Trend se šíří rychle. Významným hráčem, který nasedl na vlnu dynamické cenové strategie, je třeba největší britská síť hospod Stonegate, ve kterých se během večera za pivo připlácí více než obvykle. Přirážka odpovídá zhruba pěti procentům průměrné ceny piva, která je ve Spojeném království 4,1 litry za pintu, tedy sto korun za půllitr.
O úpravě cen podle času a množství zákazníků pak ví polovina Britů, všímá si říjnový průzkum společnosti Barclays. Třetina pak dodává, že jde hlavně o restaurace.
Cenová strategie založená na čase je pro podniky výhodná a relativně jednoduchá na zavedení. „V momentech vysoké poptávky je zboží cennější a firmy si tak mohou naúčtovat více,“ vysvětluje pro web BBC Arnd Vomberg, profesor digitálního marketingu na německé byznysové škole v Mannheimu.
Známý je přístup poskytovatelů taxislužeb Uber nebo Lyft, kteří své ceny upravují podle počtu řidičů a aktuálního vytížení. Průkopníky byly už letecké společnosti v osmdesátých letech a firmy jako TripAdvisor, Skyscanner a Airbnb podle BBC tento model jen přejaly.
Angličtí pivaři se durdí. Večer a o víkendu si mají za pivo připlácet |
„Vedle cestovního ruchu stále více využívají dynamickou cenotvorbu také e-shopy,“ upozorňuje Vomberg. „Jen na Amazonu dochází denně k milionům změn cen, což odpovídá úpravě přibližně každých deset minut pro každý produkt.“
Profesor pak zdůrazňuje, že ceny mohou někdy skákat i o desítky procent. Cituje studii z roku 2016, která zkoumala cenu fotoaparátu Nikon v čase. Na Amazonu se cena během několika hodin změnila ze sedmi set eur až na sedmnáct set (v přepočtu ze 17 tisíc korun na 42 tisíc).
Ačkoli změny spotřebitelé nemusí vždy zaregistrovat, podle Vomberga se dynamický model stane novým standardem přinejmenším na e-shopech. Pokrok pak přičítá rozvoji umělé inteligence. „AI může sledovat aktuální počet produktů na skladě, může dovozovat optimální ceny podle konkurence i podle chování zákazníků,“ vypočítává.
Ani kamenné obchody ale nezůstávají pozadu. „Supermarkety začínají využívat elektrických cenovek, které umožňují v reálném čase upravovat ceny podle stavu na skladě nebo blížícího se termínu spotřeby,“ tvrdí Sarwar Khawaja, předseda Oxford Education Group.
Chudším levněji a naopak
Podniky navíc mohou ceny optimalizovat dokonce i podle možností svých zákazníků. „Firmy mohou zlevňovat výrobky v místech, kde mají lidé ekonomické problémy, a naopak zdražovat v lépe situovaných oblastech,“ doplňuje Khawaja.
Optimalizace cen bude stále běžnější, myslí si i Marco Bertini, profesor marketingu na univerzitě v Barceloně. Upozorňuje ale, že si firmy musí uvědomovat její úskalí a své praktiky srozumitelně zákazníkům komunikovat, řekl pro Financial Times.
„Otázkou je, jak zajistit, aby nedošlo k vedlejším efektům. To by mohli být naštvaní lidé, kteří metodu cenotvorby nechápu a nerozumějí ji. Nakonec, firmy potřebují, aby se zákazník zítra zase vrátil,“ dodává.
Khawaja je o něco skeptičtější. „Myslím si, že lidé snadno ztratí důvěru v prodejce, pokud budou mít pocit, že se je někdo snaží obalamutit. Například pohyblivé ceny v hospodách už nakonec mohou být krokem, který šel příliš daleko,“ uzavírá podle BBC.
