EET = Elektronická evidence tržeb. Zjednodušeně, každé peníze, které podnikatel obdrží jinak než převodem na účet, budou figurovat na účtence, kterou zároveň zaregistruje i finanční úřad.
Podnikatelé, kteří poskytují ubytování a stravovací služby, najedou na elektronickou evidenci tržeb jako první. Účtenky budou evidovat od 1. prosince tohoto roku, ode dneška si mohou vyzkoušet EET provoz nanečisto. Ostatní podnikatelé budou přistupovat postupně.
Stravenky, šeky, karty – eviduje se vše
Povinná evidence se vztahuje na ty, kdo přijímají od svých zákazníků či obchodních partnerů tržby v hotovosti. A je přitom jedno, zda klient platí penězi, stravenkami, dárkovými šeky, nebo dokonce kartou.
Z EET jsou vyňaty pouze platby na účet. Takže pokud jako podnikatel výhradně fakturujete a protistrana vám posílá peníze na konto, nemusíte se elektronickou evidencí vůbec zabývat.
Musím to vůbec řešit?
EET se týká jen podnikatelské činnosti. Takže pokud pronajímáte byt, o podnikání nejde, i když vám nájemník platí jednou za měsíc hotově, platby registrovat nemusíte. Jestli však pronajímáte přes Booking.com byt krátkodobě turistům, podnikání to je.
Fakta
|
Pokud jde o e-shopy, EET se vztahuje na ty, které umožňují platbu kartou nebo osobní odběr s platbou v hotovosti. Tam, kde se peníze posílají předem na účet nebo zboží odesílají na dobírku, EET nebude.
Zato u spolků hotovostní příjmy, byť třeba za stravování, nebudou předmětem EET – tržby z jejich drobné vedlejší podnikatelské činnosti jsou z evidence vyloučeny.
Zákazník, který zaplatí a dostane stvrzenku „zaevidovanou na úřadě“, bude vědět, že jeho peníze si podnikatel nedá jen tak do kapsy, ale že z nich odvede daně. Jinak zákazníkovi neplynou z EET žádné povinnosti – zatímco podnikatel účtenku vystavit musí (papírově nebo elektronicky), zákazník si ji od něj rozhodně není povinen vzít a někde ji archivovat.
Možná že však časem bude po paragonech sháňka a nikdo je do koše vyhazovat nebude. Stále je totiž ve hře účtenková loterie. Jestli k ní dojde, mohla by se účtenka za každý nákup stát losem, na který je možné vyhrát slušnou sumu. Muselo by to však být pohodlné – představa, že člověk někam zadává stovky složitých 32znakových kódů ručně, je asi nereálná.
Spuštění ostrého provozu od 1. prosince
Jestli jste ještě nezahájili žádné kroky k EET, je nejvyšší čas. Spuštění ostrého provozu odstartuje 1. prosince 2016.
První krok, který musí podnikatel udělat, je registrovat se k EET na finančním úřadě. Může to udělat elektronicky, to však jen v případě, že využívá datovou schránku. Jestliže ne, stačí zajít na kterýkoli finanční úřad. Po vyplnění krátkého formuláře si rovnou odnese obálku s autentizačními údaji. S těmi bude mít přístup do webové aplikace EET.
Registrace a heslo
Následně je třeba se zaregistrovat na Daňovém portále zde. Možná k tomu budete potřebovat i mobil, protože jestli jste při žádosti o autentizační údaje požádali o vyšší zabezpečení přístupu, přijde vám esemeskou potvrzovací kód a teprve po jeho zadání budete moci pokračovat.
Hned po prvním přihlášení si změňte heslo – použijte velká i malá písmena a alespoň jednu číslici, prostě heslo dost bezpečné – jinak by vás systém dál nepustil. Po přihlášení máte možnost spravovat provozovny, kde budete přijímat tržby. Třeba když kromě restaurace provozujete ještě penzion a stánek u sjezdovky. Pak je třeba zažádat o certifikáty, které budete potřebovat, až si pořídíte pokladní terminál. Každý terminál = jeden certifikát. V malé vesnické rodinné hospodě bude stačit terminál jeden, vyhlášený motorest jich nejspíš bude mít víc.
V systému si také nastavíte mezní dobu odezvy – nejkratší možná jsou dvě vteřiny. Když se během nich na účtenku nevygeneruje jedinečný fiskální kód, vytiskne se účtenka bez něj a systém tržbu zanese do EET dodatečně.
Co si koupit za přístroj?
Na dodavatele pokladních systémů jsme se obrátili s prosbou, co by nabídli hospodskému na malé vsi, který nemá ani chytrý mobil. Doporučili nám jednoduchý terminál nebo tablet s tiskárnou. Vyzkoušeli jsme obojí a nutno dodat, že ten, kdo se bojí „techniky“, nemá důvod. V nejúspornější variantě lze sečíst čárky za jednotlivá piva na papírové účtence, naklikat celkovou částku na klávesnici a stisknout tlačítko EET. Z terminálu vyjede účtenka a je hotovo. Složitější varianty pak počítají se statistikami prodejů, zadáváním vlastních údajů o zboží a cenách, odepisováním zásob ze skladu atd.
Cena: vstupní náklady 6 až 10 tisíc, měsíční pronájem pak obvykle od 180 do 700 korun. Najdete však i systémy, kde bude pronájem nulový – například Kasa Fik Orange žádný měsíční paušál neúčtuje – prodají vám buď software za necelých 5 000 (to když máte vlastní tablet a tiskárnu), nebo terminál se softwarem za 10 000 korun, Pronájem zdarma seženete i u O2, ale to už není pro úplně malého podnikatele – předpokládá to totiž měsíční obrat u plateb kartou přes 100 000 korun.
EET momentálně nabízejí skoro všude – samostatné pokladní systémy, telefonní operátoři i banky. Než definitivně vyberete, ptejte se:
- Kolik stojí technika, kolik stojí měsíční pronájem? Je cena s DPH? Je v ceně internet?
- Co přístroj umí – platby kartou, uložení dat na cloud, kolik položek si mohu uložit do paměti? ... Připlácí se něco?
- Když koupím, zavazuji se na nějakou dobu k odběru služby?
- Jak funguje servis? Je nonstop? Může být na dálku? Platí se za něj? Přijedete a vyměníte, nebo budu muset někam jezdit?
Kalendář EET:
- od 1. listopadu 2016 – zkušební provoz
- od 1. prosince 2016 – ubytovací a stravovací služby
- od 1. března 2017 – maloobchod a velkoobchod
- od 1. března 2018 – ostatní činnosti vyjma těch, které jsou až v poslední fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství
- od 1. června 2018 – vybraná řemesla a výrobní činnosti (patří sem například výroba textilií, oděvů a usní, zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, výroba papíru a výrobků z papíru, výroba mýdel a čisticích prostředků, pryžových a plastových výrobků... celý seznam naleznete v zákoně 112/2016, § 37 odst.c)
Kde vám účtenku nedají, i když budete platit hotově:
- U úplně začínajícího podnikatele (10 dní od přidělení DIČ)
- V bance či pojišťovně při platbě v hotovosti
- Na poště
- Ve škole při platbě za stravování či ubytování
- Ve vlaku, na palubě letadla
- Na nádraží za jízdenku
- Při nákupu v automatu
- Na veřejných záchodcích
Jde o příklady nejčastějších situací, kdy tržby nepodléhají EET.
