Velká čínská partie: nová hedvábná stezka je větší než Marshallův plán

  5:00aktualizováno  5:00
Jedna cesta, mnoho příležitostí a potenciálně i mnoho komplikací. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat strategický plán čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a tamní komunistické strany na propojení Číny s Euroasií, které má Pekingu zároveň umožnit hrát větší roli v regionu i na globálním poli.

(Ilustrační foto;) | foto: Profimedia.cz

„Je přirozené, že se Čína snaží o odpovídající zvýšení svého vlivu v prvé řadě zejména v rámci regionu, kde může získat nové odbytiště pro své výrobky, nové zdroje surovin či partnery pro svou regionální politiku,“ uvádí k projektu Jan Bejkovský z Centra asijských studií FMV VŠE. Čínskému záměru ale v současnosti kriticky chybí potřebná infrastruktura. Čína se za posledních 30 let vyvinula z chudé, izolované a zemědělsky orientované země v globální výrobní sílu, která se díky masivním exportům stala druhou největší ekonomikou světa.

Kudy povede nová hedvábná stezka

Kudy povede nová hedvábná stezka

OBOR, nebo OBR?

Páteří ambiciózního projektu Jeden pás, jedna cesta (oficiálně One Belt, One Road, neboli OBOR) je vytvoření hlavního námořního uzlu s novými přístavy a pozemního uzlu, který počítá s výstavbou silnic i železnic.

„Málokdo v ČR ví, že podle oficiálních dokumentů o OBOR je jedním z klíčových projektů lepší železniční propojení mezi Čínou a Evropou, konkrétně se hovoří o trati z čínského Wu-chanu do Mělníka a Pardubic,“ doplňuje Bejkovský. Navíc se spekuluje o tom, že Číňané mají zájem o koupi výrobce kolejových vozidel Škoda Transportation.

I to stojí v pozadí plánu, který se dal v roce 2013 na pochod. Kromě plánované pozemní infrastruktury je součástí čínské strategie i energetická síť ropovodů, plynovodů a elektráren. Do budoucna se dá očekávat, že v obrysech obchodních cest vyrostou i čínské banky, které do oběhu ve větší míře dostanou jüan, který se minulou sobotu oficiálně stal jednou ze světových rezervních měn.

Projekt má svůj předobraz v hedvábné stezce, která kdysi propojovala Čínu s římskou říší. K této cestě potom Číňané připojili i země jižní a jihovýchodní Asie.

Onou pomyslnou cestou v rámci projektu OBOR je námořní spojení zemí, které omývá Jihočínské moře a oblast Indického a jižního Pacifického oceánu. Nová hedvábná stezka se tak přímo dotýká 65 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí tvořících 40 procent globální ekonomiky.

Čínský Marshallův plán

Mnozí analytici a ekonomové obří rozsah projektu přirovnávají k poválečnému Marshallovu plánu, v rámci kterého Spojené státy masivními investicemi do obchodu, průmyslu a infrastruktury postavily na nohy zpustošenou Evropu.

Ačkoli tato paralela v mnoha (zejména historických) směrech pokulhává, čínský projekt ten americký mnohonásobně převyšuje. Podle někdejšího ekonoma Mezinárodního měnového fondu Stephena L. Jena je v absolutních číslech dvanáctkrát větší než Marshallův plán. Investice do obchodní superdálnice budoucnosti se nyní odhadují na 1,4 bilionu dolarů (asi 44 bilionů korun).

„OBOR je víc než jen ekonomický plán,“ prohlásil šéf Asijské infrastrukturní a investiční banky (AIIB) Ťin Li-čchün.

I když je Čína v současnosti v rámci globálních investic jedním z největších světových hráčů, OBOR se neobejde bez zapojení dalších zemí. Ty byly k záměru prezidenta Si Ťin-pchinga nejprve skeptické. Postupem času však nastoupily do rozjetého parníku a do AIIB. Ta má dnes 57 členů, mezi kterými je i velká část evropských zemí. Nutno dodat, že přes velkou nevoli Spojených států, které v čínské bance se sídlem v Pekingu vidí přímou konkurenci Světové banky, kde mají jasně navrch Američané. Možnosti účastnit se do budoucna významného projektu ale nakonec neodolali ani tradiční spojenci USA jako Jižní Korea a Austrálie.

Čínský prezident se dlouhodobě snaží rozmělnit obavy z toho, že OBOR má vedle obchodních zájmů zajistit Pekingu globální dominanci. V minulosti zdůraznil takzvaná „tři ne“, tedy aspekty, které jeho strategie zahrnovat nemá: ne míchání se do domácích záležitostí jiných národů, ne rozšíření takzvané „sféry vlivu“ a ne snaze po hegemonii nebo dominanci.

„Bavíme se o Číně, která expanduje a vytváří zásobovací koridory, které bude ochotna chránit. Už to nebude Čína, která dává od zodpovědnosti ruce pryč. Čínské vedení bude podporovat stabilitu. Svět tohle vítá a potřebuje,“ uvedl Ian Bremmer, šéf Eurasia Group.

Konečným cílem hedvábné stezky 21. století je z regionu jihovýchodní a střední Asie vytvořit efektivní a rozvinutý region, jako je EU.

Sporné vody a cesty

V rámci projektu se rýsují i politické neshody, které mohou nabýt až vojenského charakteru. Součástí logistických cest jsou totiž strategické body, které si nárokují jednotlivé země začleněné do OBOR.

Příkladem jsou současné neshody ohledně vod Jihočínského moře. USA je považují za mezinárodní, ale o čím dál tím větší kontrolu nad nimi usiluje právě Čína. Okolní země jako Japonsko, Jižní Korea, Vietnam, Indonésie nebo Filipíny si ale část sporných vod též nárokují.

Hedvábnou stezku pro 21. století může do budoucna provázet i řada dalších problémů, například přepálené investice v jednotlivých regionech. Čínské megalomanské projekty v minulosti mnohokrát tvrdě narazily na zeď reality.

Jeden pás, jedna cesta tak čelí mnohým výzvám. Na druhé straně Čína je v současnosti jedinou zemí, která má tak dlouhodobou strategii – v souvislosti s OBOR uvažuje v horizontu 30 až 40 let. Je to vypovídající obzvlášť v porovnání se Západem, který dnes přemýšlí téměř výhradně v krátkodobém časovém horizontu.

Křišťálová Lupa 2016

Nejčtenější

Letištní halu v Düsseldorfu zaplavily kufry, cestující museli odletět bez nich

Na letišti v německém Düsseldorfu zůstalo kvůli poruše přepravního systému 2...

Stovky cestujících, kteří odlétali ve středu ráno z letiště v německém Düsseldorfu, potkala nečekaná komplikace. Kvůli...

Zima přichází z Německa. Nepomáhá ani Trumpova obchodní válka

Německá kancléřka Angela Merkelová

Je to trochu schizofrenní situace. Zatímco poslední „tvrdá“ statistická data z klíčových evropských ekonomik nejsou...

Rozkazy od Pamely přímo do ucha. Tak se pracuje ve skladu Albertu

V distribučním centru Albert v Březhradě u Hradce Králové využívají technologii...

Po distribučním centru Albert v Březhradě u Hradce Králové se pohybují lidé se sluchátky s mikrofonem. Po skladu se...

Mana chce expandovat se svým "jídlem budoucnosti", shání miliardu

Velký boom za sebou mají nápoje Mana, v kartonovém obalu se vyrábí v Německu.

Její majitelé začínali v garáži, dnes zaměstnávají přes sedm desítek lidí. Řeč je o společnosti Heaven Labs, která pod...

Airbus představil nový koncept letadla, design křídel čerpá z přírody

Koncept Airbus Bird of Prey, představený v červenci ve Velké Británii

Největší evropský výrobce letadel Airbus před několika dny představil svůj nejnovější koncept. Jmenuje se Bird of Prey...

Další z rubriky

Čína spustila nový trh ve stylu Nasdaq. Star zahájil raketovým růstem

Čína zprovoznila nový trh Star pro akcie technologických společností.

V Číně v pondělí zprovoznili trh nazvaný STAR. Ten je určený zejména pro akcie firem z odvětví vyspělých technologií....

PŘEHLEDNĚ: Peníze navíc. Sídla, která platí lidem za to, že se přistěhují

Vesnice Albinen leží ve výšce kolem 1300 metrů nad mořem ve švýcarském kantonu...

Řecký ostrov Kythira, italské městečko Candela nebo švýcarská vesnice Albinen. Tato místa spojuje alarmující úbytek...

Předstihla poslední Itálii. Nejzadluženější zemí eurozóny je nyní Francie

Řecko se zatím drží v eurozóně. Radikální návrh extrémního křídla hnutí Syriza...

Nejzadluženější zemí eurozóny se stala Francie. Její veřejný dluh předstihl v prvním čtvrtletí v absolutních číslech...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz