Moskva se „možná bude muset“ uchýlit k ekonomickým sankcím, protože „bezprecedentní agresivní jednání Prahy nemůže zůstat bez odpovědi“, sdělil listu jeden z jeho zdrojů z ruských vládních kruhů s tím, že Rusko nemůže reagovat „čistě zrcadlově“.
„České úřady minulý víkend obvinily ruské tajné služby ze zapojení do výbuchů v muničním skladu ve vsi Vrbětice v roce 2014 a oznámily vyhoštění 18 ruských diplomatů. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 pracovníků českého velvyslanectví,“ napsal Kommersant.
„Praha poté oznámila vyhoštění 63 dalších Rusů, ale ruské úřady na to nemohou symetricky odpovědět, protože v Moskvě zůstalo pouze sedm českých diplomatů a 25 administrativně technických pracovníků,“ dodal.
Rusko následně rozhodlo, že omezí počet místních zaměstnanců, které může najímat české velvyslanectví v Moskvě na 19 lidí (česká ambasáda nyní zaměstnává zhruba 110 ruských občanů), čímž se jejich počet vyrovná místně najatým zaměstnancům ruského velvyslanectví v Praze.
To však Kreml nepovažuje za symetrickou odpověď. „Pokud by Moskva jednala zrcadlově, musela by vyhostit všechny pracovníky ambasády včetně velvyslance, a to by nemělo daleko k přerušení diplomatických vztahů. Proto se nyní zvažují alternativní varianty odpovědi,“ sdělil zdroj ruskému deníku.
Vzájemný obchod klesl už kvůli pandemii
Podle ruské federální celní služby klesl obrat vzájemného obchodu mezi Ruskem a Českem kvůli pandemii covidu-19 v loňském roce o 43 procent ve srovnání s rokem předešlým.
Tvořil zhruba 5,2 miliardy amerických dolarů (přes 110 miliard korun), přičemž 2,7 miliardy dolarů (přes 57 miliard korun) připadá podle listu na dovoz z Česka do Ruska. Ruské postihy se mohou dotknout některého z průmyslových odvětví, ale úřady budou při vytváření „černé listiny“ vycházet ze zásady „neubližuj sobě“,“ řekly zdroje deníku.
Neexistují důkazy, že za výbuch ve Vrběticích může ruská GRU, řekl Zeman |
Jeden z nich předpokládá, že se postihy dotknou českého piva. Do Ruska loni podle Kommersantu putoval z Česka chmelový mok v hodnotě 38 milionů dolarů (813 milionů korun), což je o deset procent více než v předcházejícím roce.
Ředitel Střediska pro výzkum federálního a regionálního trhu s alkoholem Vadim Drobiz považuje případný zákaz dovozu českého piva za „symbolické popíchnutí“, jelikož Rusko nakupuje v zahraničí jen malou část piva, které Rusové vypijí, konkrétně pět procent.
České pivo v celkovém objemu importu tvoří kolem deseti procent, tedy 40 milionů litrů ročně. České pivo podle Drobize kvůli kolísání směnného kurzu v Rusku zdražuje, takže Rusové ho pijí méně. „Nápoje vyrobené v Česku pravidelně nebo příležitostně pije méně než dva miliony lidí,“ tvrdí Drobiz o zemi, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel.
Pokud Moskva dovoz některého českého zboží do Ruska skutečně zakáže, stane se to novým zvratem v konfliktu, který se celý týden vyvíjel a rozšířil se i do dalších zemí, podotýká Kommersant.
