V současnosti je nutné, aby strojvedoucí ovládal jazyk země, kterou projíždí. Povinná angličtina by vše zjednodušila, a proto ji opatrně prosazovali zejména nákladní železniční dopravci. Firmám provozujícím přeshraniční spojení by ušetřila část nákladů.
Otázkou společného komunikačního jazyka se měla zabývat evropská směrnice o certifikaci strojvedoucích. „Návrh ale Evropská komise nakonec vůbec nevydala, a to zejména vzhledem k negativnímu postoji sektoru a států k zamýšlené regulaci jazykového vybavení strojvedoucích na síti TEN-T,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Kdo má v Evropě nejlepší vlaky, odhalil žebříček. Česko se stydět nemusí |
Páteřní evropská železniční síť TEN-T tak sice bude mít jednotné zabezpečovací zařízení, roztříštěnost licencí navázaných na národní jazyky však zůstane.
Na nebi se přitom angličtina coby jednotný komunikační jazyk používá už přes osmdesát let, a to od podpisu Mezinárodní úmluvy o civilním letectví v americkém Chicagu v roce 1944.
„Přestože povinnost byla stanovena, řada leteckých nehod způsobená špatnou znalostí anglického jazyka při komunikaci řídících provozu s piloty vyvinula tlak na Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, aby stanovila jasná kritéria, podle kterých by se znalost anglického jazyka měla posuzovat. Následně se začlenila do legislativy jednotlivých států, a tudíž mohla být vymáhána,“ vysvětlil mluvčí řízení letového provozu Richard Klíma.
Jak piloti, tak řídící provozu v současnosti musí skládat zkoušky z takzvané letecké angličtiny (ICAO Level 4). Ty je nutné navíc po třech letech pro udržení certifikátu obnovovat.
I na železnici je nutné doložit znalost cizího jazyka. Na rozdíl od angličtiny v letectví jde ale o komunikační jazyk dané země, ve které chce žadatel získat licenci strojvedoucího.
Při získávání licence v rámci zkoušek všeobecné odborné způsobilosti se jazyk neřeší. Řeší se až při prokazování osvědčení strojvedoucího,“ uvedla Pavlína Straková, mluvčí tuzemského Drážního úřadu. V rámci takzvaného osvědčení musí adepti na povolání strojvedoucího prokázat, že ovládají jazyk, konkrétní drážní vozidlo a znalost tratí, po nichž budou jezdit.
Zvládá to jen každý dvacátý
Pro cizí strojvedoucí je stanovena jazyková úroveň B1, tak jako pro ty naše zajíždějící na cizí území. Výjimku vzhledem k jazykové blízkosti v tomto ohledu představuje Slovensko,“ uvedl mluvčí Českých drah Filip Medelský.
Strojvedoucích, kteří mohou zajíždět do zahraničí, je kvůli nastaveným pravidlům jen zlomek. U Českých drah – největšího dopravce v Česku – jde o pět procent mašinfírů. Celkem má licenci strojvedoucího v tuzemsku okolo deseti tisíc lidí.
Piráti protlačili do rady strojvůdce „bez zkušeností“. Při pohovoru zcela pohořel |
Nedostatek lidí schopných projet se soupravou napříč několika členskými státy motivoval část železničního sektoru ke snaze po zavedení angličtiny jako jednotného komunikačního jazyka. Museli by ho však ovládat jak strojvedoucí, tak dispečeři, kteří provoz na tratích dálkově řídí.
„Pětadevadesát procent studentů v Evropě se už anglicky učí,“ upozorňuje výkonná tajemnice Asociace evropských nákladních dopravců Carole Couneová na železniční konferenci v Pardubicích před čtyřmi lety. Apel ale zřejmě na úrodnou půdu nepadl
Plán asociace přitom počítal s přechodným obdobím. V prvním kroku by se asociace spokojila se zavedením angličtiny jako komunikačního jazyka v mezistátní dopravě, což by bylo uskutečnitelné do tří až pěti let. Vnitrostátní doprava by pak na přechod dostala více času, aby nebylo nutné nutit do jazykových kurzů například strojvedoucí v předdůchodovém věku, uvažovala před čtyřmi lety Couneová.
