Vyzkoušeli si, že se můžou rovnat nejlepším. Byli vážně dobří a trenér Jaroslav Šilhavý to po porážce ve čtvrtfinále potvrdil: „Poklona, pánové! Jsem hrdý.“
Česko - Dánsko 1:2, statečný boj, fotbalisté vyrovnat nedokázali a končí |
Je velká škoda, že neuvidíme národní tým, jak ve Wembley hraje proti Angličanům středeční semifinále. Nebylo to tak daleko, jak by se mohlo zdát.
Dánové byli k poražení, byť česká reprezentace promeškala úvodní pasáž a dostala naprosto zbytečný gól z vymyšleného rohového kopu. Důležité je, aby sobotní slzy z horkého Baku zapůsobily jako zkušenost do budoucna.
Češi mají na čem stavět.
Za tři roky pod Šilhavého vedením se vymanili z trudné nálady, nastavili pozitivní režim, navzdory všem předpokladům vystoupali do nejvyšší divize Ligy národů a hlavně bezvadně účinkovali na mistrovství Evropy.
Je čtvrtfinále mistrovství Evropy pro český fotbal úspěch, nebo ne?
Na vcelku neregulérním turnaji, který nahrává pořadatelským zemím, přelétávali každý třetí den jako vlaštovky ze zimy do tepla. Nakonec museli až do Baku, kde v tropických podmínkách nestačili na stejně zdatného soupeře.
Jestli lepšího, to se uvidí ve zbytku šampionátu.
Jsem zklamaný, ale hrdý. U hráčů jsem viděl slzičky, přiznal Šilhavý |
Bohužel, Češi už jsou doma. Poslouchají komplimenty za týmové pojetí, intenzivní výkony, špičkové nasazení a naběhané kilometry. Na tom se dá stavět, protože...
I když Euro neskončí medailí, kvalifikace o mistrovství světa je za rohem. Trenér Šilhavý do hráčů napumpoval správné odhodlání, které je hodné reprezentačního dresu. Jak zdůraznil kapitán Vladimír Darida, o víkendu střídající náhradník: „Bojujeme za toho lvíčka, kterého máme na dresu.“
Kéž by slzavé čtvrtfinále zapůsobilo jako motivace.
Český tým rozhodně není přestárlý a už vůbec ne nasycený. Brankář Vaclík najde v létě nové angažmá, stopeři Čelůstka s Kalasem získali maximální jistotu, mazák Kúdela si pomalu škrtá podivný desetizápasový trest za vinu, kterou mu nikdo neprokázal. Na levém kraji obrany si Bořil potřebuje oddechnout, napravo exceluje robocop Coufal. A ještě je tu Kadeřábek, jenž zabere, jakmile je potřeba.
Podle modřin a ovázaných zkrvavených hlav byste v sobotu rychle pochopili, jak jsou čeští lvi soudržní. Chtějí se rvát. Chtějí bojovat. Chtějí dokázat kritikům, že nejsou tak průměrní, jak o sobě slýchají.
 |
Barák, Holeš, Jankto, Masopust, Vydra, Ševčík... Nejsou to světová esa, ale umějí máknout. Takový Souček se díky píli a pracovitosti prosadil mezi nejlepší hráče Premier League. A když mu teče krev, nechá se ovázat a maká dál.
České slzy v Baku. Jsme zklamaní, ale udělali jsme maximum, říkají hráčireportáž z Ázerbájdžánu |
Už nezjistíme - a je to nejspíš Šilhavého největší renonc, jak platní by byli ramenatý útočník Tomáš Pekhart, nejlepší střelec polské ligy, nebo zázračný sparťanský teenager Adam Hložek.
Jenže když vepředu máte v životní formě hrajícího Patrika Schicka, nejde se divit, že ostatní útočníci zůstanou ve stínu.
Resumé? Český lev na mistrovství Evropy zařval velmi silně. Ve skupině pokousal Skoty a zkrotil Chorvaty. V osmifinále si smlsnul na namyšlených Holanďanech, kteří nepochybovali o své síle. Pak ovšem do stejné klece vběhl dánský lev. Stejně pohyblivý, stejně srdnatý, stejně hladový a krapet šikovnější. Ale když se z toho český lev poučí, bude ještě líp.
