Během roku 2021 podepsalo u notáře smlouvy, kterými si upravují majetek, 10 754 párů. Meziročně jde o nárůst o necelé dvě stovky. Zatím nejvyšší počet smluv zaznamenala Notářská komora ČR, která statistiku úprav majetkového režimu manželů vede, v roce 2019, kdy jich bylo podepsáno rekordních 10 891.
Následně ale Česko zasáhl covid-19 a roční počet smluv upravujících manželský majetkový režim poprvé v historii klesl. I tak jde ale o vysoké číslo. Například v roce 2014 jich bylo uzavřeno 7 612.
Loňských bezmála 11 tisíc smluv upravujících manželský majetkový režim tak jasně ukazuje, že lidé mají zájem o vlastní finanční ochranu a nastavení majetkových vztahů v manželství. Číslo zahrnuje jak manželské smlouvy podepsané již sezdaným párem, tak stále častější předmanželské smlouvy, které si lidé sjednávají před svatbou.
Sepsat si je nechávají také rozvedení, kteří vstupují do dalšího manželství a s dělením majetku po předešlém vztahu bez smlouvy měli špatnou zkušenost. Pro představu, podle odhadu počtu svateb za první tři čtvrtletí loňského roku si smlouvu nechal sepsat již zhruba každý čtvrtý pár.
Kdy páry o majetkových smlouvách uvažují
„Nejčastější případy, před kterými smlouva ochrání, jsou neuhrazené staré dluhy a následné zabavení majetku i nedlužícímu z manželů,“ říká Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.
Smlouvu mohou lidé využít i v případech, kdy jeden z manželů začíná podnikat a nechce riskovat, že případný krach ovlivní finanční situaci celé rodiny včetně dětí. Manželská smlouva totiž jasně stanovuje, kdo vlastní konkrétní část majetku, a je nadřazena zákonnému režimu společného jmění manželů. Takový režim vzniká společně se sňatkem za předpokladu, že manželé smlouvu, která jej mění, nepodepsali.
Společné jmění manželů
Vše, co má majetkovou hodnotu a co nabudete za manželství, spadá do společného jmění manželů, tzv. SJM. Patří sem tedy například peníze (bez ohledu na to, kdo z páru je vydělá), auto, nemovitost, vybavení domácnosti, obrazy atd., ale také dluhy. O majetku v SJM manželé rozhodují společně.
Do SJM nebude patřit majetek získaný před uzavřením manželství. Spadat sem nebude ani to, co nabyl jeden z manželů darem, děděním či odkazem. Patřit sem nebude také třeba nemovitost, která by byla pořízená za peníze z dědictví. Dále je zde pak ještě několik dalších výjimek, s nimiž se ale v praxi nesetkáváme příliš často. O majetku, který je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, může tento rozhodovat sám. |
Zabrání i tahanicím při rozvodu
„Velmi často smlouvu také sepisujeme párům, které chtějí mít jasně stanoveno, komu v případě rozvodu konkrétní majetek připadne,“ říká brněnský notář Pavel Bernard. To totiž může zabránit dlouhotrvajícím tahanicím o majetek ze společného jmění manželů, které nejsou ničím výjimečným. Kromě toho, že jsou vyčerpávající pro rozvádějící se manžele, také zbytečně zatěžují soudy.
K těm ale stále musí i lidé, kteří se byli schopni na rozdělení majetku při rozvodu dohodnout a o nic se soudit nechtějí. V mnoha evropských zemích tyto tzv. nesporné rozvody probíhají u notáře a soudům, které jsou nejen u nás doslova zavaleny ostatními případy, značně ulevují.
O převedení agendy nesporných rozvodů do notářských kanceláří zájem podle průzkumu veřejného mínění je, zda ji ale naši legislativci uzákoní, zatím nevíme. Určitě by to ale ocenili všichni, kdo jsou schopni se dohodnout a soudní proces, ve kterém není žádný spor, považují za zbytečný.
Předmanželská smlouva
Variant, jak si manželé či nastávající manželé mohou upravit majetkové poměry jinak, než jak stanovuje zákonný manželský majetkový režim (společné jmění manželů, tzv. SJM), je přitom několik. Vždy ale musí smlouvu sepsat notář.
Ještě před uzavřením manželství si snoubenci mohou stanovit režim oddělených jmění. Jinými slovy, společné jmění manželů v takovém případě prakticky nevznikne. Za své závazky pak bude odpovídat každý z manželů sám. Společné jmění si lze v předmanželské smlouvě také jen zúžit. Tuto variantu často volí páry, které již např. vlastní fungující firmy a přejí si jejich zisky či případné nové společnosti ve skupině ponechat ve svém výlučném vlastnictví.
Neznamená to však, že by manželé nemohli nějaký majetek společně vlastnit vůbec. Mohou, ale bude v podílovém spoluvlastnictví. U něj si mohou sami stanovit podíly, v nichž případný majetek v budoucnu nabydou. Tedy například u nemovitosti ji nebudou mít oba manželé ve svém společném jmění, ale budou ji mít ve spoluvlastnictví s podíly dle svého přání.
Předmanželská smlouva pochopitelně začíná platit až okamžikem uzavření manželství. „V případě podepsání smlouvy před uzavřením manželství je tedy nutné po svatbě předložit příslušnému notáři oddací list,“ doplňuje Bernard.
Zúžení, rozdělení, ale i rozšíření majetku
Majetek si lze upravit rovněž později, tedy v průběhu manželství. Možností je přitom více. Manželský pár si může společné jmění manželů zúžit. V takovém případě se z již nabytého majetku v SJM, například chalupy nebo auta, stane výlučný majetek jen jednoho z manželů nebo jej nabydou do podílového spoluvlastnictví.
Ve smlouvě si dále manželé mohou dohodnout pravidla, jak budou nabývat majetek v budoucnu (každý z manželů může nabývat určité části jmění do svého výlučného vlastnictví). Také v tomto případě může být variantou i podílové spoluvlastnictví. Zúžení SJM je rovněž prostředkem k zajištění vlastního bydlení pro dobu po rozvodu manželství, který již případně může probíhat.
„Majetek si ale samozřejmě manželé mohou i zcela oddělit,“ říká Neubauer. Nemovitosti nebo věci, které si pak jeden z páru pořídí, pak budou výlučně v jeho vlastnictví, bude si s nimi moct volně nakládat bez ohledu na druhého z manželů. Pozor ale, v tomto případě musí dojít také k vypořádání již existujícího SJM, kde si manželé určí, co bude čí.
Obráceně je možné SJM také rozšířit, zahrnout do něj i majetek jen jednoho z manželů. Jako příklad lze uvést situaci, kdy jeden z nich vlastnil byt už před svatbou a druhý do něj investoval své prostředky, takže si budou oba přát, aby byl byt součástí společného jmění.
Dát či nedat smlouvu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu?
Jak již bylo zmíněno, kteroukoliv z těchto majetkových smluv může sepsat jenom notář. To znamená, že všechny tyto majetkové smlouvy tedy mají formu veřejné listiny (notářského zápisu). Všechny budou zanesené v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu, která je neveřejná a přístup do ní má pouze notář projednávající dědictví po jednom či druhém z partnerů. Tím je zajištěna její aplikace i na vypořádání majetku v rámci pozůstalosti.
Vedle této Evidence ale existuje ještě veřejný Seznam listin o manželském majetkovém režimu, který vede rovněž Notářská komora ČR. Zápis do tohoto Seznamu není povinný, přesto je třeba jej víc než doporučit. Má to totiž své nesporné výhody.
„Existenci takové smlouvy nemusí žádný z manželů dokládat třetí straně – ta je povinna si případnou existenci smlouvy v seznamu sama ověřit,“ říká Neubauer. Vysvětluje, že například i exekutor je povinen zjistit, zda dotyčný, na jehož majetek chce exekuci vykonat, v seznamu figuruje. V kladném případě se musí podle smlouvy zachovat, tedy například vyjmout z exekuce majetek, který patří výlučně druhému z manželů. Neuvedení smlouvy v seznamu váhu smluvních podmínek v žádném případě nesnižuje, nicméně s faktem, že smlouva existuje, musí manželé třetí strany sami seznámit.
