Pokud chtěla čínská továrna poslat Evropanům své zboží po železnici, měla do pondělí dvě možnosti. Buď na sever přes Rusko, nebo na jih přes Írán. Teď se otevřela i třetí možnost – střední Asií k pobřeží Kaspického moře do ázerbájdžánského přístavu Alat a odtud do tureckého Karsu oklikou přes Gruzii.
Jako každý dopravní projekt, i tato stavba nabrala zpoždění. Poprvé se o ní začalo mluvit už v roce 1993, jenže bez odpovídajícího finančního krytí se nápad nedostal ani na rýsovací prkna. V roce 2005 ji projektanti znovu vytáhli na světlo. První vlaky se po nově postavené trase měly prohánět v roce 2010. Nakonec je z toho 30. říjen 2017.
Odjezd prvního nákladního vlaku doprovodil projevem ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, jeho protějšek z Turecka Recep Tayyip Erdogan a gruzínský premiér Giorgi Kvirikašvili. Podle všech tří jde o strategický projekt, který přinese regionu společenskou stabilitu a potvrdí jeho pozici „mostu mezi Evropou a Asií“.
Stejně vzletně si prezidenti malují i čísla o přepraveném zboží i pasažérů. Za jeden rok by měl nové spojení využít milion cestujících a 6,5 milionu tun nákladu. Turecký prezident však věří, že tři miliony lidí a 17 milionů tun zboží v roce 2034 není nedostižná fantazie. Vše záleží hlavně na tom, jak se k novému projektu postaví konkurence na jihu i na severu a jak se nová trať prosadí.
Obejít Arménii
Při pohledu na mapu se pozorovateli vnucuje otázka, proč musejí vlaky jezdit oklikou přes Gruzii, když si mohly vybrat přímou cestu do Karsu. Takové řešení by se nabízelo, pokud by v cestě nestála Arménie. Vztahy mezi ní, Tureckem a Ázerbájdžánem jsou historicky i kvůli území zvanému Náhorní Karabach diplomaticky řečeno poněkud komplikované.
A tak se železnice vydala na západ, obešla Arménii přes gruzínskou metropoli Tbilisi k tureckým hranicím a dále do města Kars. Kvůli tomu délka narostla na 826 kilometrů. I přesto jde patrně o nejrychlejší možnou pozemní trasu mezi Čínou a Evropou, které nedokážou konkurovat Rusové, ani Íránci.
Hladký průběh cesty trochu komplikují různé rozchody tratí. V Ázerbájdžánu a Gruzii jezdí vlaky po širokorozchodných tratích. Turecko používá standardní rozchod, takže vagony pro náklad čeká buď výměna podvozků, nebo budou na železnici jezdit jen takové, které se samy přizpůsobí. Přestože nové spojení částečně kopíruje čínské představy o nové Hedvábné stezce pro 21. století, jenom ji posouvá směrem na sever přes Kaspické moře, Peking se na jejím financování nepodílí. Podle agentury Bloomberg utratil Ázerbájdžán za 504 kilometrů upravených nebo nových úseků 640 milionů dolarů. Formou půjčky pak poslal peníze i na 256 kilometrů gruzínského úseku. Turci zase za své postavili 76 kilometrů trasy k hranicím.
Zatímco náklad už po trati jezdí, cestující si budou muset počkat do příštího roku. Ázerbájdžánské železnice si pro ně v roce 2014 objednaly u švýcarského výrobce Stadler 30 lůžkových a jídelních vagonů, jejichž podvozek se bude automaticky přizpůsobovat rozchodům.
Čeští zájemci o cestu do Baku po kolejích budou muset lístky kupovat buď u specializovaných agentur, nebo blíže Kavkazu. „Pro tento spoj jízdenky ani rezervace zajišťovat nebudeme, je třeba se obrátit například na ruské železnice RŽD. Popřípadě na některou z účastnických železnic, nebo na specializované cestovní agentury,“ řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Červená značka - Baku, oranžová - Alat, modrá - Tbilisi, zelená - Kars
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
