V Evropské unii nebo USA může skot za zhruba pět procent skleníkových plynů. Možnosti, jak tyto hodnoty dál snižovat, existují.
Jednou z hlavních cest je podle Mitloehnera zachycování metanu z kejdy krav, jeho následné koncentrování a prodej coby paliva. Za snižování množství plynů zároveň farmáři mohou získávat peníze od velkých podniků.
„Důvodem, proč je chov skotu celosvětově považován za nepřítele klimatu, je nepochopení jeho možností,“ říká Mitloehner, který nedávno absolvoval v tuzemsku několik přednášek. Klíčem je podle odborníka, jenž působí na Fakultě živočišné výroby na UC Davis, transformace metanu z kejdy a močůvky v palivo.
Krávy údernice. Dojivost českého skotu stoupla za desetiletí o více než pětinu |
Tento postup se podle něj v USA již ujal, v Česku se ale nevyužívá. Pokud se podle Mitloehnera započítá do celkových emisí náhrada fosilních paliv bioplynem, vychází skot z klimatické rovnice dobře. Potřebné živiny, které se následně používají jako organické hnojivo do půdy, zůstávají k dispozici. Využívá se pouze unikající bioplyn.
Z metanu, který jde v podobě močůvky nebo kejdy do bioplynových stanic, vzniká většinou přímo teplo či elektřina. Jenže aby farmáři zaváděli inovační prvky, které ho využijí, je jim potřeba navrhnout stálý přísun finanční podpory.
Kalifornie za působení guvernéra Jerryho Browna v roce 2013 rozhodla, že do roku 2030 sníží produkci metanu o 40 procent. Zatím se podařilo dosáhnout poklesu o 30 procent. Klíčem ke změně byl v Kalifornii přístup tamní politické reprezentace k financování. Na počáteční investice částečně přispěla vláda, která si uvědomila třeba to, že pětina amerického mléčného skotu žije v Kalifornii. |
Celý systém dlouhodobého financování zemědělců se ovšem zakládá na obchodování s uhlíkovými kredity. „Výtěžek z nich může dosáhnout až poloviny ceny, kterou farmář dostane za prodej mléka,“ uvádí Mitloehner.
Celosvětově platí za podobné kredity především společnosti, jejichž činnost bude vždy provázet vypouštění emisí, například těžaři nerostů a ropy nebo automobilky. Systém kreditů, které se zemědělcům vyplácejí za omezení produkce metanu a jiných skleníkových plynů, je nicméně zatím na začátku.
Musí to být byznys
Nyní se na evropské úrovni rozhoduje o možném placení například za využívání regenerativního zemědělství nebo jiných metod jímání uhlíku do půdy. Vytvoření jednotného systému, ve kterém by běžní zemědělci získávali ekologické odpustky od zbytku průmyslu, zatím nemá reálné obrysy.Proč se v Kalifornii povedlo emise metanu snížit? Místo tvrdé regulace a pokut stát prosazoval cestu spočívající v tom, že farmářům poskytne podporu a příležitost k zisku.
„Pokud rozhodnutí nedává byznysově smysl, tak proč byste to dělali,“ ptá se Mitloehner.Tuzemští zemědělci si stěžují právě na to, že se na zemědělce kladou stále větší environmentální nároky, zatímco reálná hodnota dotací klesá. To je pak podle Mitloehnera příklad i požadavku na ponechávání několika procent zemědělské půdy v úhoru, který se má v následujících letech zvyšovat.
Narcis jako řešení. Jeho extrakt v krmivu krav redukuje metan, zjistili vědci |
Dalším krokem ke snížení produkce metanu je šlechtění a správné krmení krav. Například v Česku dojivost skotu stoupla za poslední desetiletí o pětinu, za 30 let pak užitkovost vzrostla na dvojnásobek.
Největší problém s emisemi mají ovšem státy, jako je Čína nebo Indie, kde jsou systémy plateb za omezování emisí ještě méně realistické než v EU.
„Kráva v Indii produkuje desetkrát méně než kráva v Česku. Navíc je krmí čímkoliv, co zrovna mají po ruce, a nic z toho není optimalizované přímo pro skot,“ podotýká odborník.
Nedává ovšem smysl vozit holštýnský skot do Indie, protože by se o něj tamní zemědělci nejspíš stejně správně nestarali. „Je potřeba vytvořit lepší veterinární podmínky a systémy výroby krmení, které budou co nejlépe odpovídat tamním plemenům,“ dodává Mitloehner.
