Vedoucí pracovníci a majitelé firem to nemají lehké. Musí rozdělovat úkoly a kontrolovat, zda podřízení nelelkují a pečlivě je plní. Zároveň by jim však měli dopřát určitou míru soukromí. Hranice je tenká.
„Pokud k tomu zaměstnavatel nemá závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze jeho činnosti, nesmí narušovat soukromí zaměstnanců na pracovištích a ve společných prostorách sledováním, odposlechem a záznamem telefonických hovorů nebo kontrolou elektronické pošty,“ říká advokát Vojtěch Steininger.
Za jakých okolností smí mít zaměstnavatel na pracovišti kamery?
Zjednodušeně řečeno: zaměstnavatel musí mít pro instalaci kamer závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze jeho činnosti. Je také povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a způsobech jejího provádění. A musí stanovit účel, který provozováním kamerového systému sleduje a jehož nelze dosáhnout jinak. Často se zapomíná také na nutnost registrace u Úřadu pro ochranu osobních údajů, zejména pokud se z takových kamer pořizují záznamy.
Musí firma nějak označit monitorované prostory?
Ano, musí být jasné, kde přesně sledování probíhá. Zaměstnavatel má povinnost zajistit, aby nedošlo k zásahu do soukromí zaměstnanců a dalších lidí, takže nelze snímat například sprchy nebo toalety, šatny je možné monitorovat jen mimo prostor pro převlékání.
Může zaměstnavatel nahrávky z kamer uchovávat?
Za určitých okolností ano, ovšem jen po nezbytně nutnou dobu, což bývají maximálně tři dny. Zaměstnavatel by měl informovat zaměstnance o tom, kde, jak a jak dlouho budou nahrávky uchovávány, kdo k nim má přístup a jaká jsou bezpečnostní opatření proti jejich zneužití.
Je běžné, že zaměstnanci volají rodině z pracovního telefonu, na podnikovém počítači nakupují v e-shopech, vyřizují soukromou poštu, část pracovní doby tráví na sociálních sítích. Jak to může zaměstnavatel kontrolovat?
Zákoník práce říká, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat jeho výrobní a pracovní prostředky pro svou osobní potřebu. To platí i pro výpočetní techniku a telekomunikační zařízení. Zaměstnavatel může přiměřeným způsobem kontrolovat, zda jeho zaměstnanci zákaz skutečně dodržují. Co je onen přiměřený způsob, je však nutné posuzovat případ od případu. Individuální pak bývá i postih pro „neposlušného“ zaměstnance.
Smí mi šéf číst e-maily?
I zde platí, že pokud k tomu zaměstnavatel nemá závažný důvod, nesmí narušovat soukromí zaměstnance. Pozor však na to, že za soukromou e-mailovou adresu se někdy považuje i personalizovaná pracovní schránka, například vaše jmeno.prijmeni@domena.cz. Naopak takzvanou úřední adresou bude třeba info@domena.cz.
Pokud jde o e-mail s nepracovním, soukromým obsahem, není jej zaměstnavatel oprávněn číst. Může však žádat, abyste si v práci nevyřizovali osobní poštu. E-mail doručený na soukromou adresu může zaměstnavatel za účelem ochrany svých práv číst jen výjimečně, zejména pokud je zřejmé, že jde o zprávu, která není soukromou korespondencí.
A může mi firma omezit přístup na sociální sítě?
Pokud jste v zaměstnání on-line, může zaměstnavatel ve vašem počítači zablokovat přístup třeba k sociálním sítím nebo k určitým webovým stránkám, které k vaší práci navštěvovat nepotřebujete. Existuje na to speciální software.
Kolik toho má vůbec zaměstnavatel vědět o soukromí svých podřízených? O jejich rodině, zájmech, problémech?
Vždy samozřejmě záleží na pracovníkovi, co vše zaměstnavateli sdělí. Zákon však říká, že až na výjimky firmy nesmějí vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisí s prací. Rodinné a majetkové poměry, těhotenství či bezúhonnost mohou zkoumat, jen pokud je to přiměřené a existuje pro to věcný důvod, nebo když tak stanoví právní předpis. Rozhodně tedy nesmějí jen tak z plezíru požadovat třeba doložení čistého trestního rejstříku u všech svých zaměstnanců, což se v praxi často děje.
Jak se bránit, když mě šéf sleduje více, než je mi příjemné?
Nejdříve je dobré zanalyzovat, jestli zaměstnavatel skutečně porušuje zákon. Pokud ano, je vhodné projednat své výhrady nejdříve s ním, případně jej také písemně vyzvat, aby takové jednání ukončil. Pokud by však v protiprávním „šmírování“ pokračoval, můžete se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. Kdyby vás za uplatňování vašich práv postihoval či znevýhodňoval, doporučuji kontaktovat inspektorát práce.
