Největší plochu zabírala řepka v roce 2013, kdy se “roztahovala“ podle údajů Českého statistického úřadu na 419 tisících hektarů tuzemských polí. Letos klesla osetá plocha už na 344 tisíc hektarů, oproti minulému roku se tak snížila o 9,4 procenta.
Zemědělci dlouhodobě tvrdí, že množství českých polí s řepkou se mění v závislosti na její ceně – tedy zda se jim v létě její zasetí vyplatí. Podle posledních údajů ze Státního zemědělského intervenčního fondu stála tuna řepky loni 10 263 korun, zhruba o pět tisíc méně než v roce 2022.
Za sto let ubyla třetina zemědělské půdy. Řepka zabírá dvojnásobnou plochu |
Ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf upozorňuje, že za snížením ceny stojí jak přetlak zboží z Ukrajiny, tak nárůst dovozu bionafty z odpadních olejů z Číny. Ten se dá v Evropské unii započítat do plnění kvót na skleníkové plyny dvakrát, kdežto bionaftu z řepkového semene jenom jednou.
„Dovoz bionafty z Číny vede k vytlačování evropského zboží prostřednictvím kompenzace virtuálních kvót. V důsledku toho klesá poptávka po vstupních surovinách pro výrobu bionafty a zvyšuje se cenový tlak na trzích s řepkou a rostlinným olejem,“ tvrdí Volf.
Dovoz bionafty z Číny vede k vytlačování evropského zboží prostřednictvím kompenzace virtuálních kvót
Martin Volf, ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin
Zhruba třetina české řepky se podle údajů ministerstva zemědělství využívá na výrobu bionafty. „Současně je třeba říct, že řepka je takzvaně zlepšující plodina a v osevním postupu má své místo. Zemědělci nerozlišují, zda pěstují řepku pro potravinářské účely, nebo najde využití pro výrobu biopaliv. Co se s vypěstovanou řepkou stane, rozhodne volný trh a obchodníci, kteří na něm působí,“ uvádí mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková s tím, že primárně se řepka v Česku využívá pro výrobu krmiv pro hospodářská zvířata a pro potravinářské účely.
EU jako nesamostatný skanzen
Řepky olejné se pěstuje méně nejen v Česku, ale v celé Evropské unii. Podle předsedy představenstva společnosti JTZE (J&T Zemědělství a ekologie) Jana Šimka došlo v posledních letech k velkému znevýhodnění evropských, potažmo českých pěstitelů kvůli řadě zákazů. To následně vede k tomu, že Evropa zvyšuje dovozy potravin ze zahraničí.
„Jde to ve výsledku proti jakýmkoli snahám o globální řešení ochrany životního prostředí,“ řekl MF DNES Šimek. Za posledních pět let se průměrná produkce české řepky snížila oproti předchozímu období o dvanáct procent. To je podle Volfa důsledek vynuceného snížení pesticidů a hnojení. „I když se při zavádění Green Dealu tvrdilo, že to nebude mít dopad na produkci,“ dodává.
Podle Šimka se Evropa může v zemědělství dostávat do pozice nesamostatného skanzenu. „Nakonec nedokážeme konkurovat světovému trhu a velkoproducentům v Jižní a Severní Americe nebo Austrálii,“ dodal. Podle něj by si Češi neměli brát za vzor Polsko, kde tvoří zemědělství dvě procenta HDP, přestože v něm pracuje sedm procent obyvatel, ani Francii, ale právě Severní Ameriku.
Zatímco do hospodářského roku 2008 činil dovoz do EU do jednoho milionu tun, později stoupl na zhruba čtyři miliony a za poslední období se do Unie dováží 6,8 milionu tun řepkového semene ročně.
„V oficiálních statistikách se projevuje trend, před kterým Agrární komora ČR dlouhodobě varovala. Kvůli tlaku na snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin a průmyslových hnojiv klesá na evropském trhu produkce řepky, kterou jsme tak nuceni dovážet ve stále větších objemech ze třetích zemí, kde nemusí dodržovat tak přísné standardy pro pěstování této plodiny, jako platí v Evropě,“ říká Pánková.
Jednoznačný trend jsou robotické kravíny, říká šéf zemědělského J&T |
Podle Martina Volfa se od července do druhé poloviny února do tuzemska dovezla řepka olejná v celkové hodnotě 3,6 miliardy korun, což je zhruba o čtvrtinu méně než předchozí rekord. Letos roste zejména dovoz z Ukrajiny.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy klesá produkce zhruba o procento posledních deset let. „Přitom spotřeba zůstává víceméně konstantní,“ uvedl.
Největší objemy řepky se podle Českého statistického úřadu loni dovezly do tuzemska z Rumunska (za 1,7 miliardy korun), Slovenska (1,6 miliardy) a z Ukrajiny (973 milionů). Podle Volfa je ale ve statistikách z Rumunska i část řepky vypěstované na Ukrajině. Hodnota české produkce řepky podle prvního odhadu ČSÚ činila 9,65 miliardy korun.
