Jižní průčelí budovy americké centrální banky ve Washingtonu (18. června 2011)

Jižní průčelí budovy americké centrální banky ve Washingtonu (18. června 2011) | foto: Profimedia.cz

Americká centrální banka zvýšila úroky o 0,75 procenta, bojuje se 40letou inflací

  • 32
Americká centrální banka (Fed) ve středu zvýšila stejně jako na minulém zasedání úrokové sazby o 0,75 procenta. Posunuje je tak do pásma 3,75 až 4 procenta na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Rozhodnutí nepolevovat a dále je zvyšovat podpořila stále vysoká inflace i informace z amerického trhu práce. Ve svém vyjádření ale banka připustila, že další navyšování by mohlo probíhat menšími kroky.

Cenová hladina v zemi zatím nepřekročila hranici deseti procent, aktuálně se nachází na úrovni 8,2 procenta, v srpnu dosahovala 8,3 procenta. Pokles ale není tak rychlý, jak se očekávalo, trh předpokládal pokles ještě o 0,1 procenta navíc. Inflační cíl Fedu jsou dvě procenta.

Šéf Fedu Jerome Powell vysílá už delší dobu velice jestřábí signály. Na konci srpna Powell avizoval, že vyšší sazby budou potřeba ještě nějakou dobu. Připustil, že si přísnější měnová politika vyžádá pomalejší růst, slabší trh práce a nepohodlí pro domácnosti i podniky. Podle něj to je ale cena, kterou je pro návrat inflace k normálu potřeba zaplatit.

Americké akcie poklesly nejvíc za dva roky. Fed bude dále zvyšovat sazby

Pomalému růstu ani slabšímu trhu práce zatím ale aktuální data příliš nenasvědčují. Zpráva o zaměstnanosti totiž ukázala, že mzdy v soukromém sektoru v USA vzrostly více, než se očekávalo. To dokazuje, že rychlé zvyšování sazeb ze strany Fedu ještě nestačilo výrazně zpomalit hospodářský růst. Údaje také ukázaly nárůst počtu zaměstnanců v soukromém sektoru, informovala agentura Reuters.

„Centrální bankéře z Fedu nutně musely rozladit zářijové údaje o počtu otevřených pracovních pozic, které nečekaně vzrostly. Na jednoho nezaměstnaného v USA tak v září připadalo 1,86 volných pracovních míst. Hodnota vzrostla ze srpnových 1,7, což pochopitelně nesvědčí o tom, že by se nabídka s poptávkou na trhu práce dostávaly do rovnováhy,“ uvedl Jan Čermák, analytik ČSOB.

„Tvrdá makro data tedy hovoří spíše ve prospěch velmi jestřábí rétoriky, která bude udržovat trh v napětí, zdali i v prosinci nepřijde další zvýšení,“ doplnil Čermák.

Růst sazeb zřejmě zpomalí

Na zprávy z trhu práce ve středu hlavní akciové indexy na Wall Street reagovaly poklesem. Informace o stále poměrně nízké nezaměstnanosti totiž zvýšily obavy, že Fed nebude mít dostatek důvodů, aby s navyšováním sazeb zpomalil, což se ukázalo jako pravdivé očekávání. Inflace je totiž stále vysoká a hospodářský trh nebrzdí tolik, jak se čekalo.

Při dalším rozhodování o měnové politice budou centrální bankéři brát v potaz právě vývoj na trhu práce, inflační tlaky a inflační očekávání nebo vývoj na mezinárodních trzích. Banka ve svém vyjádření nevyloučila, že by další navyšování úroků mohlo být menší.

„Fed konečně přiznává, že už udělal dost a že by mohlo být rozumné zpomalit tempo zvyšování sazeb. Nemůžete do sebe stále cpát pilulky, dokud se nebudete cítit lépe. Někdy musíte počkat, až lék začne účinkovat,“ uvedl Brian Jacobsen, hlavní investiční stratég společnosti Allspring Global.

„Samozřejmě jde spíše o posun než o obrat. I když Fed zpomalí zvyšování sazeb, je pravděpodobné, že sazby zůstanou ještě nějakou dobu vysoké, dokud se inflace nesníží,“ doplnila Callie Cox, US Investment Analyst at eToro.

Po posílení akcie zamířily dolů

Akcie nejprve posilovaly v reakci na vyjádření, že Fed bude při svém dalším rozhodování mimo jiné reflektovat to, že se vyšší sazby do ekonomiky propisují se zpožděním.

„Jinak řečeno agresivní fáze zpřísňování politiky se zřejmě chýlí ke konci a do budoucna bude centrální banka zvyšovat sazby pomaleji. Jerome Powell tuto variantu víceméně potvrdil. Teoreticky se můžeme dočkat méně razantního zvýšení, tedy 50 bazických bodů, již v prosinci. Bude však záležet na vývoji cenové dynamiky,“ uvedl Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.

Powell ve svém projevu zároveň zdůraznil, že se mu stále jeví jako větší riziko nedostatečné navšení sazeb, než naopak příliš agresivní zvyšování úroků. „To lze interpretovat tak, že se sazba může vyšplhat nad hranici pěti procent, se kterou počítá trh. Úroky mohou růst pomalejším tempem, nicméně jejich konečná úroveň bude vyšší,“ doplnil Pfeiler s tím, že v reakci na takový výhled otočily americké indexy citelně do záporu.