V době nízkých úrokových sazeb hledají investoři každou šanci vydělat něco navíc. Zajištěné fondy sice mají za cíl chránit hodnotu vkladu, poněkud paradoxně si ale dělají reklamu právě možností zajímavých výnosů.
Nepřehlédněte |
Jenže nízké úroky bezpečných dluhopisů dopadají i na ně – neposkytují dostatečně velký bezpečnostní „polštář“ pro výnosnější investice. Jedno řešení je zariskovat více a místo 100 procent zajištění vkladu nabídnout například 90 procent. Druhé je zabudovat do investice nějaký háček. V praxi někdy správci dělají obojí.
Některé zajištěné fondy mohou být zajímavé pro bezpečné zaparkování peněz na několik málo let. Pro dlouhodobé investice jsou ale vhodnější klasické fondy, které neobětují výnosy na oltář jistoty.
1. Ne všechny akcie jsou si rovny
Jak nešlápnout vedle? V první řadě je vhodné přečíst si důkladně podmínky a nebát se zeptat. Některé záludnosti vám ale možná nebude umět vysvětlit ani váš bankéř.
Zajištěný fond
|
Příklad: jeden zajištěný fond má výnos odvozený od portfolia vybraných akcií. Ve splatnosti se „škrtnou“ ty s nejhorší, ale i nejlepší výkonností.
Vypadá to zajímavě, odstraníme extrémy a zbude nám stále slušný výnos. Jenže v tom je právě háček. Výnosy akcií jsou nesouměrné a malá část firem obvykle má na svědomí většinu zisků.
Investor tak za omezení rizika nejspíš zaplatí velmi výrazným omezením výnosu. V tomto konkrétním případě se navíc zhodnocení akcií násobí ještě 50procentní mírou participace, česky řečeno sníží se na polovinu.
Podobných vzorců se dá vymyslet prakticky neomezené množství. Některé jsou jednodušší, jiné záludnější. Jen výjimečně ale dosáhnou maximálního možného výnosu.
2. Pozor na zajištění bez jistoty
Velmi populární jsou v poslední době tzv. bariérové produkty. Nabízejí je makléřské firmy, ale i banky. Nejde o zajištěnou investici, což je v letáku vždy uvedeno. Ale je snadné na to zapomenout pod dojmem inzerovaného výnosu například devět procent ročně.
Jak taková investice funguje? Sleduje vývoj například čtyř vybraných akcií. Pokud se jejich ceny pohybují ve stanoveném rozmezí, dostanete pevný výnos. Ale pokud jedna z nich klesne pod bariéru, například o více než 40 procent ze svojí počáteční hodnoty, dostanete výnos odpovídající právě této nejhorší akcii.
Pokud si koupíte portfolio mnoha akcií, je takový propad vcelku nepravděpodobný, ale sázky na jednotlivé akcie jsou něco trochu jiného. Drobný investor je navíc proti expertům sestavujícím podobné konstrukce v informační nevýhodě – dost těžko může odhadnout, jestli nabízený výnos odpovídá riziku.
3. Čtyřikrát 5 není totéž co 20
Další poměrně častá chyba je využívat podobné nástroje pro dlouhodobé investice. Je holý nesmysl spořit v nich například na penzi. Proč?
Strukturovaný produkt
|
Jde o jednorázové investice s pevně danou splatností, takže například každých pět let budete muset řešit, kam peníze znovu uložit. Samozřejmě za poplatek. Pokaždé navíc postupujete poměrně slušné riziko, že nic nevyděláte. A navíc vám celou dobu budou unikat dividendy, protože strukturované produkty sledují pouze ceny akcií.
V obyčejném akciovém či smíšeném fondu můžete kolísání trhů „vysedět“ a po 20 či 30 letech bude výsledek pravděpodobně lepší.
4. Ochrana na vlastní pěst
Zpět k příkladu s ochranou 90 procent investice z úvodu článku. Pokud chcete zaparkovat peníze na pět let, můžete si koupit tento zajištěný fond. Nebo můžete jednoduše nechat polovinu peněz v bance a za polovinu koupit obyčejný široce diverzifikovaný akciový fond. V součtu tedy dostanete 50 procent výnosu akciového trhu – zajištěný fond sice slibuje také 50 procent, ale vzhledem k jeho konstrukci to nejspíš bude méně.
V akciovém fondu samozřejmě nemáte „garanci“. Ale jak velká je šance, že vaše vyvážné portfolio skončí hůř než onen zajištěný fond? Snadno spočítáme, že pod 90 procent vkladu klesne, když akcie spadnou o více než 20 procent. To je při pětiletém horizontu poměrně málo pravděpodobné. Na indexu amerických akcií S&P 500 se to za posledních 90 let stalo jen asi v osmi procentech případů.
Takže ano, portfolio ve složení 50:50 má vyšší riziko, ale také mnohem vyšší výnosový potenciál. Pro konzervativního investora je samozřejmě nesmysl dávat do akcií 50 procent, ale i opatrnější mix má pořád slušnou šanci vydělat více než zajištěné produkty. Jistota maximální „povolené“ ztráty je sice psychicky pohodlná, ale docela drahá.
5. Na co se zeptat
Když už o podobné investici uvažujete, měl by vám ji váš makléř či bankéř bez mlžení vysvětlit.
Nezajímejte se jen o to, jestli a do jaké míry máte chráněný počáteční vklad, ale také, jak se bude nástroj chovat v různých situacích na trhu. Tedy co se musí stát, aby přinesl inzerované zajímavé výnosy, a jak je to pravděpodobné. Vysoký výnos bez rizika totiž neexistuje.
Jak na investice jednodušeNechte si poradit, jak se zajistit do budoucna. Spočítejte si, jak dlouho a kolik musíte investovat, abyste si splnili svůj sen. |