Na Islandu se na naše tunely těší, říká šéf zahraniční divize Metrostavu

  5:00
Největší česká stavební skupina Metrostav si hojí pokles zakázek na zahraničních trzích. Dnes tyto zakázky tvoří více než třetinu tržeb. „Češi nejsou oproti Polákům nebo Slovákům všeobecně moc zvyklí pracovat v zahraničí. Ale je-li třeba, rychle se z nich stanou suverénní pracovníci, kteří kvůli zahraničním zakázkám cestují a berou to jakou běžnou součást práce,“ říká ředitel zahraničního podnikání Skupiny Metrostav Václav Soukup.
Skupnia Metrostav razí tunely na Islandu, v Norsku nebo Finsku.

Skupnia Metrostav razí tunely na Islandu, v Norsku nebo Finsku. | foto: Metrostav

Co Metrostav k expanzi do zahraničí vedlo?
Jednoznačně nedostatek zakázek na domácím trhu. Kdybychom měli dostatek zakázek v Česku, tak se o zahraničí zajímáme spíše okrajově. Naše první velká zakázka bylo jedenáctikilometrové tunelové spojení Hédinsfjardargöng na Islandu, které jsme dokončili v roce 2010 po čtyřech letech práce. K dnešku jsme na Islandu vybudovali tři tunely v celkové délce téměř 19 kilometrů a­ místní si je chválí.

Jaký je rozdíl mezi tím razit tunel v Česku a na Islandu?
Rozdílné je složení hornin i následně použitá metoda ražení. Museli jsme si osvojit skandinávskou metodu používanou v pevných horninách. Při ražení jsme více uplatnili trhaviny. Na druhou stranu pak už není třeba budovat tak masivní obezdívku tunelu jako u nás.

Václav Soukup

Václav Soukup, Metrostav

Vystudoval stavební fakultu ČVUT v Praze. Od ukončení studií v roce 1980 pracuje v Metrostavu, postupně v pozicích stavbyvedoucí, vedoucí projektu, výrobní náměstek, ředitel divize 5 (výstavba tunelů) a nyní v pozici ředitele zahraničního podnikání Skupiny Metrostav.

Zodpovídal mimo jiné za výstavbu prvního tunelového projektu Metrostavu v Německu (r. 2000 tunel Euerwang) a za realizaci prvního velkého zahraničního projektu Metrostavu v pozici generálního dodavatele (r. 2006 - 2010 – tunely Hedinsfjord Island).

Bylo obtížné se na severských trzích prosadit?
Jsou tam velmi přísní, co se týče referencí. Například v Norsku jsme museli dokladovat, že už máme za sebou projekty ve Skandinávii. Investor si zavolal do Finska a na Island, aby se ujistil, že s námi byli jinde spokojeni. A to už jsme tou dobou měli v Norsku dvě stavby dokončené. Další zásadou je, že na projektu pracujeme s místním partnerem.

Máte na Islandu a v dalších zemích velkou konkurenci?
Místní konkurence na Islandu moc velká není. Ke dvěma tamním firmám se přihlásí další tři ze zahraničí, před námi tam tunely razili Norové. Jinde ve Skandinávii už je to horší. Jednak se více otevírá evropský trh, za druhé je o infrastrukturální zakázky nouze i jinde. Třeba ve Skandinávii je dnes už vidět hodně italských společností, které tam dříve nepůsobily.

Takže v Evropě je to s nedostatkem zakázek podobné jako v Česku?
Řekl bych, že otevřením celoevropského trhu roste i konkurence, zvyšuje se počet nabídek. Dost často potom rozhoduje nejnižší cena, v­druhém kolem po prekvalifikaci určitě. Ceny na stavebním trhu jsou dneska kruté. Kdo nepřijde s­nějakou technicky zajímavou myšlenkou nebo optimalizací, tak nemá šanci uspět. Do zakázek se navíc vrhají firmy, které mnohdy nemají v dané zemi žádné zázemí.

A zvládají to?
Mnohdy očekávají, že si na práci následně najmou místní síly, které projekt provedou. Ne vždy to však jde. Systém nejnižší ceny a velkého množství konkurentů přináší problémy i pro investora. Stane se pak, že se projekt zastaví nebo je dokončen ve špatné kvalitě.

To nezní udržitelně.
Vede to k tomu, že pokud jsou firmy schopné jen velmi obtížně vydělat, tak následně nemohou ani investovat do budoucího technického rozvoje. To musí mít do budoucna vliv na kvalitu a bezpečnost staveb.

Vám se poměr zisku a investic daří ukočírovat?
Zatím daří, ale donekonečna to nepůjde. Situace v Česku je ještě horší. V současnosti se u nás nerazí jediný tunel, osobně za svoji profesní kariéru tohle nepamatuji. Pokud se u nás v dohledné době nezačne stavět nějaká nová tunelová stavba, bude to mít dopad na celou branži. Tím myslím projektanty i­ dodavatele, kteří nemohou čekat další období na nové projekty. My to díky zakázkám v zahraničí přežijeme, ale jinak u nás praxe v tomto odvětví mizí.

Který váš zahraniční projekt je momentálně největší?
V Polsku stavíme 21 kilometrů dálnice u Gdaňsku, která je ze dvou třetin dokončena. V přepočtu na koruny je to stavba za asi osm miliard a ­dokončit bychom ji měli příští rok v říjnu.

Stihnete to?
Předpokládáme, že ano, možná termín o něco prodloužíme. Dálnice vede na podmáčeném území s úseky, které se nacházejí níže než hladina moře. Musíme proto zpevňovat podloží, jinak by se dálnice zabořovala. Ke dnešnímu dni už jsme tam provedli 2,5 milionu metrů takového zpevnění pomocí pilot a nejsme daleko od dokončení.

Kde jinde jste narazili na větší komplikace? 
Každá první zkušenost je těžká. Na Islandu jsme na první zakázce narazili na mimořádně složité přírodní podmínky. Tlak vody v podloží byl tak vysoký, že nám vypínal bezpečnostní systémy vrtných souprav, takže se ražba tunelu zpomalila. V­roce 2008 navíc přišel pád islandské měny a její hodnota se snížila na 40­procent. V jednu chvíli se zakázka zastavila. Nakonec jsme stavbu i­ přes potíže dokončili. Bez reference z Islandu bychom se do Finska, Norska a Švédska totiž ani nedostali.

Co ekologičtí aktivisté? Komplikují v zahraničí práci, jak je tomu někdy u nás?
Ve Skandinávii tenhle odpor moc nevídáme. Dopravní projekty jsou tam žádané, takže proti nim nikdo tolik nebrojí. I otevření tunelu tam vypadá jinak. Sejdou se na něm místní obyvatelé, zástupci veřejné správy i politici. Více než strojená ceremonie připomíná oslavu místní komunity. Lidé se tam na naše tunely těší.

Jak se k práci v zahraničí stavějí vaši čeští zaměstnanci? 
Češi nejsou oproti Polákům nebo Slovákům všeobecně moc zvyklí pracovat v zahraničí. Když jsme naše raziče vypravovali na první tunel, tak jsme pro ně museli zařídit všechno nezbytné k tomu, aby se vůbec orientovali na mezinárodních letištích. Dneska už to jsou suverénní pracovníci, co cestují na zahraniční zakázky a berou to jakou součást svojí práce. Platí to pro techniky i­ pro dělníky.

Jak dlouho českému dělníkovi trvá, než se rozkouká?
Trvá to tak rok. Základní nastavení pobytu je u dělníků šest týdnů v zahraničí a potom tři týdny doma. Většina rodin si na to zvykne. U vyšších techniků je to horší, protože mají za úkol dohlížet na stavbu. Stává se, že si s­ sebou na čas berou i své rodiny. Máme i případ, kdy náš člověk i s rodinou v­cizí zemi zůstal.

Archivní video: Češi razí tunel ve Finsku

Nejčtenější

Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411. Pád fázového vodiče na něm odstartoval minulý týden řetěz událostí, jehož výsledkem byl výpadek...

Tak tohle nevyšlo. „Duhový“ Jaguar ukousl značce 97,5 procenta prodejů

Pokus o „duhovou revoluci“, přechod na elektromobilitu a oslovení mladých zákazníků se kdysi tradiční britské automobilce Jaguar krutě nevyvedl. Její prodeje v Evropě propadly o drtivých 97,5...

OBRAZEM: Kam se hrabe mandelinka. Německou úrodu ničí nebezpečný druh hmyzu

Německo se potýká s bramborovou nákazou, kterou roznáší muška jménem žilnatka rákosní. Hmyz kromě brambor napadá i další plodiny, jako je cukrová řepa nebo rebarbora. Některým pěstitelům hmyz...

Malí živnostníci doplácejí na výdejní boxy. Přicházejí o balíky i o peníze

Obliba výdejních boxů v Česku roste a speciálních schránek pro převzetí zásilek přibývá ve větších městech i na vesnicích. Na rozvoj boxů však doplácejí menší živnostníci, jejichž provozovny slouží...

Blackout byl pro sklárnu na hranici katastrofy, nakonec přijde „jen“ o miliony

Novoborská sklárna Crystalex CZ vyčísluje škody po pátečním rozsáhlém výpadku elektřiny, půjdou do milionů korun. K tavení skla využívá sklárna na rozdíl od jiných výhradně elektřinu.

Ekonomové volají po šetření. Stát však čekají výdaje na bezpečí i Dukovany

Premium

Nejlepší výsledek od pandemie, pochválil se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) za pololetní výsledek hospodaření státní pokladny. Na konci června dosáhl schodek státního rozpočtu částky 152,4...

11. července 2025

Zemědělci konečně znají pravidla proti rekordním erozím. Ale jen na půl roku

Zemědělci znají erozní pravidla pro vysetí plodin. Ale jen na půl roku. Ministerstvo zemědělství vydalo novou metodiku ohledně ochrany půdy proti erozi. Podle ní se budou řídit zemědělci půl roku,...

11. července 2025

Jak vypadá stará kabelka za 200 milionů? Luxus podle Jane Birkinové dražili v Paříži

První kabelka Birkin od značky Hermès se dnes v Paříži vydražila za 8,6 milionu eur (přes 211 milionů korun) včetně poplatků. Podle aukční síně Sotheby’s jde o druhý nejcennější módní předmět,...

10. července 2025  17:57,  aktualizováno  21:19

Jedinou těžbu vzácných zemin v USA ovládne Pentagon, pomoci může i Aljaška

Americké ministerstvo obrany se stane největším akcionářem těžařské firmy MP Materials, která se zabývá těžbou kovů vzácných zemin. Firma podle prohlášení souhlasila, že ministerstvo koupí její...

10. července 2025  20:08

Konopí s nízkým obsahem THC míří v Rakousku do trafik. Čekají se vysoké tržby

Už na konci letošního července budou mít trafiky v Rakousku možnost legálně prodávat konopí s maximálním obsahem THC do úrovně 0,3 procenta. Rakouské ministerstvo financí již vydalo první licence pro...

10. července 2025

V horku uklízela ulice a zemřela. Evropské státy zpřísňují pravidla pro práci venku

Vlny extrémního horka v Evropě ohrožují životy pracovníků. Případ jedenapadesátileté Montse Aguilarové z Barcelony, která po směně při úklidu ulic zkolabovala a zemřela, odhaluje limity stávajících...

10. července 2025

Ferrero Rocher koupí za 3,1 miliardy dolarů amerického výrobce cereálií WK Kellogg

Italská společnost Ferrero Rocher, která mimo jiné vyrábí čokoládovou pomazánku Nutella, koupí za 3,1 miliardy dolarů (65,2 miliardy korun) amerického výrobce snídaňových cereálií WK Kellogg. Firmy...

10. července 2025  15:49,  aktualizováno  16:06

Slunce už vede. Soláry v EU poprvé vyrobily více elektřiny než jiné zdroje

Solární energie byla v červnu poprvé největším zdrojem elektřiny v Evropské unii. Předstihla jadernou i větrnou energii, zatímco podíl uhlí klesl na historické minimum, uvedl ve čtvrtek energetický...

10. července 2025

Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411. Pád fázového vodiče na něm odstartoval minulý týden řetěz událostí, jehož výsledkem byl výpadek...

10. července 2025  14:06

Vedení před blackoutem nebylo přetížené, odmítl ČEPS spekulace. Přetrhlo se

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zrekonstruoval na tiskové konferenci průběh pátečního výpadku elektřiny. Čtyři kritické události, které se na výpadku podílely, se odehrály v rozmezí mezi 11.51 a...

10. července 2025  9:23,  aktualizováno  13:42

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nvidia vládne trhu. Její tržní hodnota trhla rekord, nechala za sebou Apple i Microsoft

Společnost Nvidia jako první veřejně obchodovaná firma na světě překonala tržní hodnotu ve výši 4 bilionů amerických dolarů, což je v přepočtu asi 84 bilionů korun. Technologickému gigantovi se díky...

10. července 2025  12:56

Musk představil novou verzi chatbota. Je chytřejší než studenti postgraduálu, tvrdí

Americká společnost xAI miliardáře Elona Muska představila nový model chatbota Grok 4. Ten má být podle Muska chytřejší než téměř všichni postgraduální studenti ve všech oborech zároveň. Podle firmy...

10. července 2025  12:32
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.