Uvnitř ukrajinské ocelárny Zaporižstal leží hromada neprůstřelných vest a vchod střeží protitankové zátarasy. Kdykoliv se ozvou sirény – a ty se rozeznívají každý den – zamíří většina zaměstnanců do jednoho ze 16 protileteckých krytů rozesetých po rozlehlém areálu, píše agentura AP. Někteří ale pokračují v práci, aby udrželi roztavený kov v pohybu. Vystavují se při tom nejen prudkému žáru a jiskrám vyletujícím z pecí na ocel používanou ve všem možném od železničních vagónů po domácí spotřebiče, ale i hrozbě ostřelování, píše agentura AP.
Záporoží, město na jihozápadě Ukrajiny, po kterém se ocelárna jmenuje, leží necelých 50 kilometrů od frontové linie. Místní domy a energetická infrastruktura jsou častým cílem ruského ostřelování. Ocelárna kvůli válce nepracuje v plné kapacitě, třetina z tamních 10 tisíc zaměstnanců je nevyužitá.
Ukrajinský podnik vyrábí bunkry v sovětském designu. Vojákům slibuje pohodlí |
Škody na ukrajinském hutním průmyslu ochromily lukrativní odvětví a klíčového zaměstnavatele, který je navíc potřebný k podpoře válkou rozvrácené ekonomiky. Snaha obnovit výrobu a znovu dodávat zboží zákazníkům bude mít pro oživení Ukrajiny zásadní význam. Hutnický průmysl, který byl před válkou pilířem ukrajinského hospodářství, představoval třetinu vyváženého zboží. Jeho fungování rozvrátily ruské síly, které převzaly kontrolu nad většinou průmyslového srdce Ukrajiny - Doněckou a Luhanskou oblastí.
Pro ocelářskou a těžební společnost Metinvest je útlum provozu v ocelárně Zaporižstal jen jedním z mnoha problémů. Od té doby, co Rusko v roce 2014 obsadilo ukrajinský Krymský poloostrov, přišla společnost v oblastech pod kontrolou Moskvy o vybavení a zařízení a zaznamenala odliv zaměstnanců, kteří zamířili na frontu. Růst jí ztěžuje i neútěšná bezpečnostní situace.
Hutnický průmysl byl před válkou pilířem ukrajinského hospodářství, představoval třetinu vyváženého zboží. (28. června 2022)
Ale „největší škody, které jsme utrpěli, jsou škody spáchané na ukrajinské ekonomice,“ říká šéf Metinvestu Jurij Ryženkov. „Škodami spáchanými na našem státě naše firma netrpí o nic méně než přímými zásahy,“ dodává.
Vzduch prosycený sírou
Život v Zaporižstalu se stále točí kolem vysokých pecí, i když ze čtyř operují jen tři. Vzduch kromě ostrého pachu síry naplňuje neustálé syčení. Od stříbrných obleků místních pracovníků se odráží oslepující světlo vycházející ze žhavého, roztaveného kovu ve vysoké peci, kde teplota dosahuje 1500 stupňů Celsia. V hale to vypadá, že je rušno, ale pracovníci vědí, že taví méně litiny než před válkou.
„Je toho méně. Jak z hlediska surovin, tak z hlediska odbytu,“ říká předák Oleh Ilin.
Na rozdíl od jiných průmyslových podniků na Ukrajině Zaporižstal nepoškodilo ostřelování ani vzdušné údery. Jeho růst ale stejně jako mnoho jiných brzdí výpadky proudu způsobené ruskými raketovými útoky, poškození infrastruktury a blokáda černomořských přístavů.
Právě námořní blokáda představuje největší problém pro Zaporižstal, který ve své 90leté historii přerušil výrobu jen dvakrát - během druhé světové války a krátce poté, co Rusko vpadlo na Ukrajinu. Ruské jednotky ukrajinská obrana loni na jaře zastavila jen několik desítek kilometrů od ocelárny, ale ani po roce se jí nepodařilo plně zotavit.
Rusové chtějí vědět, kde mají kryty. Státní tajemství, odmítají je úřady |
Ceny výrobků ze Zaporižstalu jsou vyšší a k zákazníkům se dostávají s většími obtížemi. Objednávky místo lodí převážejí vlaky, co zvyšuje nejen cenu dopravy, ale i surovin. Zaporižstal dříve spolupracoval se zákazníky v téměř 60 zemích světa. Nyní jich je polovina – válka znemožnila plnit závazky ve velké části Blízkého východu a v mnoha afrických zemích. Kvůli válce se přeorientoval na bližší Evropu i americký trh, kam se lze dostat skrze polské přístavy.
„Před válkou se asi 90 procent produkce hutního průmyslu vyváželo přes moře, protože to bylo mnohem levnější,“ uvedl Dmytro Horjunov z ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii. Zničena byla asi třetina kapacit hutního průmyslu a výroba poklesla zhruba o 65 procent, uvádí data analytické skupiny Oxford Economics a sdružení Ukrmetallurgprom.
Kyjevská ekonomická škola odhaduje, že škody, které ukrajinské podniky jako celek utrpěly v důsledku války, dosahují 13 miliard dolarů (286 miliard korun). Hospodářská produkce se v roce 2022 snížila přibližně o třetinu a ukrajinské ministerstvo financí předpovídá v letošním roce růst pouze o jedno procento.
