Období neplacení daní pro online hegemony zřejmě končí. Le Maire ale dodal, že sazba daně z obratu se bude pravděpodobně pohybovat blíže dvojce než šestce.
Podle francouzského ministra se o finální podobě návrhu bude ještě jednat, ale lze předpokládat, že se dramaticky měnit nebude. Francii, která po nástupu prezidenta Emanuela Macrona v květnu 2017 téma znovu hlasitě otevřela, v jejím tažení podporuje kromě jiných Německo, Španělsko, Itálie a Velká Británie. A lze předpokládat, že řadě dalších zemí nebudou peníze navíc příliš vadit.
Pokusy o zdanění technologických firem v rámci EU zatím pokaždé narazily na odpor Irska – vstřícnost tamního daňového systému využívají Google, Facebook i Apple. Iry v jejich odporu podporovalo Lucembursko, kde sídlí evropský Amazon. Pokud by však Evropané uvalili daň na obrat firem, mohly by společnosti pokračovat ve svých daňových manévrech, protože by zbytek států své dostal.
„Paušální zdanění určitých nadnárodních technologických firem se zdá být na první pohled jednodušším řešením než efektivní a důsledné vymáhání stávajících právních norem pro výběr daní. Je zde ale zatím hodně nezodpovězených otázek, například zda takový krok nenastaví nerovné podmínky trhu. V dostupných informacích se hovoří pouze o čtyřech společnostech, bez povšimnutí zůstávají ostatní firmy působící rovněž nadnárodně, ale evidentně s nižším obratem. Snaha EK regulovat tržní prostředí se nemusí vždy vyplatit, ovšem posoudit situaci bude možné teprve, až EK zveřejní svůj finální návrh,“ uvedla k plánu komise Kateřina Hrubešová ze Sdružení pro internetový rozvoj.
V celé Evropské unii je obvyklé, že se daní až firemní zisky, a to v místě, kde firma sídlí. Ale nadnárodní společnosti se díky vychytralým daňovým kličkám dokážou z této povinnosti téměř zcela vymanit. Podle britského deníku The Guardian dosáhla společnost Google Ireland Limited v roce 2015 tržeb ve výši 22,6 miliardy eur, z nichž odvedla daň z příjmu jen 47,8 milionu eur.
S Applem se Brusel dokonce soudí, protože podle Evropské komise má firma z kalifornského Cupertina doplatit zhruba 13 miliard eur. Podle právníků se totiž efektivní zdanění Applu mezi lety 2003 až 2014 nepřehouplo přes jedno procento v roce 2003 a postupně klesalo až k 0,005 procenta v roce 2014.
Někteří evropští politici se těmto trikům pokusili zabránit tím, že navrhovali sjednocení daňového základu po celé Unii. Jenže jde o tak komplikovanou věc, že než by se na ní Unie dohodla, už by Facebook nemusel existovat.
Francouzský ministr prohlásil, že se kloní raději k akci než k nekonečným jednáním. A zavedení daně z obratu tímto směrem míří – je rychlejší, jednodušší a navíc lze její výnos docela snadno rozdělit – takže země, odkud Googlu, Facebooku a dalším plyne více tržeb, dostanou z vybrané daně víc peněz.
Jiný než celoevropský postup totiž na velké online korporace neplatí. Vyzkoušeli si to například Španělé, kteří chtěli Googlu sáhnout na část zisků z inzerce plynoucích do Irska. Americká firma však raději službu Google News, za kterou měla platit, zcela zrušila.
