„Především chci bránit národní suverenitu,“ řekla Jakobsdóttirová agentuře Bloomberg v telefonickém rozhovoru. „Záleží nám na tom, abychom mohli rozhodovat o tom, jak se bude půda rozvíjet a využívat.“
Island je nejřidčeji osídlenou zemí Evropy, na ploše 103 tisíc čtverečních kilometrů žije 332 tisíc lidí. I proto pokrývá značnou část ostrova divoká příroda, která je předmětem zájmu mnoha zahraničních investorů.
Jakobsdóttirová chce prosadit přísnější podmínky pro získání vlastnictví těchto pozemků. Reaguje tak na narůstající počet stížností od místních farmářů, kteří zpochybnují motivaci investorů k nákupu pozemků.
Iceland Monitor píše, že místní obyvatelé hledí na zahraniční investice se smíšenými pocity. Vnímají, že sice vytvářejí nová pracovní místa, ale současně se obávají toho, že se parcely již nebudou využívat pro zemědělství.
Je to vážný problém, říká premiérka
Premiérka v nedávném rozhovoru pro tamní rozhlas zdůraznila, že nákupy rozlehlých islandských pozemků cizinci představuje „vážný problém“. Podle ní záleží na úhlu pohledu, jestli Island vnímá svou půdu jako zdroj, nebo jako součást své suverenity.
Lokální server Iceland Monitor citoval její vyjádření, že pro tak malý národ jako jsou Islanďané stojí za to zabývat se tím, proč neexistují žádné limity pro rozlohu pozemků, jež mohou být prodány zahraničním investorům.
Ostrovní země sice není členem Evropské Unie, ale patří do Evropského hospodářského prostoru (EHP), což jí zaručuje svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu v rámci vnitřního evropského trhu. Islandská vláda má proto v případě evropských zájemců o půdu omezený manévrovací prostor, ale může blokovat mimoevropské investory.
Tento postup zvolila například v roce 2011, kdy odmítla nabídku čínského magnáta Huanga Nuboa, který usiloval o koupi 300 čtverečních kilometrů v severní části ostrova. „Neexistuje žádný precedent pro prodej takto velkého území cizincům,“ citovala prohlášení tehdejší islandské vlády BBC.
Islandský kabinet na svém webu uvádí, že subjekty, které nepatří do EHP potřebují k vlastnictví pozemku na Islandu výjimku od tamního ministerstva spravedlnosti. Evropští investoři islandskou půdu vlastnit mohou, ovšem po splnění „určitých podmínek“.
Archivní video: Ostrov na severu. Dokument o Islandu
