„Jedna z mých klientek kupovala byt. A na základě rezervační smlouvy složila kauci 400 tisíc korun z vlastních zdrojů realitnímu makléři přímo na účet, respektive na účet jeho realitní kanceláře se základním jměním ve výši sto tisíc korun,“ popisuje případ ze své praxe finanční poradce skupiny Partners Ondřej Šťastný a dodává, že se na něj klientka obrátila bohužel až po podpisu rezervační smlouvy.
„Standardně bych klienta před platbou vyšší, než je celkové ručení společnosti, důsledně varoval,“ upozorňuje poradce.
Peníze klientka makléři poslala z vlastních zdrojů. Na pořízení bytu si sjednala hypotéku. Ale problém přišel, když se ukázalo, že realitní zprostředkovatel není solidní. A hlavně, že nemá oprávnění u bytu zprostředkovat jeho prodej.
„Na to jsme přišli asi až po šesti měsících stálého dotazování a naléhání na realitního zprostředkovatele. Řeknu vám, že jsem byla na nervy, protože 400 tisíc korun jsem mu už poslala,“ vzpomíná paní Jana, klientka Ondřeje Šťastného.
„V tomto případě hrozilo, že pokud by makléř svou společnost s ručením omezeným položil a vyhlásil bankrot, tak by paní Jana měla problém své peníze získat zpět,“ doplňuje finanční poradce.
Majitel bytu o prodeji vůbec nevěděl
Jakkoli v rezervační smlouvě stálo, že daný zprostředkovatel ve výhradním zastoupení majitele nabízí k prodeji paní Janou požadovaný byt, nebyla to pravda. Chyba podle Ondřeje Šťastného byla poslat víc peněz, než za kolik společnost vůbec ručí. Druhá chyba byla, že se ani nejednalo o úschovní účet, ale přímo účet dané realitky, takže s nimi mohl zprostředkovatel volně disponovat. Navíc prodej se vlekl a okolnosti se začaly jevit víc než podezřele.
„Těšila jsem se na byt, ale stále jsem ho neměla. Makléř jednal a mluvil divně. Kontaktovala jsem tedy majitele bytu. A málem jsem spadla pod stůl, když mi řekl, že žádný byt neprodává. A ani neví o tom, že někdo jeho byt nabízí,“ vzpomíná Jana.
Když se vzpamatovala z prvotního šoku, přišli spolu s majitelem bytu na to, že daný zprostředkovatel ale v minulosti nabízel tuto nemovitost k pronájmu, kterou teď chtěla koupit paní Jana. „Takže makléř měl skutečně všechny fotky i veškeré údaje,“ dodává paní Jana.
Makléř peníze nevracel
Poté, kdy se paní Jana zorientovala v celé situaci, okamžitě kontaktovala realitního zprostředkovatele, aby jí vrátil peníze. Realitní makléř jí ale telefony nebral, na e-maily nereagoval. A když ho nakonec zastihla z jiného než svého telefonního čísla, ubezpečoval ji, že jde o nějaký omyl.
„Prostě takové ty řeči. Že je na dovolené nebo, že je na cestě do kanceláře a jakmile tam přijde, všechno vyřeší, ale nikdy se nic nestalo. A já byla minus 400 tisíc korun,“ říká Jana.
Do věci se nakonec vložil i poradce Ondřej Šťastný. Zjistil, že na realitního zprostředkovatele jsou jenom špatné reference, pohybuje na hraně zákona a má finanční problémy. Toto všechno je třeba ale podle něj prověřit vždy předtím, než se podepíše rezervační smlouva, natož pošlou peníze jako záloha, jako se to stalo v tomto případě.
KOMENTÁŘ: Proč se vyplatí najmout při koupi staršího domu právníka |
„Nečekali jsme na nic a okamžitě jsme najali právníka. A ten, když nastoupil na realitního zprostředkovatele, získal konečně od něj příslib, kdy a jak vrátí mojí klientce peníze,“ říká finanční poradce s tím, že nakonec se právníkovi podařilo z makléře dostat celou částku.
„A tak klientům teď doporučuji, aby neskládali do realitní úschovy nikdy více, než za kolik dané „eseróčko“ ručí. Pokud záloha musí být vyšší, tak ať raději volí advokátní nebo notářské úschovy,“ uzavírá Ondřej Šťastný. Zároveň doporučuje, že nikdy není od věci pořádně si „progooglit“ i realitního makléře.
