Za 19 dní Britové rozhodnou o setrvání své země v Evropské unii. Ať už výsledek referenda dopadne jakkoliv, už nyní se na trzích projevuje nejistota, která s blížícím se datem poroste.
Nejjasněji ji odráží měna. Britská libra v posledních měsících oslabovala jak k euru, tak ke koruně. Vůči evropské měně za uplynulý rok klesla o osm procent. A hůř si vedou i britské akcie, zejména v porovnání s těmi americkými.
Pochybnosti nicméně už začínají pociťovat i exportéři. „Britští nákupčí aktuálně váhají. Zdráhají se dál rozvíjet obchod, například přiřadit nový český produkt do nabídky, protože hrozí riziko recese či minimálně zpomalení růstu,“ říká vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek.
České firmy jsou také obezřetnější. „Začínají se zabezpečovat s ohledem na případný pokles kurzu libry, začínají více využívat finančních nástrojů, více se angažují i banky,“ tvrdí šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Britské zemětřesení
Pokud by k vystoupení Velké Británie z Evropské unie skutečně došlo, otřese se podle aktuálního červnového výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) celá světová ekonomika, a to včetně Spojených států a Japonska. Nejvíc by to pochopitelně pocítili přímo na ostrovech - tamní hrubý domácí produkt by v roce 2020 mohl být podle prognóz až o tři procenta nižší, než kdyby Británie v Unii zůstala.
Hlavním důvodem poklesu HDP by byl komplikovanější přístup na evropský trh, který by znamenal nižší příliv investic do Británie. To by zasáhlo celou ekonomiku, protože firmy by musely víc šetřit a nezbývaly by jim peníze na inovace. Zatím navíc není jasné, za jakých podmínek by mohli v zemi zůstat zahraniční pracovníci.
Brexit: rána pro životní úroveň Britů, nebo osvobození od byrokracie EU? |
List Financial Times v této souvislosti upozorňuje, že lidé z unijních zemí výrazně přispěli k lepšímu výkonu britské ekonomiky. Mezi migranty ze zemí EU je méně nezaměstnaných než mezi samotnými Brity, jsou také v průměru vzdělanější.
Jiné analýzy dokonce varují, že Londýn by mohl při vystoupení země z Unie přijít o pozici hlavní finanční metropole.
Z evropských zemí by podle OECD kvůli silným ekonomickým vazbám na Británii bylo nejvíc postiženo Irsko, Nizozemsko, Norsko a Švýcarsko. Česko je ve skupině zemí, které by brexit zasáhl z evropských zemí nejméně, přesto by během následujících tří let sebral výkonu tuzemské ekonomiky zhruba procento.
„V případě brexitu by se nákaza do Česka šířila dvěma základními kanály. Zaprvé skrze přímý pokles vývozů do Británie a zadruhé skrze nárůst napětí a nejistoty ve finančním sektoru, který by vedl k dočasnému poklesu investiční aktivity napříč celou Unií,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Česko by nicméně podle některých mohlo na brexitu i něco málo vydělat. „Vystoupení Británie by mohlo ovlivnit dlouhodobé strategické exportní úvahy a zejména rozhodnutí o investicích v Británii. Po brexitu by mohla být pro investory méně atraktivní, z čehož mohou ostatní země včetně Česka těžit,“ myslí si ekonom Petr Zahradník.
Dva roky v přechodu
Pokud Británie požádá o vystoupení z Evropské unie, nastane dvouleté přechodné období, než země skutečně přestane být členem uskupení. Unie může tuto lhůtu prodloužit - shodnout by se na tom ale museli všichni zbývající členové společenství.
Během tohoto období by Londýn musel nastavit nové podmínky fungování s Unií i zbytkem světa. Jde přitom o stovky dohod a není jisté, že by se je všechny podařilo uzavřít tak rychle. Britská vláda dříve uvedla, že se vyjednávání může v některých případech protáhnout i na deset let.
Pokud by Británie nový režim nestihla dojednat, musela by se začít řídit pravidly Světové obchodní organizace. „A to by znamenalo uvalení mnohdy nemalých cel na britské zboží, které se dosud v rámci jednotného trhu pohybovalo volně,“ tvrdí ve své analýze experti z Komerční banky.
Právě nejistota ohledně budoucího uspořádání může ekonomický výkon Evropy ohrožovat víc než přímé narušení obchodních vztahů. „Jak výrazný by byl odpor k riziku, by do velké míry záviselo na tom, jak rychle by EU s Británií našla společnou řeč. Před parlamentními volbami v Německu a prezidentskými ve Francii v roce 2017 by to ale nemuselo být úplně jednoduché,“ upozorňuje Bureš.
Macourek namítá, že obě strany by se pravděpodobně dohodly rychle. „Unie je už tak dost oslabená a vést obchodní válku s Velkou Británií nedává dlouhodobý smysl. Na takových rozepřích by navíc kromě Británie nejvíc prodělal nejvlivnější hráč v Unii – Německo,“ říká.
Norskou, či tureckou cestou?
Pro další ekonomickou spolupráci s Unií může v případě brexitu Británie zvolit „norský“ model. Země má volný přístup na společné unijní trhy, za to se ale musí podřídit převážné části evropské legislativy, přičemž sama se na jejím schvalování nemůže podílet. Navíc přispívá do unijního rozpočtu - na jednoho obyvatele dává nyní Norsko obdobnou částku jako Británie.
Ekonomové Société Générale odhadují, že ostrovní země by za takový model „zaplatila“ v průběhu následujících deseti let až o jeden procentní bod nižším růstem HDP. Podle Macourka však není příliš pravděpodobné, že by se Británie o tuto variantu pokoušela. Právě volný pohyb osob po Unii je totiž hlavním argumentem odpůrců členství.
Zastánci brexitu velí k imigrační revoluci. Vzorem je jim Austrálie |
Jinou možností je „švýcarský“ model, v němž je země „osvobozena“ od povinného přijímaní legislativy EU. Alpská země má s Unií uzavřenu víc než stovku obchodních dohod. EU má při jejich sjednávání větší vyjednávací sílu, navíc Británie by byla pod obrovským časovým presem.
Londýn se rovněž může pokusit s EU sjednat celní unii po vzoru Turecka či bezcelní zónu volného obchodu. Ani jedna z těchto variant - na rozdíl od „norského“ modelu - nebude zcela bez cla a dalších překážek obchodu, což v zásadě může vést ke znevýhodnění zahraničního zboží na britském trhu. Včetně českého.
Češi přitom podle Havlíčka na obchodní výměně vydělávají. Do Velké Británie vyvážíme zboží za 200 miliard korun, přičemž dovážíme jen necelou třetinu našeho vývozu.
„Propadem vývozu do Británie by byla zasažena pravděpodobně především odvětví elektroniky a výroby počítačů, potravinářský průmysl a negativní efekt by pocítily i automobilky,“ doplňuje Bureš.
Česko by po zastavení britských plateb do společného rozpočtu přišlo také o část peněz z evropských fondů. Ekonomové Komerční banky tento propad spočítali zhruba na 38 miliard korun do roku 2020, což je podle nich z hlediska celkového objemu rozpočtových prostředků zanedbatelné.
