„Přes zimu jsme zaznamenali velké množství srážek, i když kromě prosince nebyl téměř žádný sníh. Teď se ale dostáváme do opačných čísel. Březen byl srážkově průměrný, a co se týče průtoků na řekách, ty patří mezi nejnižší za poslední čtyři dekády,“ vysvětluje hydrolog Tomáš Vlasák z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Podle něho sice není situace ještě nijak extrémní, nižší stav vod v řekách souvisí zejména s tím, že z hor veškerý sníh odtál dříve.
„Tentokrát řeky nenaplnily ani březnové srážky. V součtu s abnormálním teplem, které nyní dosahují letních hodnot, se to začíná projevovat vyšším výparem vody z krajiny a na některých místech dokonce sledujeme počínající sucho. Voda se zkrátka ztrácí z krajiny rychleji, než tomu na začátku jara bývá,“ doplňuje Vlasák.
Pokud v dohledné době výrazněji nezaprší, situaci ohledně sucha navíc v příštích týdnech citelně ovlivní i bující vegetace, která je významným odběratelem půdní vlhkosti.
„Letos stromy a rostliny nasávají vodu asi o měsíc dříve, než tomu bývá jindy. V horní vrstvě půdy se pak vypařuje daleko více vody, obzvlášť v kombinaci s větrem, který odpar posiluje,“ upřesňuje Vlasák.
Na některých místech už kvete řepka
Počasí způsobuje první vážnější komplikace především zemědělcům, kteří svá pole oseli už na podzim. Deficit vláhy se pak podepisuje nejvíce na lehčích a propustnějších půdách.
„Všechno je urychlené až o měsíc a na některých místech už kvete řepka. Zemědělci kolikrát nestihli ani ošetřit porosty přípravky před jejím vykvetením, což se už pak kvůli opylujícím včelám použít nedá,“ popisuje šéfka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Situace je však podle ní stále relativně dobrá, i když by jednoznačně uvítala mírný a vytrvalý déšť. Větší obavy však má o ovocné stromy, které podle pěstitelů už leckde začaly kvést.
„Týká se to hlavně ranějších peckovin, zejména švestek. Začínají kvést také některé druhy třešní a okrajově se to týká i meruněk, kterých však u nás je velmi málo,“ hodnotí současnou situaci předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber.
Současně také upozorňuje na současné vysoké teploty. „Veškerá vegetace se rozjede naplno, což v tuto dobu není vůbec dobré. Stále mohou přijít větší mrazy, které už nyní mohly některé pěstitele v menší míře potrápit. Klid budeme mít v tomto ohledu až tak v polovině května,“ dodává.
Rybáři teplé jaro vítají
Maximálně spokojení jsou v tuto chvíli naopak rybáři, kterým pomohla hlavně prosincová sněhová nadílka. Pochvalují si také předpověď s vyššími teplotami.
„Ryba se dostane do pastvy, začne se dařit i planktonu a začne fungovat celý rybniční ekosystém. Vleklé a studené jaro, jaké bylo loni, rybám moc neprospívá. Kapr potřebuje deset až dvanáct stupňů, aby začal přijímat potravu,“ objasňuje jednatel Rybářství Hluboká Vladimír Kaiser.
Relativně dobré jsou také zásoby spodní vody. Mohly za to především zmíněné přívaly sněhu v prosinci v kombinaci se stále prohřátou půdou, která dovolila vsakování vody.
„Později přicházely mírné srážky v pravidelném intervalu, což se projevilo i na údajích v mělčích vrtech, kde se hladiny z podprůměru dostaly do normy. Pokud však nezaprší, za pár týdnů může i zde být opět nedostatek vody,“ varuje Vlasák.
I tak ale podle něj většina vody z krajiny přes zimu odtekla postupně do řek. „Vláhy v krajině bylo v jednu chvíli tolik, že se půda maximálně nasytila a voda už se neměla kam vsakovat,“ říká Vlasák s tím, že situace v hlubších vrtech, která je relativně v normě, se při podobných výkyvech počasí nijak dramaticky nemění. „Tam je to záležitost tří až čtyř let, jedna zima z tohoto pohledu nic neřeší,“ vysvětluje.
