"Před koupí byste si měli především rozmyslet, jak často, kde a do jakého materiálu budete vrtat. Podle toho se pak rozhodněte, zda pro vás bude nejvhodnější aku-vrtačka, síťová příklepová vrtačka, nebo vrtací kladivo z hobby nebo profi kategorie,“ říká Anna Krajčovičová z Hornbachu.
GRAFIKA: Je libo šroubovat či vrtat?
Kromě vrtání a šroubování může s vhodnými nástavci použít vrtačku k broušení kovu, vyřezávání kruhových otvorů do dřeva nebo míchání barev.
Pokud si chcete vyzkoušet, jak vám vrtačka padne do ruky, vybírejte v kamenné specializované prodejně. Jinak můžete nakoupit bez obav i přes internet.
Hobby, nebo profi?
Vrtáte-li jen příležitostně, vystačíte si s hobby přístrojem. "Do hobby kategorie patří například Einhell Bavaria, zelená řada Bosch, Black & Decker, Term,“ říká Anna Krajčovičová.
Naopak při častém používání, bude lepší vrtačka z kategorie profi – například Makita, Metabo, De Walt, Protool, modrá řada Bosch. Ta bude sice dražší – od pěti tisíc korun, ale déle vydrží a zvládne i náročné vrtání. Můžete si koupit i levné neznačkové nářadí, pocházející většinou z Číny, které ale moc nevydřží a neseženete na něj náhradní díly.
Nabíjecí, nebo kabel?
Kdo chce vrtat na zahradě, špatně přístupných místech nebo se nechce tahat s prodlužovacím kabelem, určitě ocení akupřístroje, které většinou kombinují funkci vrtačky a šroubováku. Slabinou akunářadí byl dříve jeho výkon, výdrž a doba nabíjení baterie. Dnes tomu tak není. Akumulátor vydrží i tři hodiny provozu a výkon běžné síťové a akuvrtačky je téměř srovnatelný. Některé modely už dokonce nabízejí funkci příklepu, důležitou pro vrtání do betonu, která je u přístrojů s kabelem naopak standardem.
Co se vyplatí
Vrtačky by měly mít dva rychlostní stupně – rychlý a pomalý. Rychlý chod využijete u vrtáků s malým průměrem. Naopak pomalý oceníte při používání vrtáků o větším průměru nebo když chcete vrtačkou utahovat a povolovat šrouby. Aby však sloužila jako šroubovák, nestačí jen nízké otáčky – musí mít také kromě chodu pravého i zpětný levý chod pro uvolňování šroubů.
Důležitý je i pomalejší rozběh. To proto, abyste nepoškodili šroubovací nástavec – bit, kterým šrouby utahujete. Oceníte i takzvané nastavování utahovacího momentu. Ve chvíli, kdy dotáhnete šroub do dřeva tak, že už dál nejde, přestane se šroubovák točit a začne přeskakovat. Tak se zabrání poškození bitů. Čím víc "momentů“, tím lépe.
Vrtačky mají i různé vychytávky – vestavěnou vodováhu, LED diody, které vám posvítí na vrtané místo, nebo třeba detektor kovu – to proto, abyste při vrtání do zdi nenarazili na kabely či potrubí. Úchyty na bity a vrtáky nebo nastavení hloubkového dorazu jsou už běžnou součástí.
Pozor na rukojeť
Aby vás z vrtání nebolely ruce, mají přístroje rukojeti s měkkými plasty, které tlumí vibrace a rázy. Ne vždy jsou však vyrobeny ze zdravotně nezávadných materiálů. Právě proto provedl německý časopis Warentest (2/2006) zkoušky nářadí na přítomnost nebezpečných rakovinotvorných ftalátů a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Ty se mohou dostat do těla pokožkou, zvláště když máte mastné nebo zpocené ruce. Z testovaných vrtaček dopadly nejhůře vrtací kladivo Black & Decker KD 960 KC a Skil 1755.
Vrtací kladiva
Na materiál, s kterým si síťové nebo akuvrtačky neporadí, tu jsou vrtací kladiva, která pak doplňují kladiva bourací a nářadí kombinující vrtání a bourání. Oproti klasickým vrtačkám mají jiný systém upínání vrtáku: SDS-plus, SDS-max a SDStop. A tomu také odpovídá i jiný tvar konce vrtáku – stopky, která se zastrkuje do sklíčidla. Pro odstranění starých kachliček či obkladů se využívá kladivo sekací. Rozdíl mezi nimi je v tom, že ve druhém jmenovaném se upnutý nástroj netočí. Samostatnou kapitolou je kladivo bourací. Zastrčíte do nich špici, která rozbije materiál silnými údery. Je to taková "sbíječka do ruky“.
