Na problém upozornila organizace Amnesty International už na začátku roku 2016. Ve zprávě dokumentuje obchod s kobaltem, který mnohdy začíná v tomto africkém státě, kde jej ze země pracně získávají tisíce dětí. Organizace tvrdí, že některým z nich je jen sedm let a pracují v nebezpečných podmínkách.
Demokratická republika Kongo vytěží přibližně dvě třetiny celosvětové produkce kobaltu a na jejím území se nachází přibližně polovina všech známých zásob tohoto kovu na Zemi.
Kobalt se používá mimo jiné v lithium-iontových akumulátorech. Nabíjecí baterie se přitom nacházejí ve spotřební elektronice i v autech na elektřinu. Vysoká hustota a malý objem z nich dělají ideální zdroj energie pro přenosná zařízení. V souvislosti s technologickým pokrokem roste proto i poptávka po kobaltu. Podle dat Londýnské burzy kovů vzrostla jeho cena za poslední dva roky čtyřnásobně.
Reportéři televizních stanic CBS a CNN objevili během posledních měsíců v Kongu děti, které místo školy tráví dny v kobaltových dolech. Stanice CBS s odvoláním na výzkum UNICEF informuje o desítkách tisíc případů.
Dohlédneme na dodavatele, slibují firmy
Firmy, které využívají kobalt ve svých bateriích, přiznaly reportérům problémy spojené s dodavateli. Například společnost Apple však uvedla, že pouhé přerušení spolupráce s Demokratickou republikou Kongo „by nijak nezlepšilo tamní podmínky pro lidi nebo životní prostředí“. Další technologický gigant, jihokorejský Samsung, si je podle CNN vědom obav z nezletilých horníků v africké zemi a pracuje na zlepšení svého dodavatelského řetězce.
Problém se zdrojem důležitého kovu řeší i mnohé automobilky, které se v posledních letech zabývají výrobou elektromobilů. Stanice CNN uvádí, že Volkswagen, který plánuje spustit výrobu desítek nových modelů elektrických aut, představil také nová pravidla pro vyřazení produktů dětské práce z dodavatelského řetězce. Tesla, která vyrábí pouze vozidla na elektřinu, získává většinu kobaltu od zdrojů mimo Demokratickou republiku Kongo.
