Oficiální seznam družstevních záložen České národní banky obsahoval ke konci října 17 subjektů. I ty musely dostát všem požadavkům, jež stanovil nový zákon o platebním styku. Předpis ukládá kampeličkám stejné povinnosti jako bankám.
Potíže působí povinnost informovat o změně podmínek
Banky své klienty již s předstihem několika týdnů informovaly o připravovaných úpravách ceníků i obchodních podmínek. Musely to stihnout ve lhůtě minimálně 30 dnů před účinností změn.
Družstevní záložny však určené lhůty informační povinnosti doposud neměly. Etický kodex družstevních záložen totiž hovoří pouze o "vhodném způsobu informování klienta v dostatečném časovém předstihu".
Od neděle 1. listopadu je ale situace jiná. Také kampeličky nově mají lhůtu pro představení změn už dva měsíce před datem, kdy nové obchodní podmínky nabudou účinnosti.
"Doposud jsme měnili podmínky asi dva až třikrát ročně, hledáme proto řešení ve smyslu minimalizace nákladů spojených s touto povinností. Chceme dopady nového zákona krýt z jiných zdrojů a ne je přenášet na klienty," říká František Novák, předseda představenstva 1. TZ záložny. - čtěte Zákonem zrušené poplatky banky přelévají do poštovného a užívání karet
Novou úpravu platebního styku záložny vítají
Představitelé družstevních záložen se shodují v názoru, že nový zákon přispěje k větší transparentnosti a zvýšení komfortu služeb ve finančním sektoru.
Největší starosti jim působily úpravy smluvní dokumentace, obchodních podmínek a také interních postupů. Naopak kupříkladu zkrácení lhůty pro doručení plateb na účty klientů bylo prý u většiny oslovených standardem již několik let.
Ani do ceníků takřka zasahovat nemusely, většinu poplatků běžně vybíraných bankami nemají (třeba vedení účtu, výpisy apod.). Všechny měněné položky proto měly bezprostřední návaznost na platební karty (blokace, poplatky za vydání a používání karty, obnovené vydání). Ty totiž vydávají zpravidla ve spolupráci s bankami, jejichž ceny pak kopírují.
Klienti se novinky dozvídali nejčastěji z výpisů
Ten, kdo se spoléhá výhradně na družstevní záložnu, která zajišťuje jeho veškeré finanční záležitosti, se o novinkách dozvídal nejčastěji z výpisů za měsíc září či říjen. Řada záložen totiž nemá ani vlastní webové stránky, popřípadě na nich najdete jen povinně zveřejňované údaje o hospodaření.
Největší družstevní záložna u nás Fio dala kupříkladu přednost internetovému bankovnictví, jehož prostřednictvím předávala klientům informace adresně. Ten, kdo nemá internetové bankovnictví, najde vše potřebné na webu finanční skupiny Fio.
Trochu jiný model zvolily 1. TZ, družstevní záložna a Moravský peněžní ústav – spořitelní družstvo. Moravský peněžní ústav ponechal vše na osobních bankéřích, 1. TZ předá veškeré důležité informace na prosincové členské schůzi. Zkrátka prý ale nepřijdou ani ti, co se nebudou moci schůze zúčastnit. Do ruky totiž dostanou přehled změn obchodních podmínek a dalších provedených opatření učiněných v souvislosti s novou úpravou platebního styku jako přílohu pozvánky.
