Původním smyslem daňových úlev u životního pojištění byla podpora spoření na stáří. Je to trochu paradox, protože i samy pojišťovny zdůrazňují, že „pojištění není spoření“. Ale faktem je, že daňová úleva měla být poskytována těm, kdo si v pojistce spoří minimálně do 60 let. Nově přibude další podmínka: klient nebude moci využívat mimořádných výběrů naspořených peněz.
„V listopadu budeme pojištěným rozesílat dopis, kde jim situaci vysvětlíme a navrhneme další postup. Ti, kdo budou chtít dál pokračovat v daňově zvýhodňujícím režimu, nebudou muset dělat nic. Ti, kteří upřednostní mimořádné výběry, to budou muset pojišťovně oficiálně sdělit,“ vysvětluje Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.
Česká pojišťovna zprovoznila k dané věci samostatné webové stránky. I ostatní pojišťovny si postup připravují, mnohde však není definitivně rozhodnuto, zda bude stačit pasivní přístup klientů, nebo jestli budou se svou pojišťovnou v každém případě muset sjednat dodatek ke smlouvě. Na formální řešení je čas do konce března 2015, možnost beztrestných mimořádných výběrů však skončí poslední den roku 2014.
Nebezpečí rychlých akcí a poradců, kteří chtějí vydělat
Zatímco pojišťovny se teprve rozmýšlejí, jak přesně formulovat dopisy klientům, pojištěné už začínají rychle a přímo oslovovat různí finanční zprostředkovatelé. Ti chtějí na celé situaci něco vydělat. A způsob výdělku je jednoduchý: za životní pojištění inkasují poradci velmi slušné odměny (rovnající se roční až dvouleté výši zákazníkovy platby). Když poradce klientovi vysvětlí, že kvůli daňovým změnám je třeba smlouvu co nejdříve přepracovat (= vypovědět a uzavřít novou), může se těšit na novou provizi.
Tomáš Síkora z České asociace pojišťoven k tomu říká: „V žádném případě nedoporučuji smlouvy životního pojištění předčasně ukončovat, téměř vždy je to pro klienta nevýhodné.“ A to hned ze dvou důvodů:
- V prvních letech od uzavření smlouvy se zákazníkovi rozhodně nevrátí peníze, které dosud do pojištění vložil. Kompletní platby za první dva roky padnou na poplatky a v dalších letech jde podstatná část peněz „na pojištění“ a ne „na spoření“. O jakési návratnosti lze mluvit nejdříve po deseti letech od uzavření smlouvy.
- Pokud klient smlouvu vypoví a do té doby uplatňoval daňové úlevy, bude muset ušetřené peníze takzvaně dodanit. V dalším roce po výpovědi smlouvy sám podá daňové přiznání a jako příjem do něj musí uvést navíc vše, o co si v posledních deseti letech snížil daňový základ. Když využíval maximálních možností odpisu, bude pak doplácet 1 800 korun za každý rok.
Proč se pravidla vlastně mění
Jak už to s komplikovanými systémy bývá, našla se skulina, jak u pojistek daňové výhody uplatňovat a peněz přitom užívat hned. Ta skulina se jmenuje mimořádné pojistné. To lze totiž vybírat v podstatě kdykoli. Jeden z finančních poradců, který nechce být jmenován, praxi popisuje:
„Klient měl smlouvu, platil si pojistné tisícikorunu měsíčně. O tu si při zúčtování daně z příjmů sníží daňový základ, a ušetří tak 1 800 korun. Zaměstnavatel mu posílá každý měsíc dalších 10 tisíc jako mimořádný vklad. Ročně je to 120 tisíc korun. Klient si v pojištění nastaví automatický mimořádný výběr a každý měsíc si tak k výplatě přilepší penězi, které jsou daňově velmi vstřícné. Ze třiceti tisíc se neplatí vůbec žádné daně a odvody, dalších osmdesát je daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele.“ Je jasné, že se spořením na stáří tento postup nemá nic společného.
| Zaplacené roční pojistné | Úspora na dani |
|---|---|
| 12 000 a více | 1 800 |
| 6 000 | 900 |
| 1 200 | 180 |
| zdroj: Česká asociace pojišťoven | |
Poslední výběr a dost
Nejsou to však jen klienti a zaměstnavatelé, kteří systém daňových úlev a mimořádných vkladů obcházeli. Mnozí využívají daňových úlev, ale současně si sami nějaké peníze vkládají do životního pojištění jako mimořádný vklad. Mohly to být třeba peníze ze skončeného stavebního spoření. Co teď?
„Pokud chtějí i nadále využívat daňových úlev a přitom si nezablokovat mimořádný vklad do šedesáti let, musí mimořádný výběr uskutečnit do konce roku 2014,“ doporučuje finanční poradce Tomáš Kučera ze společnosti FinVox. Je přitom nutné pamatovat na to, že mimořádné výběry potřebují obvykle jistý čas – záleží na podmínkách smlouvy, ale není výjimkou ani to, že klient o výběr požádá a pojišťovna peníze převede až v dalším měsíci.
Jaké jsou daňové úlevy u životního pojištění:
Pojistné zaměstnance
- Aby si klient mohl snižovat daňový základ o pojistné zaplacené do životního pojištění, musí mít smlouvu, na které si zároveň spoří na stáří (kapitálové životní pojištění nebo investiční životní pojištění).
- Smlouva musí být uzavřena alespoň na 60 měsíců a minimálně do roku, kdy člověk dosáhne 60 let věku.
- Současně platí, že pokud je smlouva sjednána takzvaně „na dožití“ (když se klient dožije konce smlouvy, dostane sjednanou částku), musí tato částka být alespoň 40 tisíc korun u smluv s trváním do 15 let a 70 tisíc u smluv na delší dobu. U investičního pojištění toto omezení není.
- Od daňového základu je možné odečíst až 12 tisíc korun zaplaceného pojistného ročně. Musí však jít o pojistné na samo životní pojištění, nikoli třeba na úrazové připojištění či připojištění dávek v pracovní neschopnosti.
- Jaká je skutečná úspora? Z částky, o kterou snížíte daňový základ, vypočtěte 15 procent (daňová sazba), to je vaše skutečná úspora na dani z příjmů.
Příspěvek zaměstnavatele
- Příspěvek do 30 tisíc korun ročně není na straně zaměstnavatele ani zaměstnance nijak daněn – ani daní z příjmů, ani formou sociálního a zdravotního pojištění.
- Jakákoli výše příspěvku je pro zaměstnavatele plným daňovým nákladem a je osvobozena od daně z příjmů. Z části příspěvku nad 30 tisíc korun za rok musí odvést sociální a zdravotní pojištění.
- U zaměstnance část příspěvku nad 30 tisíc korun podléhá dani z příjmu i odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Navíc je třeba počítat s tím, že částka odvedená zaměstnavatelem na sociální a zdravotní pojištění navýší zaměstnanci základ daně z příjmů.
- Pokud zaměstnavatel přispívá formou takzvaného mimořádného pojistného, umožňovaly pojišťovny klientům mimořádné výběry peněz z pojistky. Daňové výhody zaměstnance i zaměstnavatele přitom zůstávaly zachovány. To se od ledna 2015 změní. Kdo využije možnosti mimořádného výběru z pojistky, nebude mít daňové výhody žádné.
