Společnost Hill International si nedávno udělala interní výzkum, kterého se zúčastnilo více než 1 500 respondentů. Z něj vyplynulo, že nejčastěji uvádějí zaměstnanci jako důvod odchodu z firmy:
- ztrátu víry a důvěry k vedení firmy
- nemožnost postoupit v kariérním žebříčku, nebo mizivá šance na zlepšení pracovní pozice
- nejistota ohledně budoucnosti ve firmě, obava ze zrušení místa
Lidé začnou uvažovat o odchodu, když u nich rostou pochybnosti o práci. Když pracovní stres má vliv na jejich soukromý život bez vidiny zlepšení. Když necítí soulad s týmem nebo nemají podporu šéfa, od něhož nedostávají kvalitní nebo žádnou zpětnou vazbu. Pro pracovníka to znamená, že zřejmě není důležitý, tím pádem, že nemá ve firmě perspektivu a možnost dalšího rozvoje a růstu.
Stačí pak nabídka od konkurence a kvalitní zaměstnanec je pryč. K odchodu z firmy z vlastní vůle vedou nejčastěji tyto důvody:
- nová profesionální výzva, možnost povýšení nebo lepšího uplatnění zkušeností na novém pracovišti
- zlepšení pracovních podmínek (pracovní doba, home-office)
- méně stresující pracovní prostředí na novém pracovišti, očekávání lepších vztahů s nadřízeným a kolegy
Zajímavé je, že vyšší finanční ohodnocení už není tou hlavní prioritou při rozhodování o změně.
Může se hoditTaké chcete pracovat v příjemném prostředí? Hledáte novou práci? Najděte si ji na jobDNES.cz. |
Jak by tedy měla firma zabránit výpovědi kvalitního pracovníka? Zaměstnavatel může udržet zaměstnance ve firmě, když jim poskytne možnosti dalšího rozvoje, práci na zajímavých projektech nebo s moderními technologiemi. Pomoci může systematická práce v oblasti talent managementu, kdy se rozvíjí u lidí to, co nejlépe ovládají, také kariérní programy i větší zapojení zaměstnanců do plánování budoucnosti firmy nebo oddělení.
Pokud nakonec stejně dojde k výpovědi, měl by zaměstnavatel znát důvody odchodu, Tím předejde do budoucna odchodu důležitých pracovníků.
Krize nastupuje po pěti letech
V Česku má velmi málo firem uvnitř atmosféru, která umožňuje zaměstnanci otevřeně konzultovat kariéru s nadřízenými. Trendem u pracovníků je, že čím vyšší postavení mají, tak tím déle zůstávají na jedné pozici a nemění ji. U středního managementu a specialistů je kritická doba odchodu z firmy po pěti letech.
Doporučením pro firmu je udržet motivaci zaměstnance a pravidelně nebo minimálně po třech letech revidovat jeho kariérní cíle a priority. Vhodným doplňkem je, aby personalista nebo ředitel měli přehled (například formou studií nebo výzkumů) o platech na příslušných pracovních pozicích u konkurence a firma nebyla informačně pozadu.
V poslední době převládá asi u třetiny odcházejících zaměstnanců situace, že mají nižší příjem než dříve, ale náplň práce nebo pracovní prostředí je pro ně zajímavější a více motivující než předchozí. Většina zaměstnanců však preferuje minimálně 20% zlepšení finanční stránky. A jak z průzkumu také vyplynulo, muži se o odchodu rozhodují rychleji než ženy.
Jak předcházet odchodům z pozice zaměstnavatele?
Průběžně dělejte průzkum spokojenosti ve firmě a zjišťujte, zda jsou u zaměstnanců plněna očekávání ohledně platu, náplně práce, sdílení informací a úrovně komunikace, ochrany zdraví a motivace.
Třetina lidí uvádí, že po odchodu z firmy měla lepší vztahy s nadřízeným než předtím. Pracujte na zlepšení komunikace i vztahů uvnitř firmy a snížíte riziko odchodu kvalitních zaměstnanců. Pomoci může také častější zpětná vazba od nadřízeného a kolegů, například metodou 360° zpětná vazba (to je způsob hodnocení, kdy dotyčného pracovníka neposuzuje pouze jeho nadřízený, ale celá skupina lidí, kteří s ním nějak spolupracují).
Nadřízený by se měl zajímat o plnění úkolů a zodpovědnosti u svých pracovníků, aby jejich případná nespokojenost s velikostí, časovou náročností svěřených úkolů nevedla k předčasnému odchodu z firmy.
Zapojujte zaměstnance do budování značky
Odcházející zaměstnanec se před zásadním rozhodnutím nejčastěji radí s rodinou a preferuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a potřebuje zhruba jeden týden k rozhodnutí. V případě zajímavé nabídky je ochoten čekat i dva měsíce.
Ví, že nalezení odpovídající zajímavé nabídky je dlouhodobější proces s aktivním oslovováním potenciálních zaměstnavatelů a jako metody používá internetové portály a doporučení od známých. Mladší generace zůstává na jednom místě kratší dobu než starší generace a dělá rychlejší rozhodnutí ohledně změny. Je také více asertivní.
Firma musí pracovat na budování značky nejen navenek, ale i uvnitř. Měla by zapojovat zaměstnance do formování jejich pracovního prostředí. Nestačí najít talentované lidi, ale přijít s řešením pro zachování nebo zvýšení zájmu o firmu na trhu práce. Je prostě důležité mít nastavenou dobrou personální politiku pro udržení kvalitních zaměstnanců.
