Po vydařeném zápase měl velmi dobrou náladu. Když opustil kabinu letenského stadionu, ochotně odpovídal na dotazy novinářů. Anglicky i francouzsky. Během toho stihl rozdat také několik autogramů.
"Jsem hodně spokojený," usmíval se. "Nevím, co mám na to říct. Jsem šťastný, nadšený."
Dvěma trefami rozhodl zápas Ligy mistrů, navíc se stal klubovým rekordmanem. Překonal Iana Wrighta v počtu nastřílených gólů za Arsenal, během šesti let jich dal i s těmi úterními celkem 186.
"Chtěl jsem Wrightův rekord překonat doma na Highbury, ale když vám to tam takhle padá...," prohodil Henry.
Přitom původně měl hrát maximálně třicet minut, či dokonce neměl nastoupit vůbec. Víc než měsíc byl bez fotbalu, od kvalifikačního zápasu Francie proti Irsku ze 7. září ho trápila třísla.
Protože však Arsenalu chybějí pro zranění další opory, rozhodl se trenér Arsene Wenger uzdraveného útočníka zařadit do osmnáctičlenného výběru pro úterní zápas v Praze.
Chtěl ho však co nejvíc šetřit a do zápasu poslat až ve druhém poločase. Dřív jen v tom případě, že si to mimořádná situace vyžádá. To se však stalo už krátce po začátku duelu.
"Nečekal jsem, že nastoupím tak brzo. Přišlo to hrozně rychle, neměl jsem ani čas pořádně se rozcvičit a zahřát," poznamenal Henry.
Španělský útoční Reyes byl během třinácti minut dvakrát v péči lékařů. Při druhém ošetřování po faulu Petráše se už Henry začal rozcvičovat a krátce nato vběhl na trávník.
Uvedl se pohotovou, ale zblokovanou střelou z osmnácti metrů. Zpracoval si míč na prsou, otočil se a pohotově vypálil.
Při druhém pokusu byl úspěšnější, dlouhý pas Tourého z vlastní poloviny si za běhu připravil patičkou a pak nádherně vnějším nártem pravačkou poslal míč přesně ke vzdálenější tyči. Sparťanský brankář se natahoval, ale na přesnou ránu nedosáhl.
"Jestli to byl můj nejhezčí gól? To nevím," uculoval se Henry.
Bezprostřední odměnou mu byla kapitánská páska, kterou po parádní trefě převzal od brazilského záložníka Gilberta. Kapitánem týmu je Henry, ale protože začínal jako náhradník na lavičce, měl pásku na rukávu jeho zástupce Gilberto.
"Prostě to hráči tak vycítili, vyplynulo to jako samozřejmost," glosoval předání kapitánské role kouč Wenger. "Henry je už teď legendou. A to je mu teprve osmadvacet."
Byl to Henryho typický zápas. Dlouhé chvíle o sobě nedával vědět, pak se ale v obrovské rychlosti dostal do šance a úspěšně ji zakončil. Tak vypadal i druhý gól čtrnáct minut před koncem. Seběhl si na další přesnou přihrávku za obranu, tentokrát od krajana Pirese, a znovu se prosadil přes dva sparťany.
"Klobouk dolů před ním, je to fantastický fotbalista," řekl za všechny letenský záložník Lukáš Zelenka.
Henry při oslavě druhého gólu, kterým překonal vzpomínaný Wrightův rekord, k sobě svolal skoro celý tým.
"Bez nich bych to nikdy nedokázal, chtěl jsem jim poděkovat," řekl Henry. "Proti Spartě to nebyl jednoduchý zápas, ale po ligové porážce s West Bromwich jsme ukázali, že náš tým obrovskou vnitřní sílu má," dodal útočník.
 Útočník Arsenalu Thierry Henry v zápase na Spartě. |
