Zjistíte třeba, že když vám při průtrži mračen naprší střešními okny do podkroví, nedostanete od pojišťovny nic, i když plovoucí podlaha bude zvlněná jak krajina v Českém středohoří. Když něco, co by se mohlo stát a poškodit vás, v pojistce není, pokuste se domluvit, že to takzvaně připojistíte. Znamená to samozřejmě, že zaplatíte o něco víc, než kolik je základní pojistné.
Za každý milion tisícovka. Většinou
Když si chcete pojistit dům na tři miliony, počítejte s tím, že za pojistku ročně zaplatíte asi tři tisíce. To je však hrubý odhad. Záleží na několika věcech. Jednou z nich je ceník pojišťovny. Ty se liší, někdy dost výrazně. A záleží nejenom na tom, jaká zvolíte pojistná nebezpečí, ale i na místě, kde váš dům stojí. Ve velkých městech a na samotách bývají pojistky dražší.
Naopak zlevnit pojistné si můžete, když zvolíte spoluúčast. V základní ceně mívají pojišťovny spoluúčast tisíc korun. Kdo nechce mít žádnou, připlatí si. Kdo je ochoten mít vyšší spoluúčast, zaplatí za pojistku méně.
U vody je dráž
Více zaplatíte také v případě, že máte dům blízko řeky či potoka. Když pojišťujete povodňové škody, sledují pojišťovny záplavová území. Ke stanovení rizikovosti přitom využívají Geografický informační systém. "Podle toho se objekty zařazují do jednoho z pěti povodňových pásem," vysvětluje finanční poradce Jakub Vydra.
Dům, který se bude nacházet v pásmu takzvané dvacetileté vody, tedy v nejrizikovější zóně, pojišťovna může dokonce odmítnout pojistit. Na první pohled výhodná koupě domku u řeky by vás tedy mohla přijít opravdu draho, protože všechny opravy po případných záplavách budete muset uhradit sami.
I u pásma stoleté vody počítejte s příplatkem. "Občas to ale postrádá logiku," myslí si osmatřicetiletý Luděk Rambousek. "Bydlíme sice v obci, kde je záplavová zóna, ale na kopci, dva kilometry od řeky. Přesto musíme platit vyšší pojistné." Tomu oponuje Dagmar Koutská z České pojišťovny: "Mapy, které používáme, jsou naprosto přesné. Nehledají obec, ale konkrétní adresu. V jedné vesnici tak mohou být všechna pásma. A ti na kopci žádný příplatek neplatí." Když se někde pokoušejí brát určení lokality šmahem, jděte raději k jiné pojišťovně, pojistka v záplavovém pásmu totiž bývá zhruba dvakrát dražší.
Chcete pojistit na novou, či časovou hodnotu?
Kolik budete platit, ale také kolik dostanete, když se něco přihodí, záleží třeba na tom, jestli se pojistíte na novou, nebo na časovou hodnotu. Pojištění na novou cenu znamená, že pojišťovna vám v případě škody vyplatí tolik, abyste dům opravili do původního stavu. Časová hodnota počítá se stupněm opotřebení. Je to cena, kterou měla věc těsně před pojistnou událostí. Takže po vichřici nedostanete na novou střechu, ale jen část peněz, protože se počítá s tím, že byste beztak střechu časem měnili za své.
Velmi dobře zvažte, na jakou celkovou částku svou nemovitost pojistíte. Pokud má dům hodnotu například tři miliony korun, pojistěte ho opravdu na tři miliony. Pojišťovny umožňují ještě jednu věc. Takzvanou indexaci. Jak roste cena stavebních prací a materiálů, zvyšuje se pravidelně i pojistná částka. A samozřejmě i pojistné. Pohodlné je, že se nemusíte o nic starat, navyšování je automatické. Cena se přitom zvyšuje podle starého ceníku, což je pro klienta výhoda, protože i pojišťovny v průběhu času zdražují.
Vyptejte se na všechno, co vám není jasné
Až dostanete návrh pojistné smlouvy, důkladně si ji pročtěte. Když si nebudete jisti, zda zahrnuje opravdu všechna rizika, která potřebujete, neváhejte se zeptat nebo třeba i obrátit na právníka. "V případě škodní události bude totiž klíčové právě znění pojistné smlouvy včetně jejích podmínek, které ji doplňují a upřesňují," varuje advokát Petr Mašek. A co když budete chtít pojistit ještě něco navíc nebo se vám prostě ve smlouvě nebude zdát? Nebojte se na to upozornit a ptát se. Informujte se, zda jsou možné zásahy do smlouvy, nebo nikoli. Jestliže to pojišťovna neumožní, zkuste se obrátit na jiný pojistný dům.
