„Rozpočet má problémy, nezaměstnanost stoupá, dovoz klesá. Prezident Erdogan není schopen vysvětlit, co se v Turecku děje a jenom říká: ‚Jsem obětí, Západ nám krade naše peníze a manipuluje s našimi směnnými kurzy‘,“ komentuje situaci v zemi politolog Ihsan Yilmaz z melbournské univerzity pro Deutsche Welle.
Poté, co se minulý týden lira vůči dolarů obchodovala za 7,49 a sáhla si tak na dno, přistoupila Ankara ke kontroverznímu kroku. Globálním bankám Citigroup, UBS a BNP Paribas zakázala s tureckou měnou obchodovat. Bankovní domy se prý provinily tím, že ve chvíli, kdy kupovaly velké částky zahraniční měny, nesplácely včas závazky vůči liře. V pondělí zákaz Turecko uvolnilo s tím, že závazky bank byly, ač se zpožděním, splněny.
Koronavirus ve světě   |
„Ankara vidí, že jí odplouvá kapitál. Centrální bance se postupně vyčerpávají rezervy a nervozita narůstá. Proto se snaží toky peněz kontrolovat. Samozřejmě se jí nelíbí, že někdo spekuluje proti její měně,“ komentuje situaci v Turecku hlavní analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk.
„Jeden ze způsobů stabilizace leží v kapitálových kontrolách. Může jít o nějakou oficiální plošnou kapitálovou kontrolu, kdy konverze probíhají jen přes centrální banku nebo s jejím povolením. Turecko ale zatím zvolilo metodu politického tlaku a selektivních zákazů,“ dodává Vlk.
V lokálních médiích se šíří zpráva, že za nízkou hodnotu liry může Západ, který chce Turecku ublížit. „Vyšetřování zahraničních bank, které své závazky plní se zpožděním, bude pokračovat,“ uvedl Mehmet Ali Akben, šéf tamějšího finančního regulátora BDDK. Podle něj je Turecko obětí „manipulativních iniciativ, které ohrožují finanční systém“.
Jenže podle mnohých ekonomů a analytiků leží původ problémů turecké měny daleko blíž, než si je Recep Tayyip Erdogan schopen připustit. Ještě měsíce před započetím pandemie se Turecko snažilo odvrátit měnovou krizi a zbavovalo se miliard dolarů ze svých devizových rezerv, aby tak podpořilo tureckou liru.
Investory znepokojuje to, jak Erdogan s finančním trhem země zachází, říká Yilmaz. V loňském roce například odvolal šéfa turecké centrální banky poté, co guvernér údajně odmítl snížit úrokové sazby. Právě politika nízkých úroků je podle ekonomů jedním z důvodů, proč země není přitažlivá pro zahraniční investice.
„Erdogan nevěří, že zvýšením úrokových sazeb zároveň zvýší atraktivitu měny. Místo toho si myslí, že tím pouze posílí inflaci,“ uvedl Orkan Saka z institutu London School of Economics. Podle něj jsou Erdoganovy ekonomické taktiky přinejmenším neortodoxní. „Pokud nerespektujete právní stát ani rozsudky mezinárodních soudů a poté si hrajete na kočku a myš se zahraničními bankami, investoři vám zkrátka důvěru nedají.“
Otázkou je, jak by se nyní Turecko mělo zachovat. Například podle nizozemské banky Rabobank by mělo přestat „zachraňovat“ liru zbavováním se devizových rezerv a požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond. Takový postup však Erdogan odmítá.
Erdogan v roli dárce
Zatímco tureckou měnu zahaluje oblak nervozity, ze země odlétlo již padesát letadel napěchovaných zdravotnickým materiálem do Spojených států, Francie, Španělska, ale i Kazachstánu či Peru. Prezident Recept Tayyip Erdogan se nechal slyšet, že turečtí občané by měli být pyšní na svou zemi, která je jedním z předních dárců dodávek zdravotnického materiálu do zahraničí.
Podpořte nás v Libyi, jinak nahrajete terorismu, vyzval Erdogan Evropu |
Na videu zveřejněném tamějším ministerstvem zahraničí doručuje turecké nákladní letadlo dodávku zdravotnických masek, rukavic a plášťů do Spojených států. To, co Erdogan nazývá výrazem solidarity spojencům NATO, je podle jiných ale neuváženým a lehkovážným krokem.
Například zákonodárce z anatolského města Usak zveřejnil na svém twitterovém účtu příspěvek, v němž se ptá, proč se nejdřív Turecko nepostará o své občany. Podle něj je v tureckých nemocnicích ještě stále nedostatek zásob a zdravotnického materiálu, píše NPR.
