Po roce 1871 stoupla cena akcií na burze v Berlíně průměrně o 20 procent. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, jichž se zúčastnily všechny společenské vrstvy. Boom ovládl i habsburskou monarchii. Od roku 1867 do roku 1873 bylo například založeno více než tisíc nových akciových společností. V roce 1869 vznikla Živnostenská banka, která v krátkém čase ovládla menší peněžní ústavy, a v roce 1871 byla založena pražská burza.
Muži a ženy snášejí hospodářské krize odlišně, říká spisovatel Vodička |
V měsících předcházejících krachu vzrostly ceny akcií na vídeňské burze do astronomických výšek, stejně tak rostly ceny nemovitostí ve Vídni a dalších městech monarchie. K financování stavebních projektů hypoteční banky lehkomyslně vydávaly hypoteční zástavní listy, přičemž jako zástava často sloužily pouze rozestavěné domy a později dokonce pouze plánované domy. Akcie bylo možné v té době získat již složením částečné částky, takže investoval snad každý. Řada firem se neúměrně zadlužovala a nikdo si nepřipouštěl potíže.
Pád umocnil neúspěch páté Světové výstavy (dnešní Expo), která byla zahájena ve vídeňském Pratru týden před krachem na burze a která chtěla trumfnout předchozí expozice v Londýně a v Paříži. Očekávalo se 20 milionů návštěvníků, nakonec přišlo jen sedm milionů lidí. Důvodem bylo chladné počasí i obavy před epidemií cholery. Do týdne zkrachovalo prvních sto společností, které se na výstavě podílely.
První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl Černý pátek na vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi.
Konec krále makléřů
Ceny akcií začaly prudce klesat a všichni se snažili prodávat. Tím ale kurzy ještě více klesaly. V ranních hodinách 9. května 1873 se hráz protrhla. Jako první musel vyhlásit platební neschopnost Adolf Petschek považovaný za krále makléřů. Platební neschopnost jeho banky si vynutila dočasné pozastavení burzovních obchodů a dala signál k všeobecnému kolapsu. Téhož dne se do platební neschopnosti dostalo dalších 120 bank a kolem 13:00 byla burza uzavřena.
Po krachu vídeňské burzy následoval krach berlínské burzy. Řada lidí přišla o úspory a proto omezila spotřebu, krize tak zasáhla celou ekonomiku. Přestaly se stavět železnice, zhroutil se trh s nemovitostmi.
Největší krach banky v USA od finanční krize. Silicon Valley Bank padla |
Situaci ještě více zhoršila americká železniční krize a krach newyorské burzy. Začala do té doby největší ekonomická recese světa doprovázená obří nezaměstnaností i sebevraždami makléřů a investorů. V Británii odstartovala panika dvě desítky let stagnace známé jako Dlouhá krize, která oslabila vedoucí postavení země v ekonomice. V Německu podle listu The Times zbankrotovalo v následujících letech po roce 1873 přes 70 bank, v Rakousku podle ekonoma a pedagoga Martina Polívky z Ekonomické fakulty Západočeské univerzity v Plzni padlo do roku 1878 dalších přes 50 bank.
Světová krize se nevyhnula ani českým zemím. Podle portálu penize.cz největší propad zaznamenalo strojírenství a hutnictví, tedy ta odvětví, která se předtím nejvíce vezla na vlně zakladatelského boomu. Do roku 1878 se snížila výroba surového železa o 65 procent a výroba litiny o 66 procent. Podle ekonoma Petra Musílka z VŠE v době krize a v následující finanční depresi ukončilo v českých zemích činnost 80 procent bank vzniklých před květnem 1873.
Krize měla za následek návrat protekcionismu, zavádění vysokých cel a dalších překážek mezinárodního obchodu. Začala odeznívat až kolem roku 1879.
