Agrivoltaika je nová forma zemědělství, kdy se kombinuje využití zemědělské půdy s výrobou sluneční energie. Solární fotovoltaické panely mohou být umístěny na skleníky nebo na pole a jsou kromě „lapání“ slunečních paprsků schopné zachytit i vlhkost uvolňovanou plodinami, a tím snížit spotřebu vody pro zavlažování. Vlhkost vzduchu navíc panely ochlazuje, což pomáhá k jejich lepším výkonům při výrobě elektřiny.
Mimochodem, zkušenosti z největšího agrivoltaického areálu na světě, který se nachází v Číně na polích s goji (ovoce goji neboli kustovnice čínská se podobá šípku), ukázaly, že fotovoltaické panely pomohly snížit odpařování vlhkosti půdy o 30 až 40 procent. Pravidelným střídáním slunečního svitu a stínu vytvoří panely příhodné mikroklima – vzduch se lépe ochlazuje, vlhkost zůstane v půdě.
V Evropě mají zatím agrivoltaické systémy největší uplatnění v Itálii a ve Francii. Tam jsou například nad vinicemi v Tresserre. Projekt na rozloze 4,5 hektaru vinic používá algoritmus umělé inteligence, který dokáže nastavit ideální sklon panelů podle slunečního záření. Panely, které jsou tak vysoko, že pod nimi mohou jezdit traktory, zachytí přibližně třetinu slunečního světla a zbytek přenechají rostlinám pod sebou.
Používají se i oboustranné fotovoltaické panely, které jsou zasazeny kolmo do země (např. mezi plodiny), a zachytávají tak světlo z obou stran. Svislé instalace fotovoltaických panelů lze využít také jako plot či ohradník pro chov zemědělských zvířat.
Studie ukázaly, že pro agrivoltaiku jsou kromě vinné révy nejvhodnější rajčata a papriky, protože ke svému růstu vyžadují stín. V Česku je agrivoltaika zatím v plenkách. „Zahraniční zkušenosti ale ukazují, že solární panely a celá řada plodin mohou žít v úžasné symbióze,“ říká analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej.
A argumenty, že i když jsou třeba solární panely instalovány ve výšce pěti metrů, jejich tyče stejně ubírají půdu, a navíc znesnadňují práci zemědělským strojům?
Podle studií to není nijak dramatické, například jetele se prý sklidí zhruba o 5 procent méně, při započtení ceny vyrobené elektřiny však může být celkový výnos z pozemku až o 80 procent vyšší, než kdyby na něm solární panely nebyly.
