K okamžitému zastavení dodávek plynu a ropy z Ruska vyzvalo také osm desítek poslanců Evropského parlamentu. Evropská komise zatím oznámila, že plánuje snížit závislost EU na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu nejpozději do roku 2030.
Momentální situace je velmi podobná situaci ze 70. let, kdy se během jomkipurské války bojovalo nejen o Sinajský poloostrov, ale probíhala také politická válka o ropu.
Válka v den smíření
Šestého října roku 1973 odstartovala koalice Egypta a Sýrie, spíše symbolicky podporovaná několika dalšími arabskými státy (Irák, Jordánsko, Maroko, Kuvajt, Saúdská Arábie, Palestina a překvapivě i asijská Severní Korea) vojenský útok na Izrael. Stalo se tak poměrně zákeřně během nejsvětějšího židovského svátku Jom Kipur, v překladu „den smíření“. Proto se tomuto konfliktu říká jomkipurská válka.
6. října 2013 |
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tvŽidovský stát nebyl na konflikt připraven a zažíval porážku za porážkou. Situace se však radikálně změnila, když Spojené státy začaly dodávat Izraeli zbraně a vojenský materiál.
Arabské státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) využily konfliktu, ve kterém se západní svět postavil na stranu napadeného, k urychlení svého dřívějšího plánu. V říjnu 1973 se rozhodly prudce zvýšit ceny ropy. Rovněž bylo uvaleno embargo na země, které židovský stát podpořily.
On-line reportáž z války na Ukrajině čtěte ZDE |
Do té doby bezprecedentním činem arabské státy odstartovaly takzvanou první ropnou krizi, která způsobila v celém světě, závislém na spotřebě dovážené suroviny, hospodářský šok.
Akce sice přinesla zemím OPEC značné zisky, současně však vedla k tomu, že se průmyslově vyspělé státy přeorientovaly na úsporná energetická opatření a na rozvoj těžby ropy v nových oblastech mimo OPEC, čímž snížily vliv kartelu.
Ropa jako zbraň
Postupný nárůst cen ropy a jejích derivátů, které stagnovaly již od 50. let, byl vzhledem k vyčerpávání ložisek USA všeobecně očekáván. Ovšem jomkipurská válka poskytla zemím OPEC, jež měly na počátku 70. let dvoutřetinový podíl na světové produkci ropy, záminku k razantnímu kroku.
Již v polovině září bylo šest států ropného kartelu pověřeno vyjednáváním se západními ropnými společnostmi. Země OPEC chtěly zvýšit ceny, které se smluvně zavázaly dodržovat v roce 1971 v Teheránu po dobu pěti let. Dvoudenní jednání s ropnými společnostmi zahájil kartel 8. října, dva dny po začátku konfliktu. A 16. října oznámila Saúdská Arábie, Írán, Irák, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Katar omezení těžby a zvýšení cen ropy o 17 procent.
Nejtvrdší sankce. Rusko už je pod větším tlakem než Írán i Severní Korea |
V době, kdy byl napadený židovský stát již v protiútoku, vyhlásila OPEC 17. října oficiálně použití ropy jako zbraně proti Západu a vzápětí vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během války (hlavně do USA, ale také do Nizozemska, Portugalska, Rhodesie a Jihoafrické republiky).
Na začátku listopadu ohlásili arabští producenti pětiprocentní omezení těžby, což mělo za následek další vzestup cen. Zároveň pohrozili zavedením dalších pětiprocentních šoků i v následujících měsících, až do vyklizení území obsazených během války Izraelem. Cena ropy vystřelila 16. října o 70 procent a těsně před Vánoci o dalších téměř 130 procent. Ropa tak od září podražila čtyřnásobně z 2,90 na necelých 12 dolarů.
Ekonomická krize
Již během prosince a ledna následujícího roku ale OPEC sáhl k určitým ústupkům – ohlásil zvýšení těžby o desetinu, odvolal hrozbu dalšího pětiprocentního nárůstu cen a slíbil dočasné zmrazení cen ropy. Embargo se ale neminulo účinkem. Izrael byl západními spojenci přinucen zastavit svůj postup.
Ropná krize v roce 1973 |
Pro svou velkou závislost na ropě se dostaly západní průmyslové státy a také Japonsko do značných potíží. Vyšší ceny pohonných hmot zasáhly obyvatele i firmy, zdražila se produkce. Následkem prvního ropného šoku nastala celosvětová hospodářská recese a nárůst inflace i nezaměstnanosti. Ve vyspělých ekonomikách nastoupila stagflace, růst byl nulový až záporný a inflace se pohybovala v dvojciferných číslech.
V reakci na ropný šok některé země, jako například USA nebo Německo, snížily kvůli úsporám energií maximální povolenou rychlost, automobilky začaly přecházet k energeticky méně náročným typům automobilů. Vysoké ceny ropy učinily těžbu v Severním moři, na Aljašce nebo na Sibiři zajímavou.
Ani střední třída nezvládne platit trojnásobné ceny plynu, míní energetik |
Začaly se také vyplácet investice do alternativních technologií a do výzkumu a vývoje energeticky šetrných technologií a například Německo, Japonsko nebo Francie se začaly více obracet k jádru.
To vše vedlo k snížení závislosti ropných společností na arabských producentech a podíl OPEC na světovém obchodu ropou se snížil z dvou třetin na současných více než 40 procent. Na území členských států OPEC se nachází 79,4 procenta zjištěných světových zásob ropy.
Druhá ropná krize
Druhou ropnou krizi vyvolal Irák po islámské revoluci v roce 1979. Cena, která tehdy vzrostla ze 13 na 35 dolarů za barel, přinutila západní svět k dalšímu omezování spotřeby a hledání nových energetických zdrojů.
Cena ropy opět vzrostla v říjnu 1990 po vpádu Iráku do Kuvajtu a v roce 2002 začala novodobá růstová fáze cen ropy, která měla svůj vrchol v roce 2008, kdy cena americké lehké ropy překonala dosavadní novodobý rekord z roku 1980 a v červenci se přiblížila až k 150 dolarům za barel.
V současné době se rusko-ukrajinský konflikt nápadně podobá předešlým konfliktům, ceny ropy výrazně vzrostly na 128 dolarů za barel, před začátkem ruské invaze se barel obchodoval za 97 dolarů.
