Studoval na ČVUT, a kdyby školu dokončil, mohl z něj být stavař. Není vyučený švec a ani v rodině neměl od koho řemeslo odkoukat. Odmalička ho to ovšem ke kůži a k botám táhlo. „Když jsem hrával s kluky venku v ‚hadrácích‘ fotbal, bavilo mě je opravovat nebo třeba i kůží vylepšovat,“ vzpomíná Dominik Šprunk.
Přestože sám celou botu nikdy neušil, živí ho už skoro třicet let. „Líbí se mi, když něco hmatatelného vzniká pod rukama, ale nikdy jsem si nenašel čas strávit den ve výrobě,“ říká. Denně však pracuje na návrzích. Od úprav stávajících vzorů přes doplňování specifických požadavků do běžné obuvi až po návrh zcela nové boty. „Boty mě baví pořád, když někdo nosí naše boty, když o nich mluvím se zákazníky, i když mi třeba vytknou nějaký nedostatek, práce mě pořád naplňuje,“ dodává.
Jak vás to napadlo prodávat boty? A proč zrovna zdravotní?
Na to mě vlastně přivedla moje máma. Vždy kladla velký důraz i na zdravotní vlastnosti boty, takže už jako malého kluka mě nutila nosit korkové pantofle. Jenže výběr na trhu byl před 30 lety dost omezený, daly se koupit pouze nepohodlné „korkáče“ ze Slovenska, proto jsme začali dovážet a prodávat masážní pantofle.
U pantoflí ovšem nezůstalo.
Dodával jsem obchodům i konečným zákazníkům i další výrobky a všiml jsem si nedostatku zdravotní obuvi ve zdravotních potřebách, takže jsme sortiment rozšířili. Nejprve jsme boty dováželi, ale krátce nato jsme začali zadávat vlastní výrobu do českých fabrik a pak jsme založili firmu Santé – zdravotní obuv.
Byly začátky těžké?
Každý začátek je těžký. Pro představu, náš první sklad byl v chodbičce rodinného domu, pak jsme sklad rozšířili (smích) a boty skladovali na zahradě ve stavební buňce. Podobné to bylo s výrobou, začínali jsme v garáži.
Málokdo si dnes dokáže představit, jak bylo v té době obtížné získat jen leasing na pickup, natožpak úvěr na nemovitost. Banky totiž v té době chtěly ručit nemovitostí a tu jsme neměli. Byl to začarovaný kruh. Až v roce 2001 se nám podařilo koupit si polorozpadlou zemědělskou usedlost v Dřetovicích, kterou jsme postupně opravovali a mohli na ní navázat další úvěry. A v Proseči u Skutče jsme koupili objekt bývalé školy, který jsme zrekonstruovali a zde vyrábíme dodnes.
Dodáváte do lékáren a prodejen zdravotních potřeb, ale máte i vlastní obchody. Pokud dobře počítám, je jich jedenáct.
Máme jich
Dominik Šprunk (48 let)
|
Zdravotní obuv už dávno není jen pro handicapované, dnes je pěkná i módní. Jaké parametry musí bota splňovat, aby se o ní dalo říct, že je opravdu zdravotní?
To je docela složitá otázka, ani ortopedi se neshodnou na tom, co to je „zdravotní obuv.“ Přesto s lékaři intenzivně spolupracujeme a jejich odborné poznatky při vývoji naší obuvi využíváme.
Zdravotní bota by určitě měla být pohodlná, flexibilní v přední části, vyrobena z přírodních či prodyšných materiálů a samozřejmě by měla mít ortopedickou podporu podélné a příčné klenby. Certifikovaná dětská botka by měla mít naopak rovnou stélku, pevný opatek a měla by být ohebná jen v přední části. Certifikát rodičům zároveň zaručuje, že boty neobsahují zdravotně závadné materiály.
A my se snažíme, aby zdravotní obuv byla navíc i pohledná, což vůbec není lehké. Už jen proto, že jak se říká, co je malé, to je pěkné, ovšem pokud má být bota pohodlná, tak bývá obvykle trochu objemnější.
Jak se liší Santé z roku 1997 od Santé z roku 2020?
Základ je stejný, stále je v popředí péče o zákazníka. Samozřejmě, že jsme se od té doby rozrostli, v současné době máme 67 lidí v kancelářích a distribuci a 77 zaměstnanců ve výrobě. Celkově v Čechách vyrábíme přes 320 tisíc párů bot ročně a každý rok nabízíme ke stálým a úspěšným modelům ještě zhruba 330 zcela nových artiklů, obrat se pohybuje okolo
Za chvíli oslavíte čtvrtstoletí firmy Santé na trhu, to je podle mě obrovský úspěch. Na co jste nejvíce pyšný?
Úspěch to určitě je a já si toho s pokorou vážím. Musím ale zdůraznit, že jsem měl od začátku štěstí na schopné a šikovné lidi, bez kterých bych to nikam nedotáhl. A co je naší největší chloubou? Určitě zákazník, který se vrací.
Jaký je český zákazník?
Podle našich dlouholetých zkušeností je zvláštní v tom, že když si jednu botu oblíbí, bude si ji kupovat pořád a nebude hledat změnu. I když máme v každém katalogu mnoho novinek, máme i léty prověřené kusy. Některé modely, samozřejmě s drobnými změnami, vyrábíme dvacet let, zákazníci si je chválí a někteří říkají, že si je kupují už poněkolikáté. Takže dokud o ně bude zájem, budeme je vyrábět.
Jak se firmy dotkla koronavirová epidemie? Máte prázdniny?
To v žádném případě, výroba dlouho jela, ale teď jsme ji museli na 14 dní také zastavit. Já teď musím paradoxně pracovat dvakrát více. Vždy jsem chtěl mít firmu jako letadlo s autopilotem a jen tak dohlížet, kontrolovat. (smích) To ovšem nelze, a v dnešní turbulentní době už vůbec ne. Teď musíme dost improvizovat, zefektivňovat a vůbec hledat rezervy.
