Störe se zástupci těžebních firem hovořil o tom, jak na trhu dosáhnout snížení cen plynu, který Norsko dodává do dalších evropských zemí. Bavili se také o možnosti dlouhodobých smluv na dodávky plynu.
„Není v zájmu Norska, abychom u plynu měli tak mimořádné cenové nárůsty,“ řekl premiér po schůzce. Norsko je teď největším dodavatelem plynu v Evropě prostřednictvím sítě potrubí, uvedla agentura Reuters.
Zástupci energetických firem poznamenali, že o dlouhodobé kontrakty mají zájem. Chtějí ale vědět, kdo bude protistranou těchto smluv.
Příliš velké riziko
„Za současných cenových úrovní je to pro většinu soukromých hráčů až příliš velké riziko,“ řekl novinářům šéf energetické společnosti Aker Öyvind Eriksen. Součástí podniku je i společnost Aker BP, která je druhým největším producentem zemního plynu v Norsku. „Částečně je to tedy otázka cenového mechanismu a částečně i toho, jak mohou státy a firmy spolupracovat na řešení této velmi vážné situace,“ dodal.
Významným dodavatelem plynu do Evropské unie bývala ruská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. EU ale už před lety začala dlouhodobé smlouvy s Gazpromem nahrazovat smlouvami krátkodobými, kde ceny mnohem více kolísají. Svůj postoj Brusel zdůvodňoval nutností snížit závislost na surovinách z Ruska.
Situaci na trhu zkomplikovala invaze ruských vojsk na Ukrajinu letos v únoru. Západní státy po ní zavedly sérii tvrdých protiruských sankcí a urychlují snahu přestat z Ruska odebírat ropu a plyn.
