Pětatřicetiletá Eva vystudovala při zaměstnání obor pečovatelství. S bakalářským titulem ji všemi deseti přijali jako pečovatelku v jednom domově pro seniory na Ostravsku. „Odmala jsem se chtěla starat o nemocné lidi, takže moje volba byla jasná,“ vysvětluje Eva svou volbu.
Jenže po několika letech v praxi zjistila, že žádný platový postup se nekoná a kvůli službám skoro není doma. Rozhodla se proto zkusit štěstí v sousedním Německu. Vydržela to ale jen půl roku. Neuměla příliš dobře německy a angličtina jí pro tuto práci nestačila. „Spousta mých kamarádek dopadla stejně, z ciziny se většinou vrátily kvůli špatné znalosti jazyka, a to i přesto, že jsme tam měly třikrát vyšší plat,“ dodává sympatická žena a přiznává, že dalším důvodem k návratu domů byly dvě dorůstající děti.
„Jezdila jsem za nimi na víkendy, ale pochopila jsem, že v době, kdy mě potřebují nejvíc, se jim nevěnuji tak, jak bych měla,“ přiznává. Dnes Eva pracuje jako obchodní zástupce a říká, že pokud se platy pečovatelek v Česku nezvýší, do svého oboru se nevrátí.
Odcházejí kvůli nízkému platu
To, že jsou pracovníci v sociálních službách v Česku placeni podprůměrně, není žádná novinka. Podle dostupných údajů se průměrná měsíční mzda na pozici pečovatelky pohybuje kolem 15 800 korun. „V zahraničí si mohou vydělat v přepočtu 30 až 50 tisíc korun. Po této profesi je navíc v západní Evropě obrovská poptávka. Například jen v Německu chybí kolem třiceti tisíc pečovatelek,“ upozorňuje Hana Červenková, ředitelka berounského domova pro seniory Centrum na verandě.
Certifikát lze získat celkem snadno
Červenková tvrdí, že k práci pečovatelky není potřeba žádné speciální vzdělání. „Podle zákona o sociálních službách však musí pečovatelky do osmnácti měsíců od nástupu do této služby získat certifikát Pracovnice v sociálních službách,“ upozorňuje.
Získat lze také tzv. Evropský certifikát v sociální péči, který je respektován napříč Evropou. „Uchazeči nemusí mít předchozí zkušenosti v sociálních službách, nemusí dosáhnout nějaké předchozí kvalifikace, stačí plnoletost a základní vzdělání,“ pokračuje s tím, že cena kurzu se pohybuje kolem šesti tisíc korun, což je v porovnání s jinými evropskými zeměmi výhodné. „Řada pečovatelek si tak certifikát v Česku dělá už se záměrem odejít pracovat do zahraničí,“ konstatuje Červenková.
Důchod pobírají téměř tři miliony lidí
V rámci Evropské unie patří přitom Česká republika mezi země s nejrychleji stárnoucí populací. Podle statistických údajů je u nás nyní zhruba 2,9 milionu příjemců důchodů, tedy 27 procent celkového počtu obyvatel. Situace se bude zhoršovat, protože na jedné straně seniorů přibývá, na straně druhé se rodí méně dětí. „Nejdramatičtější nárůst populace v příštích padesáti letech očekáváme u skupiny lidí starších 85 let,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.
Nepřehlédněte |
A to je kámen úrazu. Právě tato věková skupina logicky potřebuje největší pomoc okolí, ale protože kvalifikovaný personál chybí, visí i nad budoucími seniory Damoklův meč v podobě hrozby, že se o ně nebude mít v příštích letech kdo postarat.
„Pokud se týká sociálních pracovníků, odliv do zahraničí jsme nějak markantně nezaznamenali, jsme si však vědomi odlivu sociálních pracovníků do jiných profesí a oborů, a to právě z důvodu nedocenění a nedostatečného finančního ohodnocení odborného pracovníka, kterým sociální pracovník je,“ připouští Sulek.
Lepí se to, jak se dá
Jedním z hlavních důvodů tohoto neutěšeného stavu je nesystematické financování sociální péče. Dlouhodobě podfinancován je zejména provoz zařízení a služeb pro seniory a handicapované. I proto ministerstvo připravuje profesní zákon sociálních pracovníků, který má mimo jiné upevnit status sociálního pracovníka a zvýšit prestiž profese. „Pracujeme na vydefinování minimálních personálních standardů, které poskytovatelům sociálních služeb stanoví, jakým minimálním počtem sociálních pracovníků by měla služba podle své formy, cílové skupiny klientů a kapacity disponovat,“ upřesňuje Sulek.
Ministerstvo: Platy navyšujeme
Pokud jde o nízké platy pečovatelek, ministerstvo tvrdí, že k navýšení platů zaměstnanců ve veřejných službách došlo už loni v listopadu, a to o 3,5 procenta mzdových prostředků. „Toto navýšení se týkalo organizací zřizovaných státem, kraji a obcemi. V červenci letošního roku pak vláda schválila dofinancování sociálních služeb 720 miliony korun. K této částce ministerstvo doplnilo z vlastní rezervy pro mimořádné situace dalších 60 milionů korun, celkově tak bylo krajům 31. července odesláno na dofinancování sociálních služeb v letošním roce dalších 780 milionů korun,“ vypočítává Petr Sulek s tím, že část těchto peněz je vázaná právě na navýšení platů a mezd v sociálních službách.
Kde je zakopaný pes
Domovy pro seniory ale tvrdí, že částka ve výši 720 milionů korun je nedostatečná a problémy se tím nevyřeší. „Mají je převážně soukromá zařízení, která jsou navzdory tomu, že úhrady za pobyt stanovuje zákon, dotacemi opomíjena,“ upozorňuje Červenková.
Podle Sulka to však není pravda. „Maximální výše úhrad za sociální služby, které slouží k ochraně nízkopříjmových uživatelů, jsou stanoveny vyhláškou a platí stejně pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu,“ vysvětluje mluvčí. Podle něj může o dotaci ze státního rozpočtu na podporu financování sociálních služeb zažádat každý poskytovatel sociálních služeb, který je registrován.
