Vlády v Německu, Finsku, Rakousku, Nizozemsku a Francii totiž dokonce ušetřily miliardy eur díky prudkému poklesu částek, které platí za obstarání peněz na finančních trzích, neboť jim prudce klesly náklady na půjčky.
Nezabránilo to ovšem tomu, aby se v myslích voličů neujala představa těžce pracujících Severoevropanů, kteří vydávají své peníze na záchranu marnotratných Jihoevropanů. Představa, která podle Reuters vyvolává zlost a podkopává jednotu Evropy.
"Finsko ohromně vydělalo, ačkoli to ani nepředpokládalo," řekl šéf odboru mezinárodních věcí a záležitostí Evropské unie na finském ministerstvu financí Martti Salmi. "Zatím jsme neztratili ani cent," řekl agentuře Reuters. "To samé, co platí pro Finsko, platí i pro Německo," dodal.
Silnější finanční pozice Německa je výsledkem snížení jeho nákladů na úvěry o více než dva procentní body, což si tamní činitelé uvědomují. Šéf stálého záchranného fondu eurozóny Klaus Regling na prezentacích v Německu často cituje dvě studie, které ukazují, že pro Berlín krize v nezamýšlených důsledcích znamená velké úspory.
Německo je v krizi bezpečný přístav, tečou do něj investice
V jedné studii německý pojišťovací gigant Allianz vypočítal, že Berlín v letech 2010-2012 ušetřil 10,2 miliardy eur (asi 261,8 miliardy Kč) díky levnějším úvěrovým nákladům. Výnos z desetiletého vládního dluhopisu totiž klesl z 3,39 procenta na současných 1,18 procenta.
Další studie od Jense Boysena-Hogrefea z ekonomického institutu IfW naznačuje, že německý federální rozpočet v roce 2011 ušetřil 8,6 miliardy eur (asi 221,8 miliardy Kč) vzhledem k nižším úrokovým sazbám Evropské centrální banky a investorům, kteří do Německa, považovaného za bezpečné místo, vložili své peníze. Tyto úspory stouply v roce 2012 na 9,6 miliardy eur a jen samotný efekt "bezpečného přístavu" bude mít letos hodnotu dvou miliard eur, tvrdí IfW.
"Jestliže k tomu přidáme výhody z úrokových sazeb z období 2010 až 2012 a ty, z nichž bude Německo těžit v dalších letech, dojdeme z hlediska kumulovaného úroku odhadem k částce 67 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč), což bude úleva pro německý rozpočet," uvedla Allianz ve zprávě z loňského září.
Finská banka přispěla stamiliony eur do rozpočtu
Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Francie možná nezískaly tolik, co Německo, ale během krize jim podstatně víc klesly úvěrové náklady. "Severoevropské země mají z těchto operací značný zisk a tyto přímé a nepřímé výhody nedistribuují stejnoměrně," řekl Reuters vysoce postavený činitel v Bruselu.
V jádru mylné představy o ztrátách daňových poplatníků je skutečnost, že rozdíl mezi půjčováním a vydáváním přestal ve veřejném komunikačním prostoru existovat. Situace je však jiná. Finská centrální banka loni přispěla 227 miliony eur do finského rozpočtu, což byl výsledek zisku, který měla z vládních dluhopisů Řecka, Španělska a Portugalska. Letos by tento zisk měl vzrůst na 360 milionů eur.
Činitelé tvrdí, že i kdyby některé země čerpající záchranný úvěr nemohly část vypůjčených peněz vládám eurozóny vrátit, alternativa (tedy rozpad eurozóny) by byla mnohem dražší než veškeré ztráty ze záchranných programů.
Studie, kterou zadala německá nadace Bertelsmann Stiftung, tento týden ukázala, že kdyby se Německo mělo vrátit k marce, byl by jeho roční hrubý domácí produkt mezi lety 2013 a 2025 o 0,5 procentního bodu nižší. To by v průběhu těchto 13 let znamenalo ztrátu 1,2 bilionu eur (asi 30,8 bilionu Kč), tedy polovinu velikosti německé ekonomiky za minulý rok.
