Na Islandu se na naše tunely těší, říká šéf zahraniční divize Metrostavu

  5:00
Největší česká stavební skupina Metrostav si hojí pokles zakázek na zahraničních trzích. Dnes tyto zakázky tvoří více než třetinu tržeb. „Češi nejsou oproti Polákům nebo Slovákům všeobecně moc zvyklí pracovat v zahraničí. Ale je-li třeba, rychle se z nich stanou suverénní pracovníci, kteří kvůli zahraničním zakázkám cestují a berou to jakou běžnou součást práce,“ říká ředitel zahraničního podnikání Skupiny Metrostav Václav Soukup.
Skupnia Metrostav razí tunely na Islandu, v Norsku nebo Finsku.

Skupnia Metrostav razí tunely na Islandu, v Norsku nebo Finsku. | foto: Metrostav

Co Metrostav k expanzi do zahraničí vedlo?
Jednoznačně nedostatek zakázek na domácím trhu. Kdybychom měli dostatek zakázek v Česku, tak se o zahraničí zajímáme spíše okrajově. Naše první velká zakázka bylo jedenáctikilometrové tunelové spojení Hédinsfjardargöng na Islandu, které jsme dokončili v roce 2010 po čtyřech letech práce. K dnešku jsme na Islandu vybudovali tři tunely v celkové délce téměř 19 kilometrů a­ místní si je chválí.

Jaký je rozdíl mezi tím razit tunel v Česku a na Islandu?
Rozdílné je složení hornin i následně použitá metoda ražení. Museli jsme si osvojit skandinávskou metodu používanou v pevných horninách. Při ražení jsme více uplatnili trhaviny. Na druhou stranu pak už není třeba budovat tak masivní obezdívku tunelu jako u nás.

Václav Soukup

Václav Soukup, Metrostav

Vystudoval stavební fakultu ČVUT v Praze. Od ukončení studií v roce 1980 pracuje v Metrostavu, postupně v pozicích stavbyvedoucí, vedoucí projektu, výrobní náměstek, ředitel divize 5 (výstavba tunelů) a nyní v pozici ředitele zahraničního podnikání Skupiny Metrostav.

Zodpovídal mimo jiné za výstavbu prvního tunelového projektu Metrostavu v Německu (r. 2000 tunel Euerwang) a za realizaci prvního velkého zahraničního projektu Metrostavu v pozici generálního dodavatele (r. 2006 - 2010 – tunely Hedinsfjord Island).

Bylo obtížné se na severských trzích prosadit?
Jsou tam velmi přísní, co se týče referencí. Například v Norsku jsme museli dokladovat, že už máme za sebou projekty ve Skandinávii. Investor si zavolal do Finska a na Island, aby se ujistil, že s námi byli jinde spokojeni. A to už jsme tou dobou měli v Norsku dvě stavby dokončené. Další zásadou je, že na projektu pracujeme s místním partnerem.

Máte na Islandu a v dalších zemích velkou konkurenci?
Místní konkurence na Islandu moc velká není. Ke dvěma tamním firmám se přihlásí další tři ze zahraničí, před námi tam tunely razili Norové. Jinde ve Skandinávii už je to horší. Jednak se více otevírá evropský trh, za druhé je o infrastrukturální zakázky nouze i jinde. Třeba ve Skandinávii je dnes už vidět hodně italských společností, které tam dříve nepůsobily.

Takže v Evropě je to s nedostatkem zakázek podobné jako v Česku?
Řekl bych, že otevřením celoevropského trhu roste i konkurence, zvyšuje se počet nabídek. Dost často potom rozhoduje nejnižší cena, v­druhém kolem po prekvalifikaci určitě. Ceny na stavebním trhu jsou dneska kruté. Kdo nepřijde s­nějakou technicky zajímavou myšlenkou nebo optimalizací, tak nemá šanci uspět. Do zakázek se navíc vrhají firmy, které mnohdy nemají v dané zemi žádné zázemí.

A zvládají to?
Mnohdy očekávají, že si na práci následně najmou místní síly, které projekt provedou. Ne vždy to však jde. Systém nejnižší ceny a velkého množství konkurentů přináší problémy i pro investora. Stane se pak, že se projekt zastaví nebo je dokončen ve špatné kvalitě.

To nezní udržitelně.
Vede to k tomu, že pokud jsou firmy schopné jen velmi obtížně vydělat, tak následně nemohou ani investovat do budoucího technického rozvoje. To musí mít do budoucna vliv na kvalitu a bezpečnost staveb.

Vám se poměr zisku a investic daří ukočírovat?
Zatím daří, ale donekonečna to nepůjde. Situace v Česku je ještě horší. V současnosti se u nás nerazí jediný tunel, osobně za svoji profesní kariéru tohle nepamatuji. Pokud se u nás v dohledné době nezačne stavět nějaká nová tunelová stavba, bude to mít dopad na celou branži. Tím myslím projektanty i­ dodavatele, kteří nemohou čekat další období na nové projekty. My to díky zakázkám v zahraničí přežijeme, ale jinak u nás praxe v tomto odvětví mizí.

Který váš zahraniční projekt je momentálně největší?
V Polsku stavíme 21 kilometrů dálnice u Gdaňsku, která je ze dvou třetin dokončena. V přepočtu na koruny je to stavba za asi osm miliard a ­dokončit bychom ji měli příští rok v říjnu.

Stihnete to?
Předpokládáme, že ano, možná termín o něco prodloužíme. Dálnice vede na podmáčeném území s úseky, které se nacházejí níže než hladina moře. Musíme proto zpevňovat podloží, jinak by se dálnice zabořovala. Ke dnešnímu dni už jsme tam provedli 2,5 milionu metrů takového zpevnění pomocí pilot a nejsme daleko od dokončení.

Kde jinde jste narazili na větší komplikace? 
Každá první zkušenost je těžká. Na Islandu jsme na první zakázce narazili na mimořádně složité přírodní podmínky. Tlak vody v podloží byl tak vysoký, že nám vypínal bezpečnostní systémy vrtných souprav, takže se ražba tunelu zpomalila. V­roce 2008 navíc přišel pád islandské měny a její hodnota se snížila na 40­procent. V jednu chvíli se zakázka zastavila. Nakonec jsme stavbu i­ přes potíže dokončili. Bez reference z Islandu bychom se do Finska, Norska a Švédska totiž ani nedostali.

Co ekologičtí aktivisté? Komplikují v zahraničí práci, jak je tomu někdy u nás?
Ve Skandinávii tenhle odpor moc nevídáme. Dopravní projekty jsou tam žádané, takže proti nim nikdo tolik nebrojí. I otevření tunelu tam vypadá jinak. Sejdou se na něm místní obyvatelé, zástupci veřejné správy i politici. Více než strojená ceremonie připomíná oslavu místní komunity. Lidé se tam na naše tunely těší.

Jak se k práci v zahraničí stavějí vaši čeští zaměstnanci? 
Češi nejsou oproti Polákům nebo Slovákům všeobecně moc zvyklí pracovat v zahraničí. Když jsme naše raziče vypravovali na první tunel, tak jsme pro ně museli zařídit všechno nezbytné k tomu, aby se vůbec orientovali na mezinárodních letištích. Dneska už to jsou suverénní pracovníci, co cestují na zahraniční zakázky a berou to jakou součást svojí práce. Platí to pro techniky i­ pro dělníky.

Jak dlouho českému dělníkovi trvá, než se rozkouká?
Trvá to tak rok. Základní nastavení pobytu je u dělníků šest týdnů v zahraničí a potom tři týdny doma. Většina rodin si na to zvykne. U vyšších techniků je to horší, protože mají za úkol dohlížet na stavbu. Stává se, že si s­ sebou na čas berou i své rodiny. Máme i případ, kdy náš člověk i s rodinou v­cizí zemi zůstal.

Archivní video: Češi razí tunel ve Finsku

  • Nejčtenější

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

27. března 2024  17:29

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu...

Seznam zakázaných kotlů. Co vám od září hrozí, když v nich budete dál topit

23. března 2024

Premium Češi stále provozují nejméně 150 tisíc starých neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

25. března 2024  11:54

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200...

Loď v Baltimoru měla potíže už dřív, most si o nehodu říkal, soudí odborníci

27. března 2024  11:17

Bezprostředně po úterní nehodě lodi v americkém Baltimoru vedení společnosti, která loď provozuje,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bankrot zažehnán, zatím. Saúdové nalijí do luxusních elektroaut miliardu dolarů

25. března 2024  18:42

Americký výrobce luxusních elektromobilů Lucid získá od divize saúdskoarabského státního...

Kapesní reaktory ty velké nenahradí. Spíše uhelné elektrárny a teplárny

28. března 2024

Premium První malý jaderný reaktor v Česku by měl vyrůst v Temelíně. ČEZ chce do konce roku vybrat...

OBRAZEM: Proč na českých bankovkách chyběly ženy a co skrývá pětitisícovka

28. března 2024

Nad podobou českých bankovek se pozastaví málokdo, skrývají ale pozoruhodné příběhy i detaily....

Kanadě dochází javorový sirup, zásob má nejméně za šestnáct let

27. března 2024

Kanadské rezervy javorového sirupu se loni zmenšily na 3,1 milionu kilogramů, celkově jsou přitom...

Stávka zažehnána. Aerolinky Lufthansa se dohodly s odbory na mzdách

27. března 2024  19:40

Německé aerolinky Lufthansa a odbory Verdi se dohodly na nových mzdových a pracovních podmínkách...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...