Stát podle přehledu ministerstva průmyslu a obchodu odškodnil firmy za škody způsobené povodní v roce 2013 více než čtvrt miliardou korun. Podobné peníze chtějí i provozovatelé přístavů a provozovatelé vodní dopravy. Jenže marně.
„Hned po povodních jsme byli vyzváni, ať napíšeme žádosti. Od té doby jen čekáme a nic se neděje,“ říká Lukáš Hradský, jednatel firmy EVD-Sped a místopředseda sekce vodní dopravy u Svazu průmyslu a dopravy.
Rejdaři se cítí poškozeni navíc i kvůli tomu, že na jiné podnikatele stát nezapomněl. Vyplývá to ze seznamu příjemců dotací z programu ministerstva průmyslu Restart a Záruka, kterými stát platil vyplaveným firmám vzniklé škody.
Peníze pro Žluté lázně či golf
Z přehledu vyplývá, že stát vyplatil například náhrady majitelům golfových hřišť (15,2 mil. Kč Golf Hodkovičky, 2,5 mil. Kč Plzeňský golf), autosalonům a autodopravcům (22,4 mil. Kč Gerhard Horejsek, 9,4 mil. Blažek a synové), prodejně zahradní techniky (12,4 mil. Kč BG Technik), restauracím a majitelům pronajímaných nemovitostí ( 28 mil. Kč LR Trade+Artemis Prop., 6,4 mil. Žluté lázně v Praze - provozovatel Taiko).
Rejdaři mluví o konci vodní dopravy, lodí v Česku ubývá |
„Těžko se vysvětluje podpora Žlutých lázní a golfu v Praze lodníkovi z Děčínska - jednoho z regionů s nejvyšší nezaměstnaností - kterého logicky napadá, že ministerstvo dopravy jedná s cílem definitivní likvidace vodní dopravy, s absolutním nepochopením problémů a s nekompetentností příslušných úředníků,“ říká Hradský. Podle něj se v jiných zemích peníze na náhradu škod použily i pro vodní dopravu.
Rejdaři si trvale stěžují na to, že vodní doprava je u nás decimována. Stěžují si především na to, že Labe není stále celoročně splavné kvůli neexistujícímu plavebnímu stupni u Děčína.
Čas do září
Ministerstvo dopravy sice ustanovilo pracovní skupinu pro konsolidaci vodní dopravy do doby výstavby plavebních stupňů na Labi, ale její výstupy podle Sekce vodní dopravy v žádném případě nedávají záruku, že to ministerstvo dopravy myslí vážně, protože se skupina ani jednou nesešla v plné sestavě.
Rejdaři teď dávají ministerstvu čas do září, aby jasně řeklo, co chtějí s vodní dopravou dělat. „ Je potřeba nějakým způsobem zohlednit neefektivní plavby za nízkých vodních stavů nebo zastavenou plavbu k udržení zaměstnanosti a speciální labské flotily. A v neposlední řadě vyřešit povodňové škody z roku 2013,“ řekl předseda sekce Milan Raba.
Vodní doprava v Česku dál dlouhodobě klesá, podle statistik ministerstva dopravy ale letos v prvním čtvrtletí narostl dopravcům objem zboží na lodích o více než čtvrtinu. Může ale jít spíše o výjimku.
