Budoucí vláda bude řešit rébus, jak udělat penze spravedlivější, tedy více odpovídající celoživotním výdělkům, a zároveň jak udržet celý důchodový systém v chodu. Tomu hrozí kvůli stárnutí populace nedostatek financí.
Jednou z možností, na niž ve středu jako první upozornily Hospodářské noviny, je zavedení jednotné výše daně z přidané hodnoty (DPH). Sníženou desetiprocentní sazbu DPH a základní dvacetiprocentní sazbu by nahradila jediná sazba. Podle dosavadních úvah expertní komise, která připravuje reformu důchodů, by mohla být ve výši 19 procent.
politici o důchodech"Již dříve jsem řekl, že budu podporovat závěry Bezděkovy komise. Na svém názoru nemám |
"Takto v této chvíli zpráva vypadá," potvrdil MF DNES jeden ze zdrojů blízkých jednání. Podle něj se bude dále připomínkovat, a nejsou tedy vyloučeny další změny. Definitivní podoba by měla být známá příští týden ve středu.
Zavedení jednotné sazby DPH ve výši 19 procent by skokově zdražilo potraviny nebo například léky, naproti tomu by lidé měli vyšší čisté příjmy, protože by neodváděli tolik na sociálním pojištění.
Jednotliví členové komise, kterou vede bývalý šéf Penzijního fondu Aegon Vladimír Bezděk, se před zveřejněním definitivních návrhů nechtějí vyjadřovat.
Odvody na sociální pojištění by měly klesnout
"Do oficiálního zveřejnění nebudu dávat žádný komentář," uvedl Bezděk. Ten pro MF DNES před časem uvedl, že systém stejně bude více či méně založený na průběžném financování.
Tedy peníze, které se od lidí a firem vyberou, se hned spotřebují na výplatu penzí. "Jde jen o to, zda podíl průběžného systému na vyplácených důchodech bude 100 procent, nebo 80," uvedl Bezděk.
Jeho komise detailně zpracovala čtyři varianty reformy, z nich největší podporu získaly dvě: povinné individuální spoření na penzi a dobrovolné spoření "bokem" ve variantě 3 + 3. To znamená, že by si člověk spořil tři procenta z platu například do penzijního fondu a stát by mu dohodil další tři procenta ze svého.
V obou případech by měly klesnout povinné odvody na sociálním pojištění, které teď lidé a firmy dohromady platí ve výši 28 procent. Na konci dubna expertní skupina za pomoci výpočtů z ministerstva práce a sociálních věcí uváděla, že by se povinně odvádělo na pojistném státu v obou variantách jen 25 procent. Teď to však vypadá, že nakonec převládl názor ještě razantnějšího snížení pojistného.
To by pochopitelně znamenalo výpadek příjmů rozpočtu, který by musel být nahrazen jinde, například právě sjednocenou DPH. Už teď je jasné, že reforma bude znamenat další prodlužování věku pro odchod do důchodu (v roce 2050 by lidé měli odcházet v 68 letech) a snižování valorizace penzí na úroveň inflace.
Politici z možné vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných jsou důchodové reformě nakloněni, i když mají ve svých programech trochu jiné představy o jejím provedení. Zároveň však opakovaně uvádějí, že zásadní pro ně bude právě zpráva a doporučení Bezděkovy komise.