A jsou bohatí, kteří nemají potřebu to ukazovat a jsou bohatí, kteří si hrají na chudé.

My jednoho takového máme za premiéra, a třiceti procentům voličů se to líbí, tak co?

Jako by to bylo u nás jinak.

U nás se ani novinářský bulvár o nic jiného ani nezajímá.

Když je poptávka.

Jéžiš, poflakování se po světě, nakupování čehokoliv, na co si vzpomenu, vstávat si kdy chci.... tak tohle by mě bavilo velmi....

Snadno se to přejí, ten přílišný luxus.

To si nemyslím.

Proč to nenapadlo mě?

Spokojenější je to neudělá. Žijí v luxusu a dostatku, ale v počtech sebevražd a předávkování drogami dost silně vedou.

Ono ne nadarmo je jedna z nejhorších přání: Ať se Ti splní vše, co si přeješ.

To je to nejhorší, co se člověku může stát. Mít vše co chce. To je na psychiku nápor.

Jejich rodiče takto kompenzují to, že jsou špatní rodiče a pro vydělávání peněz nemají na děti čas. Tak těm dětem přeju, aby z rodičů neudělal nějaký looping na burze žebráky. A taky aby se držely raději Vuittonek než koksu.

Spíš ubohý a plytký. Nechápu k čemu to je, mít 10 aut. Kdyby radši pomohli nemocným.

To auto někdo vyrobil, prodal, někdo ho opravuje... Ty miliony za ta auta nezmizely, jsou mezi ostatními lidmi...

Myslím že si tenhle svět nikdo z nás neumí představit. To nejsou první generace bohatých rodičů. Pravděpodobně už jejich rodiče dávali okázale najevo že jsou bohatí a možná i jejich dědové. Už s tím většina umí zacházet.

Oni mají své problémy které nechápeme a oni zase nechápou naše. Asi nemá cenu se snažit to chápat