V pondělí dopoledne cena ropy překonala sedmileté rekordy. Ještě na konci loňského roku se cena za barel ropy pohybovala okolo 70 dolarů, to je v přepočtu asi 1 540 korun. Její aktuální zdražení o zhruba třicet dolarů může podle nejrůznějších ekonomických modelů způsobit nárůst inflace o půl procentního bodu. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.
Družbou poteče více ropy. Transněfť zvedne dodávky pro Česko i Polsko |
Cena ropy v posledních dnech vyskočila hlavně kvůli hrozbě válečného konfliktu na Ukrajině. Ropa Brent se v pondělí dopoledne obchodovala kolem 95 dolarů za barel. Cena ropy WTI vyskočila nad hranici 94 amerických dolarů a ani vyhlídky do dalších dnů nejsou podle analytiků příliš dobré.
„Ceny ropy budou v dalších dnech velmi citlivé na ukrajinsko-ruský konflikt. Pokud dojde k pohybu vojenských jednotek, nebude mít ropa Brent problém s růstem i nad hranici sta amerických dolarů,“ upozornil analytik společnosti OANDA Edward Moya.
Analytici ze společnosti JPMorgan tvrdí, že pokud se cena ropy přehoupne přes hranici 150 dolarů, negativně by to ovlivnilo i globální hospodářský růst, který by se prakticky zastavil. Inflace by se v případě takového zvýšení přehoupla v globálním průměru přes sedmiprocentní hranici.
„Aktuální ropný šok silně přispívá k dalšímu inflačnímu růstu. Panuje kvůli tomu i vysoká pravděpodobnost, že se globální hospodářský růst v dalších měsících výrazně zpomalí,“ potvrdil obavy ekonom Peter Hooper, který šéfuje oblasti výzkumu společnosti Deutsche Bank.
Světová poptávka po ropě se má letos podle aktuálních odhadů zvýšit o 3,2 milionu barelů denně na rekordních 100,6 milionu barelů za den. Mezinárodní agentura pro energii před několika dny uvedla, že k tomuto nárůstu má přispět hlavně pokračující zmírňování protipandemických opatření. Případný válečný konflikt by však takový zájem o fosilní paliva ještě navýšil.
Green Dealu a omikronu navzdory. Spotřeba ropy má být v roce 2022 rekordní |
Narůstající cena ropy, která je nyní až o padesát procent výše než před rokem, tak děsí i centrální bankéře. Kvůli hrozbě nadále stoupající inflace budou muset možná přistoupit k přísnějšímu utahování šroubů měnové politiky. To by mohlo dopadnout i na spotřebitele, jimž by se mohly i citelně navýšit úrokové splátky.
„Inflace je za posledních několik desetiletí na rekordních hodnotách a nejistota kolem dalšího inflačního vývoje je nyní zcela bezprecedentní. To poslední, co zotavující globální ekonomika po pandemii nemoci covid-19 ještě potřebuje, je další navyšování cen energií včetně ropy,“ uvedly pro Reuters ekonomové investiční společnosti HSBC Janet Henry a James Pomeroy.
Mezinárodní agentura pro energii před několika dny upozornila, že Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty by mohly přispět k uklidnění nestabilních trhů s ropou, kdyby těžily více suroviny. Obě země patří mezi producenty s největší volnou těžební kapacitou. Kdyby zvýšily těžbu, mohly by pomoci zmírnit pokles světových zásob ropy. Zatím se to však příliš nedaří.
