Technické parametry pro zvýšení povolené rychlosti nad nynější 130kilometrové maximum splňuje jen několik úseků tuzemských dálnic.
„O zvýšení se dá uvažovat u rovných dálničních úseků, které nevedou složitým terénem. Jedná se tedy například o D1 z Lipníku až ke Klimkovicím, D2 od Chrlic směrem k hranici se Slovenskem, D5 od Plzně k německé hranici nebo D11 v úseku Jirny – Hradec Králové,“ řekl MF DNES mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký. Uvedených přibližně 250 kilometrů zatím nepředstavuje žádný oficiální seznam a není ani zaručeno, že se na nich řidičům otevře možnost více šlápnout na plynový pedál.
Délka rozhledu pro zastavení
Jde o soupis vytipovaných úseků, které jako možnost probírali zástupci ministerstva a správy silnic při přípravě novely zákona.
D11 se prodraží o 148 milionů. Byla to nejrozumnější varianta, řekl Ťok |
„Abychom mohli zvýšení rychlosti povolit v provozu, musíme změnu nejdříve prosadit v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích,“ doplnila mluvčí dopravního resortu Lenka Rezková. Shoda poslanců je ale jen prvním krokem. Konečnému umístění značek zvyšujících dosavadní rychlostní limit na 140 kilometrů musí předcházet jednání se Silničním správním úřadem a dopravní policií.
Dálniční úseky, kde by se mohla zvýšit rychlost na 140 km/h.
Plán na mírné zvýšení maximální povolené rychlosti představil ministr dopravy vloni v září po setkání s rakouským protějškem Norbertem Hoferem. Vyšší povolenou rychlost Rakušané zkoušejí od loňského srpna na 60 kilometrech dálnice A1 mezi Vídní a Salcburkem. Jde o dva úseky mezi městy Melk a Oed a z Lince do města Sattledt. Obecným předpokladem pro eventuální zvýšení rychlosti je délka rozhledu pro zastavení.
I řada nově postavených dálnic takovýto rozhled mnohdy neumožňuje, za což mohou například ostřejší zatáčky s poloměrem oblouku pod 1,5 kilometru.
Přijde vám zvýšení rychlosti na 140 km/h na dálnicích jako dobrý nápad?
„Osobní vozy zvýšení rychlosti zvládnou bez problémů. Dochází ale k prohloubení rozdílu v rychlostech mezi nimi a pomalejšími vozidly, jako jsou kamiony jedoucí 80kilometrovou rychlostí,“ uvedl Michal Radimský z Ústavu pozemních komunikací VÚT v Brně. Při 130kilometrové rychlosti potřebuje řidič na dobrzdění na rychlost kamionu 113 metrů. Při 140kilometrové rychlosti je brzdná dráha o dvacet metrů delší a při 150 kilometrech v hodině je delší o 43 metrů.
Vláda slibuje stovky kilometrů silnic. Podívejte se, jaké úseky se otevřou |
Proto není mezi vytipovanými úseky trasa dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, kde je kamionový provoz velice silný a vjíždění pomalých kamionů do rychlého pruhu není nic výjimečného.
Při povolování vyšší rychlosti tak musí úředníci počítat s tím, aby parametry dálnice umožnily řidiči zastavit před nečekanou překážkou.
Nedostatečný poloměr oblouků pro povolení 140kilometrové rychlosti tak má podle Radimského například nedávno zprovozněný úsek D4 u Dubence, na hraně je i zatáčka u Bílovce na Novojičínsku, která se nachází na vytipovaném úseku D1 u Klimkovic.
Kromě zmiňovaných směrových oblouků nesmí podle Jana Nováka z Centra dopravního výzkumu dálnice řidiče překvapit ani nečekaným stoupáním nebo klesáním a musí mít vyšší nároky i na ochranu pevných překážek, jako jsou například pilíře mostů, před nárazem.
Poláci a Bulhaři jezdí 140
Navýšení rychlostních limitů jde proti nejnovějším trendům, které spíše požadují omezování rychlosti. „Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu (ETSC) doporučuje všem členským státům evropské osmadvacítky stanovit na dálnicích maximálně povolenou rychlost jízdy do 120 kilometrů v hodině,“ uvedl dopravní expert z platformy Vize nula Roman Budský. To v současnosti splňuje například Španělsko, Belgie nebo Švýcarsko.
Rychleji než českou 130kilometrovou rychlostí mohou na dálnicích jezdit s výjimkou Němců – kteří na velké části dálniční sítě limit vůbec nemají – pouze řidiči v Polsku a Bulharsku. Obě země přitom podle evropských dopravních statistik patří mezi nejnebezpečnější. Zatímco na českých silnicích zemře při přepočtu na milion obyvatel 54 lidí ročně, v Bulharsku, které je v rámci evropské osmadvacítky druhé nejhorší, je to 96 lidí. Polsku se 75 zemřelými pak nejnovější statistiky za rok 2017 přidělily 25. příčku.
Kromě českých dálnic není na zvýšení 140kilometrové rychlosti připraven zejména český řidič, uvedl ředitel Ústavu soudního inženýrství Aleš Vémola. Podle něj chybí českým šoférům zejména respekt k dodržování bezpečného odstupu. Teprve až začnou řidiči respektovat pravidlo, že rozestup v metrech má odpovídat polovině rychlosti na tachometru, pak je podle něj možné o zvyšování rychlosti uvažovat.
Naposledy se vážná diskuse o zvýšení rychlosti v Česku vedla v roce 2015, kdy chtěla skupina poslanců limit zvýšit na 150 kilometrů v hodině. Návrh tehdy zastavil Senát.
„Jsem rád, že prošla tato verze zákona, protože si myslím, že v současné době naše dálnice nejsou na tuto rychlost připraveny,“ říkal tenkrát Ťok po jednání Sněmovny, když se následně přiklonila k senátní verzi zákona, tedy bez zvýšení rychlosti. Tehdy šéf dopravního resortu argumentoval tím, že tuzemské dálnice jsou postaveny pro rychlost 120 až 130 kilometrů v hodině.
VIDEO: Takto policisté na dálnici chytají řidiče, kteří neumějí jezdit v pruzích
