Na všech prodejnách Kauflandu se 2. ledna objevilo interní sdělení, podle kterého mohou zaměstnanci konzumovat jídlo a pití výhradně ve společenské místnosti nebo kuřárně. Podle mluvčí Kauflandu ale došlo k omylu. „Musím s politováním konstatovat, že opatření uvedená ve zmiňovaném sdělení byla zavádějící, a je pochopitelné, že mohla vyvolat u našich zaměstnanců nevoli,“ uvedla tisková mluvčí společnosti Kaufland Renata Maierl. O tomto problému jsme na stránkách iDNES.cz již informovali.
Nás však zajímalo, na co máte jako zaměstnanci nárok, a tak jsme se zeptali na Státním úřadu inspekce práce.
Pitný režim upravuje nařízení vlády
Čtěte také |
„Zákoník práce neřeší výslovně pravidla stravování a konzumace nápojů na pracovišti v tom smyslu, že by například zaručoval zaměstnancům právo na konzumaci jídla a nápojů podle jejich potřeby, zdravotního stavu, klimatických podmínek na pracovišti a podobně,“ informuje mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ale mimo jiné uvádí povinnost zaměstnavatele zajistit, aby pracoviště měla stanovené mikroklimatické podmínky pro zásobování vodou. Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, musí být prostor určený pro práci zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance. „Za pitnou vodu se považuje veškerá voda v původním stavu nebo voda po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, postačí tedy například barel se stolní vodou nebo i voda z veřejného vodovodu,“ upřesňuje mluvčí a dodává: „Za prostor určený pro práci nelze přitom striktně považovat každou část pracoviště, například každou jednotlivou kancelář, každou dílnu, v obchodě prodejní plochu atd.“
Přestávka v práci nejdéle po šesti hodinách
V souvislosti s jídlem a oddechem zaměstnanců zákoník práce upravuje přestávky v práci (§88) a povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování (§236).
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnancům byly poskytovány přestávky na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut nejpozději po každých šesti hodinách práce, popřípadě bezpečnostní přestávky v těch provozech, kde jsou nařízeny krajskými hygienickými stanicemi. Zaměstnavatel také může přestávku poskytnout dříve než po šesti hodinách práce nebo ji rozdělit na více částí, alespoň jedna přestávka musí být v délce nejméně 15 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. „V praxi to znamená, že zaměstnanec, aniž by přerušil práci nebo opustil pracoviště, se může ve vhodnou chvíli najíst a odskočit si na toaletu; například vrátný může konzumovat stravu a přitom nadále sledovat vjezd do areálu, prodavačka si může, není-li v prodejně zákazník, odskočit do zázemí prodejny,“ uvádí Kolibač.
Nepřehlédněte |
Podle § 236 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. V praxi to ale neznamená, že musí přímo poskytnout stravu, zajistit dovoz jídla a zřídit jídelnu. „Zde měl zákonodárce na mysli samotnou možnost zkonzumovat stravu, a to v prostoru vhodném pro její konzumaci,“ vysvětluje mluvčí. Takovým prostorem může být společenská místnost, kuchyňka, ale třeba i šatna vyhovující hygienickým požadavkům, samozřejmě v ideálním případě s možností ohřátí stravy.
„Pokud zaměstnanec čerpá přestávku v práci, může po dobu přestávky opustit pracoviště a stravovat se například v restauraci, je však jeho povinností dodržet délku přestávky,“ říká Kolibač. Pokud stanovených třicet minut na oběd v restauraci nestačí, může se zaměstnanec se svým zaměstnavatelem na delší přestávce dohodnout, delší přestávku je možné sjednat i v kolektivní smlouvě. Delší přestávka se ovšem nebude počítat do odpracované doby.
Práce přesčas jen výjimečně a z vážných provozních důvodů
Pracovní doba je zákonem stanovena na 40 hodin týdně v jednosměnném pracovním režimu, 38,75 hodiny týdně při dvousměnném pracovním režimu a 37,5 hodiny týdně při třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu. Zaměstnavatel může nařídit práci přesčas v maximálním rozsahu 8 hodin v týdnu a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah musí zaměstnanec s prací přesčas souhlasit. Za práci přesčas přísluší zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku.
Práci přesčas je možné konat jen výjimečně a zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů. Za vážné provozní důvody se považuje i práce konaná v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu. Vždy ale platí pravidlo o povinnosti poskytnout zaměstnanci přestávku nejpozději po každých šesti hodinách práce.
Inspektoráty práce provádějí kontroly
Oblastní inspektoráty práce obdržely v loňském roce 808 podnětů poukazujících na nedodržování povinností zaměstnavatelů v oblasti pracovní doby, porušení povinností zaměstnavatele při poskytování přestávek v práci bylo provedenými kontrolami zjištěno v 69 případech.
Pokud máte podezření, že váš zaměstnavatel porušuje pracovněprávní předpisy, můžete podat podnět k provedení kontroly, a to buď přímo na příslušném oblastním inspektorátu práce, nebo prostřednictvím Státního úřadu inspekce práce. Podnět je možno podat písemně poštou, osobně, telefonicky nebo elektronicky. Kontakty najdete na stránkách Státního úřadu inspekce práce.
