"Ústavní soud vyhlásil nález, jímž shledal ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění protiústavním, neboť ve svých důsledcích negarantuje dostatečně ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení dle Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců," zdůvodnili soudci své rozhodnutí. (celé zdůvodnění naleznete zde)
Návrh na zrušení sporného ustanovení zákona o důchodovém pojištění, které upravuje vyměřování důchodu, podal ústavním soudcům Krajský soud v Ostravě.
Podle ostravského soudu totiž zákon znevýhodňuje lidi s vyššími platy. Jejich penze je v poměru k někdejším příjmům nižší než v případě lidí, kteří celý život pobírali třeba průměrnou mzdu. Ústavní soud se návrhem zabýval od roku 2007.
Jak se v Česku počítají penzeDůchody se v Česku skládají ze dvou složek, a to z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu (právě tou se soudci zabývali). Napadené ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění nyní zní: Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 10 500 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 500 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 10 500 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 500 Kč do 27 000 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč se počítá 10 %. Podle dnešního rozhodnutí Ústavního soudu je však tento výpočet nepřiměřený vůči lidem, kteří státní pokladně odváděli na daních vysoce nadprůměrné částky, a proto se musí změnit, aby byl vůči těmto lidem spravedlivější a zaručil jim důstojnější lidskou existenci. |
Podstatou problému je to, že pokud má člověk v produktivním věku vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím. Do určité hranice se osobní vyměřovací základ, tedy průměrný měsíční příjem člověka v rozhodném období, započítává do důchodu v plné výši, po překročení hranice se výrazně krátí.
Krajský soud se původně zabýval konkrétním případem muže, jemuž Česká správa sociálního zabezpečení vyměřila od 1. února 2006 plný invalidní důchod 13 346 korun. Úředníci předtím zjistili, že invalida v letech 1986 až 2005 vydělával průměrně 68 635 korun. Invalida napadl výši důchodu žalobou. Poukázal na to, že celková výše důchodu činí pouze 19 procent z jeho příjmu, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení.
Své tvrzení doložil zprávami ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž v roce 2004 průměrná výše důchodu v Česku činila 44 procent hrubého průměrného příjmu. Penzista se proto cítil v nerovném postavení oproti ostatním příjemcům důchodu. Ostravský soud s jeho argumenty souhlasil, řízení přerušil a předložil problém Ústavnímu soudu, který řekl, že se princip výpočtu musí změnit.
Janota: Státní pokladna by přišla o miliardy
Ministrovi financí Eduardu Janotovi se však rozhodnutí ústavních soudců nelíbí. "Naše ekonomika nemá na to, aby vyplácela dávky v takové podobě. Jestliže má ekonomika zdroje x, pak nemůže rozdávat dvě x," řekl Janota.
Zároveň upozornil, že státní pokladna by musela sehnat na výplatu takovýchto penzí až desítky miliard korun a zvýšit kvůli tomu jiné odvody, s čímž Janota nesouhlasí.
Podle něj by tak bylo lepší upravit stávající zákony tak, aby bylo nahrazeno slovo pojištění. Princip pojištění je totiž postaven na tom, že výši plnění odvozuje přímo od výše odváděné částky. Kdo platí více, dostane víc peněz. "Když se tomu bude říkat jinak, pak už nikdo nemůže zpochybňovat poměr mezi důchodem a hrubou mzdou," míní se Janota.
Upravit znění zákona nebo hledat dodatečné zdroje ke krytí vyšších penzí však bude podle Janoty řešit až příští vláda.
Paroubek: Soud neodpovědně zvyšuje schodek
Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka je rozhodnutí soudu "neuvěřitelné". "Ústavní soud se chová jako třetí komora parlamentu, nepřísluší mu takové rozhodnutí. Svým verdiktem ovlivňuje bez politické odpovědnosti výši schodku státního rozpočtu. To odporuje duchu i liteře ústavy," prohlásil Paroubek. "Nějak to budeme muset řešit, nechci reagovat bez rozmyslu," prohlásil šéf sociální demokracie.
Volební lídr ODS Petr Nečas vyzval k urychlení prací na důchodové reformě neboť alternativou je podle něj přímá hrozba nižších penzí. Skončit podle něj musí "hrátky kolem třináctého důchodu" a podobný populistický přístup k důchodům, rýpnul si do do návrhu ČSSD.
"Rozhodnutí soudu jednoznačně ukazuje, že náš důchodový systém ve stávající podobě je neudržitelný," řekl Nečas. Podle prvních propočtů bude muset stát na vyšší penze lidem, kteří měli dříve vyšší příjmy, najít až 25 miliard korun.
Podle exministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je potřeba nejprve pečlivá analýza, co rozhodnutí soudu znamená. Obdobně se vyjádřil šéf zelených Ondřej Liška.
Kalousek souhlasí s názorem soudu, že důchody byly pro lidi s vyššími příjmy počítány diskriminačně. Zvýšení odvodů na sociální pojištění by ale podle něj v současnosti jen zvýšilo nezaměstnanost.
Mají lidé s vysokými příjmy dostávat vyšší důchody než dnes?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 7. května 2010. Anketa je uzavřena.
