Finanční krize, slovní spojení, které nás poslední dobou doprovází na každém kroku. Mnohde se setkáváme se srovnáním současné krize s tou největší, velkou hospodářskou krizí ve třicátých letech.
Co se vlastně ve třicátých letech minulého století stalo? Vyjasněme si pár historických fakt o velké hospodářské krizi, která v té době mnohé změnila.
Ekonomika USA byla na vzestupu
Skončila první světová válka, evropské země byly silně zadluženy u USA, které v té době byly nejsilnější průmyslovou a finanční mocností.
Ekonomika ve Spojených státech vzhledem k tomu, že je válka tolik nezasáhla, postupně rostla a země tak prožívala období velkého ekonomického rozmachu. Zásoby podniků byly nadměrné. Zboží bylo dostupné většině a trh se přesytil.
Hodnota akcií v USA až do roku 1927 stále rostla, ve stejném roce však podniky měly velké množství zásob a začínalo docházet ke snižování tempa spotřeby.
Růst akcií pokračoval až do roku 1929, kdy jejich ceny dosáhly svého maxima.
V letech 1927 až 1929 celkové jmění investičních společností vzrostlo až desetkrát.
V roce 1929 však již začalo docházet k postupnému poklesu výroby a růstu nezaměstnanosti.
Černý podzim na newyorské burze
Třetí září 1929 bylo ještě ve znamení velkého růstu, na burze byl vytvořen nový rekord Dow Jonesova indexu. Avšak 4. září poprvé ceny zakolísaly a 5. září klesly. Mnozí finanční analytici varovali před pádem akcií s tím, že akcie jsou silně nadhodnoceny, nikdo je však neposlouchal.
Dow jonesův indexDow Jones Industrial Average (DJIA), v Evropě též často označován jako Dow Jonesův index, je jedním z nejznámějších ukazatelů vývoje na americkém akciovém trhu. |
Postupně se na burze střídaly propady s růsty, až přišel 20. říjen, kdy ceny mnoha akcií klesly na kritickou úroveň. Další den nastal zvýšený prodej akcií a burza se začala hroutit.
Mohutný prodej akcií pokračoval ve čtvrtek 24. října, kdy během 30 minut došlo k prodeji zhruba 1,6 milionu akcií. Celková finanční ztráta se jen za tento den vyšplhala až k 11,25 miliardy dolarů.
Nejtemnějším dnem v historii burzy se však stalo černé úterý 29. října 1929. Během tohoto dne došlo k zobchodování více než 16 milionů akcií a hlavní index klesl o plných třináct procentních bodů. Celkovou finanční ztrátu experti odhadují na 15 miliard dolarů.
Během října došlo na newyorské burze k poklesu hodnoty akcií v průměru o 37 procent.
Hrozivé následky měl krach i pro mnohé banky, které velké množství peněz od vkladatelů investovaly do akcií a netvořily žádné rezervy pro případný pokles kurzů cenných papírů. Vzhledem k tomu, že vykazovaly velké zisky, poskytovaly levné úvěry a nestaraly se o to, čím jim dlužníci ručí. Velkým problémem se později též ukázalo to, že banky půjčily značné jmění akciovým spekulantům.
Zlomová data krachu na newyorské burzeČerný čtvrtek 24. října 1929 - černý pátek 25. října 1929 - rekordní obchodování, k prodeji nabídnuto přes 12 milionů akcií, vypuknutí krize, následky krachu dospěly i do Evropy |
Důsledky krachu na newyorské burze
Následkem krachu na newyorské burze, který odstartoval velkou hospodářskou krizi, byly krachy dalších amerických burz, které dále převzaly obchodování.
Začaly krachovat podniky, nezaměstnanost rostla a produkce klesala. Počet nezaměstnaných se v USA od roku 1929 do roku 1933 zvýšil z 1,6 na 12,8 milionu osob, nezaměstnanost tedy vzrostla až na 25 procent.
Nespokojení lidé pořádali tzv. hladové pochody a prudce stoupala nedůvěra v politický a ekonomický systém.
Za charakteristický rys můžeme považovat hluboký pokles průmyslové výroby, který v USA v roce 1932 činil zhruba polovinu z roku 1929.
Mnozí drobní střadatelé propadali panice, začali vybírat z bank své uložené peníze, což vedlo k jejich krachům. V USA v té době zaniklo devět tisíc bank.
Pokles ceny akcií se nezastavil a pokračoval až do roku 1932.
USA trvalo dlouhé čtyři roky, než se jim podařilo vybudovat strategii na zlepšení hospodářské situace. Byl vypracován a v průběhu let 1933-37 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta zaveden hospodářský program New Deal. Jednalo se o soubor opatření a ekonomických i sociálních reforem zavedených v USA s cílem podpořit, ozdravit a zreformovat ekonomiku USA během velké hospodářské krize.
Křištálová lupa Následky zasáhly postupně celý svět
Krize se postupně šířila i do dalších zemí, především těch, které byly na USA ekonomicky závislé. Postupně zaplavila celý svět.
Světová průmyslová výroba klesla o 38 procent, zahraniční obchod o 34 procent, nezaměstnaných bylo okolo 40 milionů.
V Evropě se krize nejdříve projevila v Německu a Rakousku, které byly závislé na americkém kapitálu. Došlo ke zhroucení velkého množství německých i rakouských bank.
Krize se postupně projevovala i v řadě dalších evropských zemí, například ve Velké Británii došlo k devalvaci libry. Začaly se hroutit i ostatní měnové systémy, navázané na libru, marku nebo americký dolar.
Na Francii dolehla krize až koncem roku 1931 především díky tomu, že nebyla tolik závislá na anglosaských trzích.
Prudce stoupala nezaměstnanost, v roce 1932 bylo např. v Německu sedm milionů lidí bez práce, nezaměstnanost činila 30 procent. Ve Velké Británii byla nezaměstnanost nejvyšší též v roce 1932 (22 procent) a v Rakousku se v roce 1933 vyšplhala až k 29 procentům.
Krize se pochopitelně projevila i v zemědělství, kde prudce poklesly ceny zemědělských produktů, též v zahraničním obchodě, kde bujel boj o nová odbytiště. Bylo nutné uzavřít velké množství mezinárodních kartelových dohod.
Vzhledem k tomu, že došlo ke zhroucení hospodářství velké většiny zemí, kromě Sovětského svazu, panoval mezi lidmi názor, že kapitalismus je u konce, že krizi přivodil demokratický systém. Tento názor se velmi hodil fašistům, kteří se postupně dostávali k moci a slibovali nastolení nových pořádků. Lze konstatovat, že velká hospodářská krize je považována za jednu z hlavních příčin 2. světové války.
Krize se nejméně projevila v Sovětském svazu
Sovětský svaz byl jednou z mála zemí, které světová hospodářská krize nezasáhla jako ostatní země. Je to přičítáno především centrálně plánovanému řízení ekonomiky, likvidaci kapitalistického sektoru a násilné kolektivizaci v zemědělství.
Také Československo bylo zasaženo hospodářskou krizí
Československo světová krize těžce postihla. Prudce klesala průmyslová výroba, v roce 1933 až na 60 procent proti roku 1929.
Docházelo k hromadným bankrotům drobných podnikatelů.
Nezaměstnanost se rok od roku zvyšovala až na více než 17 procent v roce 1934.
Lze srovnávat současnou krizi s krizí před 80 lety?
Mezi oběma krizemi lze pochopitelně nalézt jak podobné rysy, tak i rozdíly.
Krize ve třicátých letech měla původ vzniku v extrémním nadhodnocení akciových trhů, současná krize má prvopočátek na hypotečním trhu.
Rozdíl můžeme najít i v chování americké centrální banky (Fed) a ostatních centrálních bank. Zatímco v letošním roce na pomoc s úvěrovou krizí věnují miliardy dolarů a snižují úrokové sazby, v době počínající krize na začátku třicátých let Fed aplikoval restriktivní měnovou politiku a zvyšoval úrokové sazby.
Obě krize se též podepíší na růstu nezaměstnanosti. Například nezaměstnanost ve třicátých letech byla asi 40 milionů osob. V USA se pohybovala kolem 25 procent, přičemž v současné době je nezaměstnaných zhruba šest procent. Nicméně dle předpovědi OSN má do konce příštího roku přijít o práci dvacet milionů lidí. O předpovědi OSN si více přečtěte zde.
Odpovídá Lucie vitamvásová, finanční analytičkaZeptali jsme se finanční analytičky Lucie Vitamvásové ze společnosti X-Trade Brokers na její názor na podobu obou krizí. "Pokud bychom měli srovnat současnou krizi s krizí ve třicátých letech, jednoznačně krize v minulém století byla horší v tom smyslu, že byla první velkou krizí a svět na ni nebyl připraven," říká Lucie Vitamvásová a dodává: "Domnívám se, že i dopady současné krize nebudou tak vážné jako ve třicátých letech, svět je momentálně mnohem více propojen finančně a ekonomicky díky globalizaci. A hlavně díky zkušenostem z předešlých let je už lépe připraven na řešení podobných krizí. Podobnost těchto krizí vidím v tom, že byl zasažen kapitálový trh celosvětově, a hlavně tak obě vznikly z příliš velkého investorského optimismu." |