Konzervativci a hlavní straničtí soupeři Davida Camerona tvrdí, že bez tvrdších pravidel Británie na benevolentní přistěhovaleckou politiku dříve nebo později doplatí, píše server The Guardian.
Britská volbaKOMENTÁŘ: Cameron vyhraje, ale skončí CAMERON: Odchod ohrozí mír v Evropě JOHNSON: Boris Johnson nastartoval bitevní autobus KHAN: Starosta Londýna podpořil setrvání v EU GIBRALTAR: Věští vydírání Španělskem i ekonomické strasti SCÉNÁŘE: Co se stane po brexitu? KRÁLOVNA: Přeje si panovnice odchod z EU? ROZHOVOR: V referendu se hraje i o Camerona EXPERTKA: Na Brexitu by prodělali všichni |
„V příštích volbách proto zavedeme imigrační bodový systém ve stylu Austrálie. Automatické právo občanů EU na život a práci ve Velké Británii skončí, stejně tak jako evropský dohled nad naším sociálním systémem,“ uvedli čelní představitelé kampaně Vote Leave, mezi nimiž je například někdejší starosta Londýna Boris Johnson, ministr spravedlnost Michael Gove a ministryně pro zaměstnanost Priti Patelová.
Argumentují také tím, že tento systém vytvoří rovné podmínky pro všechny žadatele o povolení k pobytu. „Ti, kteří zde chtějí pracovat či studovat by měli být přijímáni na základě svých dovedností. Nesmíme je diskriminovat podle toho, odkud pochází. Aby u nás mohli žít ekonomičtí migranti, budou muset prokázat pracovní zkušenosti. U relevantních volných pracovních míst se pak musíme ujistit, že všichni příchozí hovoří dobrou angličtinou,“ stojí dále v prohlášení.
Kampaň ubezpečuje, že plánovaný systém se nebude týkat Irů, kteří budou moci i nadále volně cestovat do Británie a zpět. Experti na migraci však varují, že této trhliny na hranicích by mohli v budoucnu využívat obyvatele EU.
Body za věk, diplom i angličtinu
Johnson a jeho kolegové si za vzor vybrali imigrační systém Austrálie, který platí za jeden z nejpřísnějších na světě. V rámci uprchlické krize slaví až na několik výjimek úspěch, byť je terčem neustálé kritiky organizací na ochranu lidských práv (více zde).
Zájemce o práci a trvalý pobyt v Austrálii musí projít speciálním bodovým testem. Maximální počet bodů, který může žadatel dosáhnout, je 60. Jedním z hlavních faktorů je věk. Uchazeč musí být mladší padesáti let, ale i když je mu více než 45 let, tak v této části testu nezíská žádné body. Uchazeči, kterým je mezi 25 až 32 lety, mohou nasbírat dokonce polovinu z požadovaného počtu bodů. Žadatel musí prokázat také skvělou angličtinu.
Další části testu hodnotí minimální kvalifikaci, bývalá zaměstnání, dosažené vzdělání a dokonce i hodnocení životního partnera v bodovém testu. K dobru žadateli může přispět předchozí krátkodobá práce nebo studium v Austrálii.
Bodovým procesem prošla také Češka Markéta Černá. Žadatelé podle ní mají dvě možnosti, jak povolení získat - prostřednictvím takzvaných Skilled Visa a Sponsor Visa. „Z první varianty těží po ekonomické stránce australské úřady. Jen pro příklad - součástí jsou také testy z angličtiny. Jeden test přijde žadatele na 330 australských dolarů a není výjimkou, že ho musí opakovat až šestkrát,“ popsala Černá pro iDNES.cz a dodala, že pro tento typ povolení je nutný mimo jiné také vysokoškolský diplom. Celkem podle svých slov na poplatcích odevzdala asi pět tisíc australských dolarů (asi 88 tisíc korun).
Takzvané Sponsor Visa platí žadatelům budoucí zaměstnavatel. „Společnost musí v tomto případě prokázat, že na danou pozici nesehnala Australana a spoustu dalších detailů. Já osobně jsem nejprve zkoušela první variantu, ale nakonec mi nabídla firma sponzoring,“ dodala Černá.
„Nemáme kontrolu“
Podobný systém by podle stoupenců brexitu mohl fungovat i v Británii. Zda by Londýn od Austrálie převzal všechny jeho náležitosti, zastánci brexitu neuvedli. V případě zavedení by nejvíce změn pocítili občané ze zemí EU včetně České republiky, pro které jsou současná pravidla poměrně benevolentní (více o nich zde). Současný systém je však podle Borise Johnsona a dalších představitelů kampaně za odchod z EU nevyhovující.
„Naše členství v EU znamená, že nemáme dostatečnou kontrolu. Migrace přinesla Británii spoustu dobrého – kulturně, sociálně i ekonomicky. Chceme, aby naše země i nadále čerpala z výhod migrace. Pokud však budeme přijímat stále více lidí, veřejnost si musí být jista, že máme kontrolu nad tím, koho přijímáme,“ vysvětlují.
Druhý tábor však s návrhem nesouhlasí, píše agentura Reuters. „Austrálie, která má takzvaný bodový imigrační systém, má dvakrát více migrantů na občana než Velká Británie. Ekonomičtí experti se navíc shodují, že pokud Británie opustí jednotný evropský trh, povede to k recesi,“ vysvětlil Will Straw z kampaně za setrvání v EU s názvem Britain Stronger In Europe.
Téma imigrace ovlivňuje průzkumy
Téma přistěhovalců je jednou z hlavních zbraní Borise Johnsona. Nahrávají mu k tomu ostatně i nedávná čísla britského statistického úřadu ONS. Čistá migrace do Británie, tedy rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců, se totiž loni oproti roku 2014 zvýšila o 20 000 na 33 3000 lidí.
Podívejte se na vývoj průzkumů k referendu o vystoupení Británie z EU |
O 10 000 ve srovnání s předloňským rokem vzrostl také počet migrantů ze zemí Evropské unie. Po odečtení migrantů, kteří zemi opustili, jich loni přibylo 184 000. Cameron přitom v roce 2010 slíbil, že sníží čistou migraci do Británie na 100 000 lidí ročně.
Právě obavy britské veřejnosti z imigrace a pochyby ohledně schopnosti úřadů zajistit kontrolu hranic posílily v posledních průzkumech tábor příznivců odchodu Británie z EU. Pro opuštění evropského bloku bylo v anketě společnosti ORB 46 procent respondentů, zatímco pro setrvání v unii se vyslovilo 51 procent dotázaných. Ještě minulý týden přitom tento rozdíl činil 13 procentních bodů, nyní je to jen pět. Podle některých průzkumů dokonce lehce vede tábor pro brexit.
Referendum, které se uskuteční 23. června, slíbil uspořádat Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, jež jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli (více zde). V únoru Cameron dohodl v Bruselu reformu vztahů Británie a EU (více zde). Pro hlasování v referendu se mohou Britové registrovat do 7. června.
Migranti se chtějí dostat do Velké Británie přes Eurotunel z Calais. V srpnu loňského roku se musela policie vypořádat se sedmnácti sty běženci v tunelu:
3. srpna 2015 |
