Těžba z ložiska pod Groningenem na severu Nizozemska, ve kterém se kdysi nacházelo více než 2700 miliard kubických metrů plynu, začala v 60. letech 20. století. Od konce 80. let si obyvatelé stěžovali na dunění v zemi, které děsilo dobytek i domácí zvířata a způsobovalo praskliny ve zdech domů. Tvrdí přitom, že jim nizozemská vláda i společnosti, které v oblasti těžily, říkaly, že se není čeho bát.
Po škodách za miliardy eur a protestech, kdy například místní farmáři přijeli do Haagu na traktorech, nizozemská vláda konečně souhlasila s tím, že postupně ukončí těžbu zemního plynu v oblasti, kterou kvůli tomu od 80. let zasáhlo více než tisíc otřesů, napsal list The Washington Post.
Kvůli stoupajícím cenám plynu a hrozbě jeho možného nedostatku se těžba v okolí Groningenu jako téma vrací. „Groningen má potenciál oslabit ruské energetické sevření Evropy,“ myslí si experti Alice Stollmeyerová a Lukas Trakimavicius. Ve městě a jeho okolí ale bydlí půl milionu lidí, které by nově zemětřesení znovu ohrožovalo.
Náhrada až čtvrtiny ruského importu
Jak moc by ale mohl Groningen evropskou energetickou krizi zmírnit, zůstává otázkou. Na vrcholu těžby zásoboval Evropu zhruba deseti procenty plynu.
Téměř 450 miliard kubických metrů zůstává v podzemí, což je množství, které by vystačilo Evropské unii na celý rok, myslí si odborník na energetiku Jilles van den Beukel.
LNG terminály i plné zásobníky. Nastal konec ruského plynu, říká šéf Amperu |
Odhaduje, že nejvyšší možné navýšení těžby v Groningenu by mohlo být 40 miliard kubických metrů ročně, což je asi čtvrtina plynu, který si EU loni zakoupila od Ruska. Nizozemští úředníci ale tyto hodnoty označují za seismicky nebezpečné.
Jak Beukel dodává, navýšení na deset či 20 miliard kubických metrů se jeví jako politicky „více reálné“. Takový krok by podle něj mohl snížit cenu plynu v Evropě o deset až 20 procent.
„Na stole je všechno“
„Na stole je teď úplně všechno,“ říká Olha Chakovová, expertka na energetiku ze think-tanku Atlantic Council. „Nyní se zvažují i nápady, které se v minulosti zdály být extrémní či šílené,“ dodává.
Nikdo v Evropě by přitom nemusel obětovat víc než právě lidé v Groningenu.
V otřesy poničené vesnici Woltersum 64letý elektrikář Laurens Mengerink bez větší námahy uvolňuje červenou cihlu z vnější zdi svého nebezpečně zborceného domu. „Vidíte? Rozpadá se,“ povzdechne si.
Odstavení dodávek z Ruska nás nepřekvapilo, říká šéf Pražské plynárenské |
Další otřesy by mohly zásadně ohrozit jeho dům a zničit nově rekonstruovaný příbytek jeho souseda. Mengerink je přitom jedním z těch, kdo obnovení těžby podporují. „Potřebujeme plyn kvůli válce na Ukrajině, kvůli Rusku. Potřebujeme naši vlastní energii, ne jejich,“ říká.
Další obyvatelé s tím ale ostře nesouhlasí. „Obnovení těžby by nás zabilo,“ říká Ate Kuipers, farmář, který kvůli zemětřesení utrpěl škody v hodnotě téměř 800 000 dolarů (19 milionů Kč). „Potřebujeme plyn z Ruska, potřebujeme ropu z Ruska. Nezvládneme všechno jen s obnovitelnými zdroji. A Evropa nemůže mít Groningen,“ říká Kuipers.
Balíčky za devět bilionů korun. Jak v Evropě vlády pomáhají v energetické krizi |
Nizozemští představitelé se snaží najít zlatou střední cestu. Vzali sice zpět plány na letošní uzavření vrtů, nicméně uvedli, že těžbu navýší pouze v případě, že by mělo dojít k zásadnímu nedostatku plynu, což by způsobilo, že by byly bez energie nemocnice, školy i domácnosti.
Těžba kromě zemětřesení měla na místní i jiné dopady. Studie provedené univerzitou v Groningenu odhalily, že nejméně 10 000 dospělých v regionu trpí zdravotními problémy, zejména stresem, a to právě v souvislosti s otřesy půdy a jejich důsledky.
Pokud by se nouzová těžba spustila, místní obyvatelé doufají, že by byly použity nové technologie, které stabilizují půdu a omezí potenciální dopady budoucích otřesů. Příjmy z těžby by přitom měly směřovat na pomoc poškozené komunitě.
Zimu zvládneme, říkají Češi. Ohledně zlepšení situace jsou ale skeptičtí |
S navýšením těžby nesouhlasí například 65letá zdravotní sestra Annette Sinsová, jejíž dům v Loppersumu je rovněž poškozený častými zemětřeseními. S Ukrajinci hluboce soucítí, každý týden se schází s ostatními v místní komunitě a společně dávají dohromady různé dary a pomoc.
Nicméně podle jejího názoru by navýšení těžby u nich v Nizozemsku Ukrajině ani evropským spotřebitelům nepomohlo. Profitovala by z toho hlavně nizozemská vláda a rovněž společnosti Shell a ExxonMobil, které těžbu provádějí, myslí si Sinsová.
„K zemětřesením dochází neustále a nikdo nedokáže předvídat, co se stane, když se těžba navýší. Bude to znamenat jen malé poškození, říkají. Ale stále je tu možnost, že přijde velké zemětřesení a naše domy se zhroutí,“ dodává.
