Až do konce roku 2013 umožňoval insolvenční zákon oddlužení pouze těm dlužníkům, kteří nepodnikali. Mají šanci oddlužit se i podnikatelé?
Ano, je to možné. Od roku 2014 platí výjimka, která umožňuje oddlužení fyzické osoby – podnikatele. Musí však jít výlučně o dluhy z podnikání, tedy ty, které vznikly v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Za dluh z podnikání je přitom pokládán i dluh veřejnoprávní povahy, tedy například dluh na pojistném na sociální zabezpečení, dluh na pojistném u zdravotních pojišťoven, nebo vůči finančnímu úřadu a podobně.
Mohou do oddlužení podnikatele nějak zasáhnout jeho věřitelé?
Pokud chce dlužník, který má dluh z podnikání, prosadit, aby mu insolvenční soud povolil oddlužení, je třeba osvědčit, že věřitelé s tímto řešením úpadku souhlasí. Ať již výslovně, nebo na základě vyvratitelné domněnky jeho souhlasu. Jinými slovy, podnikatel se může oddlužit, pokud věřitel výslovně nesdělí, že s tímto způsobem řešení úpadku nesouhlasí. Přičemž mlčení věřitele se v tomto ohledu považuje za souhlas.
Co se stane, když některý z věřitelů prohlásí, že s oddlužením podnikatele nesouhlasí?
V takovém případě bude záležet na posouzení celé situace soudem. Nedá se ale předem předvídat, zda soud rozhodne, že oddlužení podnikatele povolí i proti vůli věřitele. Rozhodovací praxe soudů je v tomto případě u nás nejednotná. Záleží především na výši a druhu pohledávky.
Proč je výhodné požádat soud, aby povolil oddlužení, co tím drobní podnikatelé získají?
Na rozdíl například od konkursu, který je likvidační formou řešení úpadku, oddlužení není podle živnostenského zákona překážkou provozování živnosti. Podnikatel, kterému je povoleno oddlužení, může zachovat svoji živnost, z příjmů z podnikání splácet dluhy a k dobru mu zůstává nezabavitelná částka. Výše nezabavitelné částky mění vláda průběžně svým nařízením a vždy také závisí na výši příjmů. Řada živnostníků buduje svou firmu dlouhou dobu, oddlužení je tedy způsobem, jak dál pokračovat v podnikání, reorganizovat firmu a vymanit se z dluhů. Následně, po skončení oddlužení, může insolvenční soud rozhodnout o osvobození dlužníka od neuhrazených pohledávek.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvJakou část dluhů musí podnikatel-dlužník uhradit a jak rychle se jich může zbavit?
V naší praxi nyní platí, že se mohou oddlužit podnikatelé, kteří jsou během tří let schopni uhradit alespoň 60 % dluhů nebo během pěti let 30 % svých dluhů.
Ivo ŠotekPůsobí jako advokát a od roku 2003 je insolvenčním správcem. Je zapsán v seznamu likvidátorů a nucených správců vedených Českou národní bankou. Je členem Turnaround Management Association ČR – sdružení odborníků zabývajících se problematikou insolvencí a jejich řešení. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.  |
Jak vnímat, že evropská směrnice již nestanoví minimální výši pro uspokojení věřitelů?
Koncem června 2019 vyšla v úředním věstníku EU nová směrnice, která předluženým podnikatelům nabízí „druhou šanci“. Státy nyní mají dva, nejdéle tři roky na to, aby ji převedly do svého práva.
Směrnice po nás požaduje zavedení možnosti plného oddlužení podnikatelů, zkrácení doby oddlužení podnikatelů na tři roky a zánik všech překážek podnikání po skončení oddlužení.
Směrnice neuvádí minimální procento, které z dluhu musí podnikatel splatit pro to, aby byl dluhů zcela zbaven. To by znamenalo, že by dlužníkům stačilo, aby se jen poctivě snažili splácet. A i v případě, že by uhradili byť jediné procento dlužné částky, mohli by být považováni za „čisté“. Cílem je umožnit podnikatelům co nejrychlejší plnohodnotný návrat na trh a jejich další zapojení do ekonomiky.
Naše vláda v říjnu schválila novelu zákona, který má v souvislosti s insolvenčním zákonem zmírnit dopad epidemie koronaviru na firmy, jež se dostaly do hospodářských potíží. Co tato novela umožní?
Tato novela je označovaná jako Lex covid justice II a v podstatě jde o to, že odkládá povinnost podnikatelů-dlužníků podat na sebe insolvenční návrh. Týká se ovšem podnikatelů, kteří byli dosud ekonomicky stabilní, ale kvůli vládním opatřením se dostali do dočasných hospodářských potíží. Nově budou tito podnikatelé mít možnost získat čas na to, aby se z potíží vymanili. Podle Lex covidu justice II nebudou muset podávat tzv. dlužnické insolvenční návrhy až do 30. června 2021.
Co dalšího tato novela přinese?
Lex covid justice II zároveň prodlužuje možnost podnikatelů-dlužníků žádat o tzv. mimořádné moratorium, a to až do 30. června 2021, v rámci kterého mohou požádat insolvenční soud o mimořádnou ochranu před věřiteli bez jejich souhlasu.
Pokud podnikatelé požádají soud o mimořádnou ochranu před věřiteli, co tím získají?
Moratoriem je dlužník ochráněn před vypovězením smluv na dodávky energií, surovin, zboží a služeb, a umožňuje mu závazky související se zachováním provozu podniku hradit přednostně před staršími dluhy.
Pokud již dlužník v oddlužení je, v současné době je také možné dočasné přerušení oddlužení, kdy je ovšem nutné hradit odměnu insolvenčního správce ve výši 1 089 korun měsíčně. Rovněž lze požádat o snížení měsíčních splátek.
Kdo může toto moratorium využít, je to nějak omezeno?
Moratorium se týká pouze těch dlužníků, kteří se ještě nenacházeli v úpadku k 5. říjnu 2020. Pokud se tedy někteří dlužníci dostali do úpadku již například v létě letošního roku, ať už vlivem koronavirové epidemie, či nikoliv, v takovém případě již institutu mimořádného moratoria využít nemohou.
Také je dobré upozornit na to, že Lex covid justice II již neprodlužuje zákaz podávání insolvenčních návrhů věřiteli. To znamená, že podniky v úpadku od 1. září 2020 opět čelí možným věřitelským insolvenčním návrhům, pokud právě nestihnou včas požádat o některou z forem moratoria.
