ilustrační snímek | foto: Depositphotos

KALKULAČKA: Spočítejte si, za jak dlouho se vám vrátí investice do solárů

  • 77
Konkurenční boj firem instalujících fotovoltaickou elektrárnu je v plném proudu. K lidem se dostávají podivné slevové akce, letáky nabízející dva solární panely zdarma i sliby o pohádkové návratnosti. Domácnost uvažující o instalaci by se proto měla na komunikaci s potenciálním zhotovitelem vyzbrojit vědomostmi.

„U instalačních firem zatím není standardem klientům předložit a vysvětlit návratnost investice a mnohé z nich nedisponují potřebnými znalostmi,“ míní Jiří Matoušek, člen představenstva společnosti Centropol, která zveřejnila kalkulačku návratnosti investice do fotovoltaických elektráren.

„Odborník z instalační firmy by měl svému klientovi předložit nejen nabídku technického řešení, ale také představit předpokládaný pokles spotřeby energií po instalaci řešení. Vhodným nástrojem pro vysvětlení je vyúčtování za energie,“ myslí si Matoušek.

Podle něj má kalkulačka (níže v tomto článku) sloužit k základní orientaci zákazníků nicméně konkrétní návrh řešení včetně přesnější návratnosti investice by měl být až výsledkem odborné diskuze s instalační firmou.

Jiná domácnost, jiné řešení

V loňském roce se o návratnost domácnosti poptávající fotovoltaiku příliš nezajímaly. Ve společnosti rostly obavy z toho, zdali vůbec nějaká elektřina bude a tak každý, kdo měl na účtě volné prostředky, se příliš dlouho nezamýšlel. Fotovoltaiku si nechal instalovat prakticky od kohokoliv, kdo se zrovna namanul.

„Teď už to lidé zase většinou řeší. Chtějí mít spočítanou návratnost, aby věděli, že místo fotovoltaiky nemají investovat třeba do nějakých fondů,“ říká Jakub Rous, jednatel společnosti Viapower.

Jak poznat solárního šmejda. Na střechu nevyleze, firmu založil včera

Shrnout základní pro a proti jednotlivých fotovoltaických řešení je téměř nemožné. Platí, že pro každou domácnost se hodí něco jiného. Záleží i na distribuční sazbě, kterou přiděluje distributor podle způsobu využití elektřiny v odběrném místě. Pokud se elektřina využívá jen k zajištění chodu běžných spotřebičů, svícení a vaření, jde obvykle o sazbu D02d a tím pádem i o menší odběr.

„U této sazby je pro ohřev vody v bojleru využíván obvykle zemní plyn. Dnes dává smysl zvážit a s instalační firmou spočítat, zda se nevyplatí využít vyrobenou elektřiny i pro částečný ohřev vody v bojleru,“ říká Matoušek.

S takovým řešením by měla přijít právě instalační firma. „Někdo by měl přijít a říct: máte sice malou spotřebu, ale když přidáme tyhle dvě věci za řádově desítky tisíc korun, tak využijete sluníčko na ohřev vody a tím se vám doba návratnosti zkrátí,“ uvádí Rous.

Ošemetný odkup přebytků

Důležité rovněž je, jak instalační firma ve svých propočtech návratnosti kalkuluje s prodejem přebytků. Někteří dodavatelé nabízejí cenu za výkup elektřiny ze solárů podle denního, takzvaného spotového trhu. Přitom nyní se často stává, že jsou ceny elektřiny na tomto trhu i záporné, a to zrovna v době, kdy soláry nejvíce vyrábí.

Jiní dodavatelé stanovují pevnou cenu za výkup elektřiny. Například Centropol aktuálně nabízí 3,5 koruny za kilowatthodinu silové elektřiny. Společnost ČEZ v rámci produktu Elektřina pro soláry vykupuje elektřinu za 4,75 koruny.

Sám Matoušek ale varuje, že v průběhu následujících dvou let se situace může výrazně změnit a dodavatelé budou za výkup nabízet mnohem menší částky. Důvodem budou právě nízké ceny na trhu v letních měsících, kdy fotovoltaické elektrárny vyrábí nejvíc.

„Počítal bych spíše s tím, že prodej přebytků bude představovat jen malý a málo významný bonus. Proto ho v kalkulačce do doby návratnosti fotovoltaiky nepočítáme,“ vysvětluje Matoušek.

Komu se hodí baterka

Je nutné se taky ujistit, že instalační firma nenabízí něco, co daná domácnost vlastně vůbec nepotřebuje. „Pokud ročně spotřebuji pět megawatthodin elektřiny a dám si na střechu elektrárnu o výkonu deset kilowatt, tak stoprocentně vím, že minimálně šest megawatthodin hodím do sítě, což znamená, že taková investice byla zbytečná. Ale když si naopak nainstaluji pěti až šesti kilowattovou elektrárnu, tak to bude ideální. Budu mít menší investici a zároveň vyšší podíl dotace,“ vysvětluje Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Odpojené soláry vyjdou draho. Česko nemá dost baterií na ukládání elektřiny

„Je to složitá rovnice. Soláry na střeše mají mnoho podob. Třeba teď v rámci programu Nová zelená úsporám Light bude podporovaná fotovoltaika s přímým ohřevem vody. Ale je taky možné udělat si malou fotovoltaiku na střeše se střídačem, vyrobenou elektřinu používat na běžný chod domácnosti a přebytky dávat do teplé vody,“ vysvětluje Hradecký.

Záleží na tom, kolik peněz má člověk v kapse a na jakou dotaci dosáhne. Tento dotační program je určený pro nízkopříjmové domácnosti a seniory. Stát jim na fotovoltaiku s přímým ohřevem teplé vody přispěje až 90 tisíc korun.

17. dubna 2023

„Nejčastěji to ale lidé řeší baterií, protože hledají něco jako nezávislost, zálohu. Přes den baterku nabijí a večer na ní jedou. Tím se zvyšuje soběstačnost a využitelnost vyrobené elektřiny,“ říká Hradecký.

„Existují domy, které mají spotřebu jako tank kvůli wellness, vnitřním bazénům a podobně. Tam se baterka nevyplatí. Ale u normálního domu, jakmile dám na dům fotovoltaickou elektrárnu o výkonu pět až šest kilowatt, tak tam už baterku doporučuji, aby to bylo efektivní,“ dodává expert.

Nejdůležitější faktor s otazníkem

„Do kalkulace návratnosti vstupuje samotná investice, tedy solární panely, bateriové systémy, střídače a podobně, potom práce instalační firmy – konstrukce, ale taky potenciální úprava odběrného místa, která může být v řádu desítek tisíc korun,“ uvádí Rous.

Solárníci doplácejí na způsob měření elektřiny. Distributoři změnu odmítají

„Další proměnnou je vlastní výroba elektrárny odvozená od její velikosti. Očekáváte, že za rok něco vyrobí a tím pádem ušetříte na elektřině. Pro lepší využití elektřiny z výroby je určitě vhodnější kombinace s bateriovým systémem oproti systému bez baterií. Faktor třetí a nejdůležitější je cena elektrické energie,“ shrnuje odborník.

Instalační firmy mohou návratnost odvozovat od vysokých cen loňského roku nebo od vládního stropu, který činí šest korun za kilowatthodinu silové elektřiny včetně DPH. V takovém případě se návratnost zdánlivě zkracuje, protože domácnost na nespotřebované elektřině ušetří více.

Jenže realita trhu je teď už jiná, ceny dodavatelů se pohybují pod pěti korunami za kilowatthodinu a je pravděpodobné, že do léta ještě klesnou. Každá domácnost má zároveň jiného dodavatele a jinou smlouvu, proto by se instalační firma při propočítání návratnosti měla o daná čísla zajímat.

Pozn. red.: Délka návratnosti nákladů je velmi provázaná s cenou elektřiny a tedy ceny elektřiny výrazně ovlivňují dobu návratnosti.