Motorových lodí na českých řekách přibývá od roku 2015, kdy na přehradách a říčních tocích skončil zákaz jejich provozu. Celkem se po českých řekách prohání více než 18tisíc takzvaných malých plavidel, jen za loňský rok jich přibylo více než osm set a spolu s tím se zvýšilo i množství nehod, na kterých se z velké většiny podílely právě rekreační lodě.
Omezení na Slapech se týká vytyčení plavební dráhy pro sportovní čluny u obcí Kobylníky a Cholín na Příbramsku. U obou lokalit budou nově čluny muset proplouvat u pravého břehu. „Plavba bude převedena od břehu s prostory pro koupání a obvyklými stanovišti plavidel ke břehu protějšímu, který je tvořen skalami a není nikterak využíván,“ řekla MF DNES ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.
O omezení rychlé plavby v ohybu řeky kolem středočeského Cholína dlouhodobě usiloval například i provozovatel tamního kempu Ivan Lískovec. Podle něj představují největší problém lodě se silnými motory, které vytvářejí vlnobití jak při rychlém, tak při pomalém průjezdu řekou.
Ta je u Cholína široká 250 metrů. Padesát metrů zabírá pásmo pro plavce vyznačené bójemi, ke kterému by se čluny neměly přibližovat na 50 metrů. „Najdou se ale takoví, kteří to vezmou přes bóje,“ uvedl Lískovec. Riziko srážky s plavcem by se nyní mělo snížit spolu s tím, že má být provoz vytlačen ke druhému břehu řeky. Tam se sice plavci prakticky nevyskytují, na druhou stranu tu však kotví hausbóty.
Podobný problém s nezodpovědnými kapitány člunů a lodí mají i na horním toku Vltavy u Týna nad Vltavou, v lokalitě nedávno dokončeného jezu v Hněvkovicích nebo u Hluboké nad Vltavou. Přestože je zde zakázáno plout rychle ve skluzu, řada lidí toto omezení nedodržuje.
„Řeka je tam úzká. Podle pravidel tam tedy už nyní platí výtlačný režim plavby, jenže málokdo si to uvědomuje. Chceme to proto označit značkami, aby to bylo jasné každému,“ uvedla Němcová.
Značky omezující rychlou plavbu do režimu výtlačné plavby, kdy se špička lodě nezvedá nad hladinu, proto plavební správa vyznačila celkem v šesti lokalitách od plavební komory Vrbné po Týn nad Vltavou.
Dvě srážky a jedno utonutí
Nárůstu počtu rekreačních plavidel pak odpovídá i vyšší nehodovost v loňském roce.
Ten s počtem 21 nehod včetně dvou těžkých více než dvojnásobně překonal statistiky roku 2017 a stal se nejrizikovější plavební sezonou za posledních deset let.
Nejtragičtější loňskou nehodou na českých vodních plochách bylo utonutí rozhodčí jachtařských závodů na Máchově jezeře poté, co přepadla přes bok nafukovacího člunu. Těžkým zraněním pak skončila jízda motorového člunu u středočeských Libčic nad Vltavou, při které podnapilý vůdce plavidla nezvládl řízení, narazil do břehu a způsobil spolujezdkyni vážný úraz hlavy. Lehká zranění plavební správa zaznamenala při srážce kánoe s motorovou lodí na vodní nádrži Hrabina v Českém Těšíně.
Alkohol a nedodržování zákazu jízdy ve skluzu patří k nejčastějším prohřeškům, které plavební správa dlouhodobě eviduje. Loni její zaměstnanci na českých řekách zkontrolovali 384 vůdců malých plavidel a rozdali jim pokuty za téměř 450 tisíc korun.
