Při nočním letu se mu hlavou honily chmurnější myšlenky, než na bezbrankovou remízu v duelu základní skupiny Poháru UEFA.
Na utkání v rodné zemi se těšil, navíc nastoupil proti hráčům, které zná z národního týmu: Kuličovi, Abrahamovi a Matějovskému. S Kuličem před zápasem vtipkoval: "Řekl jsem mu, ať se mu daří. Ale míň než mně."
Rozehnal pozval rodinu a přátele, na tribuně seděla i jeho manželka. Pro nejbližší zajistil patnáct lístků. Chtěl se před nimi vytáhnout.
"První poločas jsme hráli trochu zakřiknutě. Po přestávce se to zlepšilo, i když jsme byli jenom v deseti. Škoda, že jsme nedotáhli do konce některou z šancí, měli jsme tak pár dobrých brejků."
I tak jeho tým zůstává ve hře o postup. Pokud za dva týdny zdolá Panathinaikos Atény, jde dál. "Nakonec na tom ještě nejsme až tak špatně."
Rozehnal mohl být spokojený také se svým výkonem, odehrál dobrý zápas.
Místo toho se po utkání spíš styděl. Za to, co se dělo na tribuně v sektoru pro příznivce hostů
"Je to ostuda," prohodil roztrpčeně.
Na mysli měl chování fanoušků Saint-Germain. Když se v poslední době mluví o klubu z francouzské metropole, tak především o nich. O jejich agresivitě, násilnostech a rasistických urážkách.
Minulý týden po domácím utkání Poháru UEFA proti Hapoelu Ten Aviv kousek od stadionu zaútočili na Francouze, který však fandil izraelskému týmu. Rozdivočelý dav pak ohrožoval i policistu, který se napadeného zastal. Policista v civilu se nejprve bránil slzným plynem, poté dvakrát vystřelil a jednoho z fanoušků usmrtil.
Žádná sebeobrana, ale vražda, myslí si o tragédii radikální přívrženci pařížského klubu. A také při zápase v Mladé Boleslavi vyvěsili transparenty, ve kterých dali názor jasně najevo.
Jenže Rozehnala mrzelo něco zcela jiného.
"To, že bučeli na naše hráče tmavé pleti. Je to obrovská ostuda, pak navíc došlo ještě k nějakému incidentu u autobusu," pokračoval Rozehnal.
Proto stadion opouštěl mrzutý.
