Rusko je pro Evropu klíčovým hráčem z hlediska fungování železniční nákladní dopravy z Číny. Jen tak totiž může Západ získávat důležité kovy sloužící k výrobě mikročipů, elektroniky nebo k produkci nejrůznějších zbraní. Objem přepravených vzácných zemin vlaky přes území Ruska vzrostl během prvních devíti měsíců loňského roku meziročně asi na dvojnásobek, informovala agentura Bloomberg.
„Je ohromující, že navzdory všem sankcím tento dodavatelský řetězec stále funguje,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Michael Wurmser, který je zakladatelem společnosti Norge Mining. „Na druhé straně to ale zdůrazňuje i velký význam těchto kovů i fakt, jak jsme na nich v současné chvíli citelně závislí,“ dodal.
Wurmser pro agenturu Bloomberg hovořil ze švýcarského Davosu, kde i o této problematice vyjednával s klíčovými představiteli evropského průmyslu. Ti se nyní snaží najít další možné alternativní centra, z nichž by Evropa mohla takové kovy získávat.
Embargo na ruskou ropu zabírá, tvrdí Finové. Moskva tratí 160 milionů eur denně |
V úvahu připadá třeba Norsko, kde před časem společnost Norge Mining objevila velká ložiska titanu a vanadu, tedy dvou kovů, které pro obranný průmysl hrají velmi důležitou roli.
Stejně jako v jiných oblastech tak nynější válka na Ukrajině odhalila velkou závislost, kterou Evropa vůči Rusku v tomto ohledu má. Nic na tom nemění ani fakt, že objem přepravy vzácných kovů po železnici jsou třeba vůči námořní přepravě o mnoho menší.
Dostatečná diverzifikace je tak v tomto směru pro Evropu důležitá, neboť Čína dlouhodobě Evropě dodává více než 90 procent kovů vzácných zemin a ruské železniční tratě jsou i kvůli stále hojně užívanou dopravní cestou.
Přeprava po železnici totiž může zkrátit celkovou přepravní dobu, kupříkladu proti dopravě po moři, až o několik týdnů. Třeba cesta z čínského Wu-chanu přes Rusko do německého Duisburgu vyjde po železnici v průměru na asi šestnáct dní. Námořní přeprava z Asie do stejného místa může ale trvat až dvakrát déle. Jiné vlakové koridory mimo území Ruska nyní podle evropských úředníků nejsou schopny absorbovat případné ztráty z ruské trasy.
Data ukazují, že přes Rusko takto nyní putuje v průměru asi patnáct vlakových spojení za den. Pokud by se Rusko rozhodlo tuto přepravní trasu omezovat, mohlo by to západní ekonomiky citelně ohrozit. Kupříkladu čínské wolframové doly totiž dlouhodobě stojí asi za 83 procenty celkové světové produkce a tento kov je klíčový pro výrobu mnoha výrobků, a to od baterií až po mikročipy, uzavírá Bloomberg.
